Obávaný i zbožňovaný hroch

17. září 2006 v 20:36 | Martina |  ...posvátná zvířata...
Hroch byl pánem močálů delty, žijícím v bujné zeleni papyrových houštin a mezi lekníny. Jeho mohutné tělo a obrovská tlama vzbuzovaly v Egypťanech obavy i úctu. Toto zvíře mělo dvojí symboliku - ztělesňovalo zároveň chaos a blahodárné ženské ctnosti. Samec obvykle představoval síly zla, zatímco samice byla symbolem plodnosti a ochrany.

Nepřítel člověka a komplic zlého Sutecha
Žravost tohoto obrovitého milovníka zelených výhonků a osení znamenala zkázu pro obdělávaná pole a louky. To, co hroši nestačili sežrat, alespoň rozdupali a rozmačkali svými těžkými tlapami. Feláhové měli hrůzu z toho, že je mohutné zvíře, schopné pozřít až dvě stě kilo potravy, připraví o úrodu. Hroši své nájezdy podnikali v noci. Za svítání se vraceli zpět na břeh řeky a své plné břicho vlekli po zemi. Hroši ohrožovali také lovce a rybáře. Blízkost člověka v nich vyvolávala agresivitu, takže hrozilo, že převrátí křehké loďky plující po močálu mezi rákosy a papyrem a zaútočí na jejich posádku.
Od Staré říše byl hroší samec považován za "podobu sil zla". Jako nepřítel člověka byl ztotožňován se zlolajným Sutechem, vrahem Usira. Někdy na sebe bohové brali podobu tohoto nebezpečného vodního zvířete. Ve výjevech zdobících zádušní kaple býval hroch zobrazován jako nepřítel zesnulého, jenž může ohrozit jeho život v záhrobí. V pozdějším období ztělesňoval zmatek. Zabít hrocha znamenalo zalíbit se bohům a podpořit princip maat, a proto na jeho zobrazení, které často nahrazovalo obrazy nepřítele nebo krokodýla, faraon (popř. majitel hrobky) útočil harpunou. Tento rituál symbolizoval neustálý panovníkův boj se silami chaosu.
Samice byla ochránkyní matky a novorozence
K samici hrocha měli Egypťané zcela jiný vztah. Díky svému kulatému břichu, širokým bokům a těžkému vemenu neustále vypadala, jako by byla právě březí. Kvůli tomuto uklidňujícímu a mateřskému vzhledu byla spojována a obrazem plodnosti. Bohyně Tueret ("Velká") byla zobrazována jako složená bytost, v níž se spojovaly tělesné vlastnosti různých zvířat, která byla schopná poskytnout dostatečnou ochranu. Výhružný vzhled měl zahánět zlé duchy a nepřejícné mocnosti. Tueret bývala zobrazována jako březí hroší samice s krokodýlí tlamou, která stojí na zadních lvích tlapách a ve svých předních tlapách, jež měly podobu lidských rukou, drží hieroglyfický znak s významem "ochrana". Jako matka faraona a všech zesnulých ztělesňovala veškeré funkce plodnosti a rozmnožování. Byla ochránkyní těhotných žen a rodičky a novorozence střežila i během porodu. Pomáhala matkám při přivádění bohů, králů i běžných smrtelníků na svět.
Záhada modrých hrochů
Figurky hrocha z výrazně modré fajánse byly ve velkém množství nalezeny v hrobkách z období Střední říše. Zvíře je na sošce pokryto černě malovanými vodními rostlinami, které mají představovat zejména papyrus a lekníny, jež byly součástí hrochova přirozeného prostředí. Egypťané, kteří neznali princip perspektivy, tak naznačovali, že figurka zachycuje hrocha v jezírku, bažině - prostředí, které nebyli schopni figurativně zachytit.
Některé z těchto figurek nalezených na pohřebišti v Dra Abú en-Naga na západním břehu Nilu v oblasti Théb zakoupilo roku 1883 muzeum v Louvru jako součást Allemantovy sbírky. Není známo, k jakým účelům byli modří hrošíci používáni. Vodní rostliny jako by zvíře uzavíraly do sítí; měla snad figurka ochraňovat zesnulého, dodávat mu magickou sílu a pomáhat mu tak v boji s nebezpečným působením hrošího samce? Nebo měly tyto sošky připomínat zemřelému pamětihodné lovy, jichž se účastnil? Nebo mu možná měly napomoci k podobným loveckým úspěchům i na onom světě? Vzhledem k tomu, že sošky byly v hrobkách často uloženy poblíž ženských figurek zhotovených rovněž z modré fajánse, je docela dobře možné, že tato zobrazení hrocha mohla nějak souviset s principem plodnosti.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama