Stavba Velké pyramidy (1)

26. září 2006 v 22:39 | Martina |  ...pyramidové komplexy
Položení základního kamene

Chufu, faraon 4. dynastie (2700 př. n. l.), se rozhodl zbudovat největší pyramidu na světě. Obrovské staveniště, na němž se pracovalo téměř dvacet let, vyžadovalo mimořádnou organizaci.
Stará říše ještě neznala kolo. I přesto je Chufuova pyramida téměř dokonalým výsledkem použití osvědčených technik, jenž dokazuje, že člověk dokáže vyřešit jakoukoli situaci.
Hrobka na věčnost
Průkopníkem stavby pyramid byl Imhotep, legendární tvůrce Stupňovité pyramidy v Sakkaře. Tamní Džoserova hrobka měla vyzdvihnout duši zemřelého k nebeským mocnostem a vydržet navěky. Proto byl při její stavbě poprvé použit kámen místo tradičních cihel a dřeva. Architekti Chufuovy pyramidy vycházeli ze starších zkušeností, stavěli však již "pravou" pyramidu. Měli v úmyslu zakrýt jednotlivé stupně a vytvořit z pyramidy dokonalý hladký jehlan namířený k nebesům.
Vše začalo volbou místa. Chufu, jeho vezír a hlavní architekt zvolili skalní plošinu v Gíze (dnes téměř nedílnou součást Káhiry) kvůli vápencovému podloží, které by mělo stavbu unést. Dalším důvodem byla i malá vzdálenost od vod Nilu, které při každoročních záplavách hodně stoupala. Bylo důležité, aby se kamenné kvádry přivážené z někdy vzdálených lomů mohly vykládat z přepravních lodí co nejblíže staveništi. Proto se Nefetmaat se synem Hemiunem, architekti nazývaní "představení královských písařů a představení všech královských prací", rozhodli vyhloubit kanál, kterým se těžké kamenné kvádry dovážely až k místu vykládky 300 metrů od staveniště. Zbylou vzdálenost bylo nutno překonat po cestě, která stoupala až na plošinu.
Průkopníkem stavby pyramid byl Imhotep, legendární tvůrce Stupňovité pyramidy v Sakkaře. Tamní Džoserova hrobka měla vyzdvihnout duši zemřelého k nebeským mocnostem a vydržet navěky. Proto byl při její stavbě poprvé použit kámen místo tradičních cihel a dřeva. Architekti Chufuovy pyramidy vycházeli ze starších zkušeností, stavěli však již "pravou" pyramidu. Měli v úmyslu zakrýt jednotlivé stupně a vytvořit z pyramidy dokonalý hladký jehlan namířený k nebesům.
Vše začalo volbou místa. Chufu, jeho vezír a hlavní architekt zvolili skalní plošinu v Gíze (dnes téměř nedílnou součást Káhiry) kvůli vápencovému podloží, které by mělo stavbu unést. Dalším důvodem byla i malá vzdálenost od vod Nilu, které při každoročních záplavách hodně stoupala. Bylo důležité, aby se kamenné kvádry přivážené z někdy vzdálených lomů mohly vykládat z přepravních lodí co nejblíže staveništi. Proto se Nefetmaat se synem Hemiunem, architekti nazývaní "představení královských písařů a představení všech královských prací", rozhodli vyhloubit kanál, kterým se těžké kamenné kvádry dovážely až k místu vykládky 300 metrů od staveniště. Zbylou vzdálenost bylo nutno překonat po cestě, která stoupala až na plošinu.
Božský půdorys
Zvolený pozemek byl vyrovnán, vyměřen a připraven na stavbu. Po dokončení tohoto základního úkolu přišli na řadu kněží, kteří stanovili orientaci budoucí stavby. Její stěny totiž musely bezpodmínečně směřovat na jednotlivé světové strany a rohy zase na severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad.
Faraon položil první kámen
Geometři nejprve na zem narýsovali půdorys pyramidy v reálné velikosti. Faraon pak při slavnostním obřadu pod ochrannou bohyně psaní a počítání Sešat zarazil do rohů kolíky, které byly propojeny provazy. Bylo rozhodnuto, že každá strana bude měřit přesně 440 loktů (tedy 230, 38 metrů) a že pyramidion (vrchol pyramidy) bude ve výšce 146,60 metrů. Aby si geometři byli jisti, že pozemek je opravdu vodorovný, vykopali po obvodu budoucí pyramidy strouhy, které naplnili vodou. Po ustálení hladiny byla získána vodorovná rovina a podle té byl stesán celý prostor základů stavby. Faraon rozhodil hrst písku a slavnostně položil základní kámen. Stavba se tak dostala pod ochranu bohů a budování gigantického schodiště na nebesa, jak je pyramida nejčastěji interpretována, mohlo začít.
1 - nivelační přístroj pro vodorovné plochy
2 - úhelník
3 - tyč dlouhá 3 lokty (cca 1,50 m) sloužící k měření
4 - olovnice ke kontrole svislic

Volba stavebních kamenů měla zásadní význam
Na gízské skalní plošině byly otevřeny lomy, v nichž se těžil stavební kámen pro toto velké dílo. Zbytky lomů stále existují na západ od Rachefovy pyramidy (jedna ze dvou pyramid postavených později poblíž pyramidy Chufuovy). Pro obložení dávali architekti přednost kameni z vápencových lomů v Tuře, která se nacházela o několik kilometrů dál na jih na východním břehu řeky. Pro obložení stěny faraonovy komory se musel použít ještě ušlechtilejší kámen - asuánská červená žula. Hlinitá malta, kterou použil Imhotep v Sakkaře, byla nahrazena rychle tuhnoucí maltou sádrovou. Potřebný sádrovec byl dodáván z lomů ve Fajjúmu ležících asi 120 km jižně od Gízy.
Vyměřena podle Polárky!
Mimořádně přesná orientace Velké Chufuovy pyramidy je opravdu obdivuhodná. Úhlová odchylka nečiní víc než 4 stupně. Takových výsledků bylo dosaženo díky egyptské astronomii a měření podle Polárky. Někteří egyptologové se domnívají, že pyramidy mohly být vyměřovány podle hvězdy Alfa v souhvězdí Draka, která se nacházela necelý stupeň od pólu. Malý kruh opisovaný touto hvězdou byl v podstatě nepostřehnutelný. Díky téměř úplné nehybnosti byli egyptští kněží - astronomové schopni provádět svá měření úhlů s přesností na minuty. O několik století později se tato hvězda odchýlila asi o pět stupňů od pólu, takže pyramidy vystavěné za 6. dynastie již tak přesné nejsou.
pokračování:
 


Aktuální články

Reklama