CHNUM, beraní bůh

3. září 2006 v 21:56 | Martina |  Bohové
Původ Chnuma sahá až do daleké prehistorie. Bůh zobrazovaný jako člověk s beraní hlavou personifikoval stvořitelskou sílu, řídil rození dětí a zajišťoval plodnost stád. V mnoha egyptských městech a oblastech byl uctíván střídavě také jako pán nilských záplav, hrnčíř a stvořitel lidských bytostí nebo prvopočáteční bůh.

Beraní bůh Chnum patřil mezi božstva, která Egypťané s velkým zápalem uctívali po celé zemi. Navíc představuje i určitou kuriozitu pro přírodopisce. Na rozdíl od jiných bohů s beraní hlavou je pro zobrazování boha Chnuma používán beran zvláštního druhu. Toto veliké a prastaré zvíře Ovis longipes paleoaegyptiacus zřejmě vyhynulo na konci Střední říše. Pro tento druh jsou typické spirálovitě zakroucené rohy, které rostly kolmo na osu hlavy, a trčely tak ve vodrovném směru na obě strany.
Hrnčíř, který modeloval lidské bytosti
Jako bůh stvořitel byl v pozdějších obdobích staroegyptských dějin ztotožňován s rozličnými bohy jako např. s Ptahem, Amonem, méně často se Šuem, Usirem nemo Gebem. V Esně a Antinoé pojetí stvořitelského boha Chnuma plně vyjadřovalo reprodukční funkci berana. Na svém hrnčířském kruhu modeloval živé bytosti. Vyrobil listvo a plodil další a další bytosti, zvláště pak krále. Na zobrazeních teogamie (symbolického spojení boha Amona s královnou) jej vidíme, jak modeluje královské a božské dítě nebo někdy ka budoucího faraona. Právě tak tomu je na reliéfech na stěnách druhé terasy zádušního chrámu královny Hatšepsut v hornoegyptském Dér el-Bahrí. Zde je znázorněn celý proces božského zrození královny, kdy Amon na sebe vzal podobu královnina otce, faraona Thutmose I., a počal Hatšepsut s královnou Ahmose. Esna, město ve třetím nomu Horního Egypta šedesát kilometrů jižně od Luxoru, je zasvěcena bohu Chnumovi. Hlavní rituál praktikovaný v tomto městě spočíval v obětině hrnčířského kruhu bohu hrnčíři.
Chnum byl původcem nejen zrození, ale i znovuzrození, neboť se podílel na vzkříšení Usira. Jako takový spravoval "zlatý dům", v němž se velký bůh vrátil do života. Kněží z Esny mu dali dvě manželky - Nebetu, "Paní venkova" a paní oáz, a Menhit, bohyni se lví hlavou a jednu z podob válečnické bohyně Neity. S Menhitou a jejich synem Hekou, zosobňujícím božskou magii, tvořil Chnum posvátnou triádu. Beraní bůh někdy také zastával úlohu Šua, božstva vzduchu, symbolu dechu života i života samotného. V pozdním pojetí teologie byl považován za prvopočátečního boha, který svou zázračnou tvůrčí sílu využil ke střežení řádného uspořádání světa. Podobně jako všechna význačná egyptská božstva byl i Chnum spojován s Reem. Za vlády 5. dynastie (kolem roku 2510 př. n. l.) jej héliopolští kněží ztotožnili s mocným slunečním božstvem pod jménem Chnumre.
 


Komentáře

1 achabisko | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 15:27 | Reagovat

Můžeme si nějak více popovídat o té záměně s ostatními božstvy a najít nějaký vztak k prapůvodní božské rodině od Nun přes další živly ař k základní "horovské" řadě? Díky

2 tadalafil_online | E-mail | Web | 29. května 2016 v 8:16 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama