AMONOVO kněžstvo a božské manželky

24. září 2006 v 12:49 | Martina |  Bohové
Amon, vládce bohů a bůh stvořitel, byl v období Nové říše ztotožněn se slunečním bohem Reem. Ve starém Egyptě mu byl věnován zvláštní kult, který postupně v jeho rodných Thébách získal organizovanou podobu. Vedle mužského kněžstva se v té době začalo objevovat i nové kněžstvo ženské.

Význam Amonova kultu plynul z politických úspěchů faraonů 12. a později 18. dynastie. Jeho chrám v Karnaku byl vůbec největší svatyní v zemi. Amonvo kněžstvo se tehdy stalo nejmocnějším v Egyptě a dokonce začalo ohrožovat nadvládu faraona, ačkoli to byl právě on, kdo na Zemi zastupoval slunešního boha, svého otce stvořitele, a tak svému národu zajišťoval život, plodnost a zdraví. Tento nárůst vlivu Amonova kněžstva vedl až k atonskému rozkolu, dvacetiletému období, během nějž nahradil boha Amon-Rea Aton, sluneční kotouč. Toto období skončilo s nástupem faraona Tutanchamona, který na popud velekněze Amonova kultu a svého okolí znovu určil Amona jako hlavního boha, a thébské oblasti tak vrátil její moc.
Od duchovní moci k světské
Amonův chrám, spravovaný Amonovým veleknězem a jeho kněžstvem, měl nesmírný ekonomický vliv. Bohatství získané z kořistí, které do něj ukládali faraoni dobyvatelé z 18. dynastie, nakonec předčilo i královskou pokladnici. Je proto pochopitelné, proč se Amonův kult rychle stal politickým a ekonomickým problémem. Kontrola nad rozlehlým komplexem, jakým byl Amonův velechrám v Karnaku, nabyla téměř strategického významu. Proto se faraoni Nové říše snažili udržovat vliv na stále mocnější chrám tím, že na nejvyšší pozice v něm dosazovali své příbuzné a věrné spolupracovníky. Sváděli tak neustálý boj s kněžími, již se domnívali, že zodpovědnost starat se o chrám by měla ležet na nich.
Tyto intriky pokračovaly až do nástupu 21. dynastie, kterou založil thébský velekněz. Kněží tedy v této "bitvě" s faraony vítězili. Byla nastolena teokracie, v níž boha na Zemi zastupovali přímo kněží, kteří jeho vůli tlumočili prostřednictvím Amonova orákula. Amonův kult tak byl spojen se světskou mocí. V tomto pojetí byli orákulum a kněží jediní schopni vykládat proroctví a přímo zastupoval boží vůli. Velekněz a proroci měli rozhodovací moc a faraon jim musel předkládat svůj politický program. Hmotná a rozhodovací moc Amonova kněžstva se brzy rozšířila na většinu egyptského území, takže faraoni přišli o veškerý politický vliv. Velekněze sice nadále jmenoval faraon, ovšem postupně si tuto funkci pro sebe začalo uzurpovat jakési "bratrstvo", které od vlády 22. dynastie vytvořilo samostatnou jednotku, jež vládla Hornímu a částečně i střednímu Egyptu. Uvnitř kněžstva se začal upevňovat kastovní systém.
Božské manželky Amonovy
Amonův kult byl tedy stále organizovanější, až nakonec začali velekněží prostřednictvím Amonova orákula vládnout. Pro uctíváni kultu a výkon různých obřadních rituálů byla ovšem nezbytná postava "Manželky boha a ruky boha". Enigmatický titul "ruka boha" pravděpodobně odkazoval na héliopolský kosmologický mýtus o stvoření světa bohem Atumem, který zplodil první božský pár - Šua a Tefnut masturbací. Staří Egypťané totiž pokládali Atumovu ruku za ženský aspekt jeho osoby. Tuto úlohu zaujaly kněžky, označované jako božské uctívačky nebo také božské manželky. Ztělesňovaly božský princip, jehož hlavním úkolem bylo udržovat plodivý žár a uspokojovat sexuální pudy nejvyššího boha. Z textů se tak dozvídáme, že jejich povinností bylo "potěšit srdce boha". Byly označovány jako "velké milostnice". Označení "božská manželka" je doloženo pro různé kulty již od Prvního přechodného období.
Na počátku vlády 18. dynastie funkci božské manželky vykonávaly faraonovy manželky nebo královské dcery. Nebylo to všakpravidlem a i tato funkce se záhy stala součástí politiky. Hatšepsut byla nejprve božskou manželkou, teprve pak se stala královnou a faraonem. Za vlády Amenhotepa III. již ale božská manželka neměla královský původ. Podobně tuto funkci zastávala matka Ramesse II. Tausret, žádná z jeho manželek nebo početných dcer už ale za Amona "provdána" nebyla. Za vlády 21. dynastie se pojetí této funkce s narůstajícím vlivem Amonova kněžstva změnilo, až nakonec začala být zcela nezávislá na faraonovi. Maatkare, dcera Pinodžema I., byla první Amonovou božskou manželkou, která zůstala celý život svobodná a spravovala početnou domácnost, v níž žilo množství kněžek, panenských pěvkyň a služebnictva. Od 21. do 26. dynastie byla funkce "božské manželky" spojována výlučně s Amonovým kultem. V této době začala být rovněž označována jako "božská uctívačka". Nositelky tohoto titulu požívaly některých královských výsad, jako např. mohly používat vlastní titulaturu. Byly formální hlavou Amonova božského státu zahrnujícího Horní Egypt. Již před tím nahradila božská manželka svým významem v politické rovině Amonova velekněze, který se tak stal pouhým knežským úřadem. Funkce Amonovy manželky se od té doby předávala adopcí. Její nositelky získávaly i kartuši se jménem, které se odvozovalo od Muty, bohovy družky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama