Stavba Velké pyramidy (2)

26. září 2006 v 21:59 | Martina |  ...pyramidové komplexy
Faraonské staveniště

Rolníci najatí na stavbu, kameníci, písaři pověření správou a zásobováním - ti všichni se pohybovali na stavbě faraonovy hrobky, a tak mu pomáhali dostat se do království nebeských bohů.
Hlavním organizátorem prací byl vezír. Právě on dohlížel na řádný chod staveniště a prací, staral se o celkovou organizaci a nábor pracovní síly. Na staveniště se nejprve vybudovaly komunikace - přístupové cesty, kanál, přístav pro vykládku, vesnice řemeslníků atd. Přístupový kanál Nilu byl budován pomocí rádla, zemina se vynášela v koších. Byl vyhlouben podél západní strany údolí a ústil do prostoru přístavu na úpatí budoucí pyramidy. Tyto přípravné práce vyžadovaly hodně času a pracovní síly. Hlavně se musely provádět v době, kdy vrcholily práce na polích, protože právě tehdy byla hladina Nilu nejníže. Proto musely tisíce vesničanů opustit svou půdu nebo panství, na něž byli přiděleni, aby se zhostili občanské služby. Nesmíme zapomenout, že Nil byl v Egyptě hlavní dopravní cestou. Po jeho toku převážely lodě tisíce tun kamenů, které se použily při stavbě pyramidy. Díky záplavám se mohly lodě dostat blíže ke stavební plošině. Pokud byla hladina řeky příliš nízko, využíval se k přepravě kanál. Na stavbě panoval čirý ruch. Kolem přístavu vznikaly chrámy zasvěcené pyramidě, městečka řemeslníků, pece na pálení sádry, kamenické dílny, sklady nástrojů, ale i královský palác, který si nechal faraon vystavět, aby mohl zblízka dohlížet na řádný chod prací.
1 - přístupová rampa (pro převoz materiálu); 2 - stan stavbyvedoucích; 3 - zedník; 4 - zdvihací zařízení; 5 - nosič malty (nebo bahna); 6 - kameník; 7 - stráž; 8 - provazník; 9 - tesaři; 10 - lodníci; 11 - vzestupná cesta a vstup do hrobky (pro pohřební průvody); 12 - pyramida s obložením; 13 - vesnice řemeslníků; 14 - lomy na vápenec a sádrovec (120 - 150 km); 15 - kolona přepravních lodí
Na stavbě se podílelo 30 000 lidí
Vzhledem k tomu, že stavba Chufuovy pyramidy byla skutečně obrovitá, nestačilo, aby se na ní pracovalo jen tři měsíce v roce během rozvodnění Nilu. Řemeslníci na staveništi pracovali po celý rok ve skupinách, jež dohromady čítaly 30 000 osob. Lodě vystavěné ze dřeva libanonského cedru, považovaného za odolnější než akátové nebo sykomorové, přivážely svůj cenný náklad kamení. Cesta z Asuánu po proudu řeky trvala asi týden. Na souši zapisovali bedliví písaři na papyrové svitky údaje o nákladu, zatímco dělníci vytahovali kamenné kvádry vážící až 60 tun na dřevěných saních. Na nich je přepravovali po cestě vzhůru na plošinu, kde se budovala pyramida.
Deset mužů na tunu
Ohledně vytahování těchto obrovských kvádrů spolu soupeří dvě teorie. Podle jedné Egypťané využívali dřevěná polena jimiž podkládali saně, které tahali na provazu. Podle druhé, možná oprávněnější, bylo dřeva často nedostatek a navíc bylo příliš křehké, a proto dělníci tahali sáně po zemi namazané bahnem z Nilu.
Tato operace vyžadovala pečlivé dávkování vodou při ředění bahna, aby nebylo ani příliš husté, ani příliš řídké. Odhaduje se, že takto bylo deset mužů schopno během poměrně krátké doby dotáhnout na místo tunu kamene. Na staveniště převzali kamenné kvádry kameníci, kteří každý z nich opracovali měděnými sekáčky nebo měděnou pilkou, kterou používali společně s pískovým abrazivem. Dále kvádry pečlivě leštili brusným práškem z drceného křemene nebo dioritu. Každý kvádr musel být před umístěním do pyramidy pečlivě připraven. Zjistilo se, že i přes velmi primitivní nástroje k sobě kamenné kvádry přiléhali s přesností na půl milimetru! Kameníci věnovali mimořádnou pozornost opracování kamenů, které se používaly do vnějšího obložení. Používali olovnici a úhelník, aby všechny strany kostky byly dokonale hladké a rovné. O něco dál na staveništi se dělníci tužili při budování zdvihacího zařízení, pomocí nějž pak zvedali kamenný kvádr do další vrstvy. Dřevěné zařízení využívalo principu páky a stálo na rovněž dřevěném podvozku. Na břehu Nilu byl vybudován i malý údolní chrám a široká vzestupná cesta, která ho měla propojit s velkou pyramidou. Poté přišla řada na první vrstvu pyramidy. Tisíce řemeslníků pracujících pod dohledem mistrů, kteří udávali tempo práce tleskáním, se mohly pustit do nejnáročnější fáze stavby - samotné vztyčení velké hrobky jejich božského faraona.

Práce v lomech
Práce byla ve všech lomech stejná, bez ohledu na jejich vzdálenost od staveniště. Primitivní nástroje byly vyráběny z mědi nebo z kamene - dioritu či pazourku. Pro rozřezávání kvádrů se používaly čedičové špičáky, měděná dláta, čedičová kladiva a dřevěné palice. Technika dobývání kamene byla prostá. Lamač provedl na správném místě zásek do stěny. Do něj pak vrazil klín ze suchého dřeva. Dřevo polil, aby začalo bobtnat. Nabobtnalé klíny způsobily v kameni větší trhliny a kvádr tak mohl být uvolněn. Přímo v lomu ho dělníci hrubě otesali a zbrousili, aby usnadnili jeho přepravu. Šlo o tvrdou práci a úrazy byly na denním pořádku. Lomy se navíc nacházely v nehostinných oblastech v poušti mezi Nilem a Rudým mořem, někdy dokonce v podzemí.
předchozí:
pokračování:
 


Komentáře

1 kacenka | E-mail | 18. června 2012 v 16:27 | Reagovat

no zajimave ale ja hledam no teda spise jsem cetla ze prej pyramidy nestavěli otroci. Zajimave jeste jsem v Egypte nebyla tak je mi to lito:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama