Sloupy v egyptských chrámech

28. září 2006 v 20:27 | Martina |  ...stavební prvky
Sloupy zaujímají ve faraonském umění zvláštní postavení. Kromě své podpůrné funkce byly většinou rovněž symbolickým vyjádřením aspektů egyptské víry. Od Staré říše do Pozdní doby prošly zásadním vývojem, ve všech obdobích ale vznikala mistrovská architektonická díla. Jejich rozmanitost a překvapivá lehkost dříků a výzdoby jsou dalším důkazem kamenosochařského mistrovství starých Egypťanů.

V některých chrámech se sice nacházely jen jednoduché osmihranné kanelované sloupy bez jakékoli výzdoby a s výhradně podpůrnou funkcí, většina sloupů ale měla elementy umělecky zpracované do podoby různých rostlin. Inspirovaly se primitivními sloupy, které v dávné historii podpíraly střechy staveb zhotovovaných ze dřeva a listí. Dřevěné sloupy bývaly zapouštěny do kamenného podstavce, aby se nemohly propadat do podlahy z udusané hlíny. Sloup se skládá z patky, dříku, hlavice a čtvercového abaku, který je deskou ležící mezi vrcholkem sloupu a architrávem, což je kamenné břevno podpírající strop. Nejširší část dříku se nazývá "entaze". Mezi dříkem a hlavicí je další prvek sloupu, nazývaný "náběžník", jehož motivy se v Egyptě často značně lišily od motivů na dříku.
Dva hlavní typy sloupů
Sloupy byly chápány jako kamenné pozůstatky prvopočátečního stromu, pilíře světa. Obecně je můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. První tvořily sloupy s jednoduchými válcovými dříky, bez jakýchkoli přírodních motivů. Do druhé skupiny patřily sloupy, které napodobovaly rostliny a květiny z egyptské přírody. Do první skupiny se řadí kanelované, tzv. protodórské neboli mnohostranné sloupy s několika rovnými stěnami. Nejzajímavější a nejzdobnější jsou ale bezesporu sloupy s dekorativními rostlinnými motivy, které se začaly objevovat za vlády 5. dynastie.
Nejběžnější náměty v chrámech a jiných stavbách byly lotosový květ, symbol Horního Egypta, a papyrový květ, symbol Dolního Egypta. Lotosové sloupy měly svazčitý dřík, který představoval čtyři nebo šest svázaných lotosových stvolů. Hlavice lotosových sloupů napodobovaly uzavřený (někdy i rozevřený) lotosový květ. Nejčastějším typem byl v Egyptě papyrový sloup. Jeho dřík byl při patce lehce zúžený, byl zpravidla dělen do jednotlivých žeber a ukončen hlavicí v podobě papyrového květu či poupěte. Šest až osm svazků tvořících dřík mělo průřez ve tvaru mírně konvexního trojúhelníku. V období Nové říše se sloupy zjednodušily. Měly podobu jediného stvolu bez výstupků, hlavice se podobala otevřenému květu ve tvaru obráceného zvonce. Tento nový styl dal vzniknout dvěma typům sloupů: sloupu s hlavicí ve tvaru obráceného zvonce s jediným papyrovým květem, bez žeber a svazků, a papyrovému sloupu s jedním dříkem, který se objevil za panování 19. dynastie a neměl svazky už ani na hlavici.
Další typy
Palmový sloup měl válcový dřík a hlavici zakončenou devíti stylizovanými palmovými listy obrácenými vzhůru. V období Střední říše vyšel z módy, pak ale zažil renesanci díky Ptolemaivcům. Za Ptolemaiovců se objevil rovněž kompozitní sloup, který se vyvinul ze sloupu s hlavicí ve tvaru obráceného zvonce, z hlavice ovšem zmizela rostlinná výzdoba. Na kompozitním sloupu se v několika registrech mohly objevit nejrůznější dekorativní náměty z rostlinného světa, což umělcům dávalo mimořádnou tvůrčí volnost. Bylo zaznamenáno téměř třicet rozličných motivů. Hlavice, které původně představovaly rozvírající se květ, kde dřík symbolizoval stvol, se tak staly kyticemi, jejichž složení bylo možné obměňovat nekonečně mnoha způsoby.
1 - protodórský sloup (polygonální s šestnácti hranami); 2 - kompozitní sloup; 3 - lotosový sloup; 4 - Hathořin sloup; 5 - papyrový sloup; 6 - sloup s hlavicí ve tvaru obráceného zvonce; 7 - polygonální sloup (s osmi hranami); 8 - palmový sloup; 9 - sloup ve tvaru tyče podpírající stan
Jiným typickým sloupem egyptského umění byl Hathořin sloup, jehož hlavice napodobovala hlavu bohyně Hathory nebo sistrum, Hathořin oblíbený nástroj. Tento sloup bychom nalezli výhradně v chrámech zasvěcených této bohyni. Na některých sloupech byl ze všech čtyř stran hlavice znázorněn Hathořin obličej.

Egypťané, milovníci sloupů
Egypťané neváhali učinit ze sloupu základní prvek chrámu a uchylovali se k němu velmi rádi. Na Fílé tak můžeme ještě dnes spatřit více než stovku sloupů. Jenom samotná sloupová síň v Karnaku obsahuje 134 sloupů. Nezapomínejme, že hlavice byly původně vyvedeny v pestrých barvách, což stavby překvapivě oživovalo a činilo z nich kamenné symboly přírody, která měla v náboženských a mystických představách Egypťanů velký význam.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama