Stavba Velké pyramidy (3)

25. září 2006 v 18:20 | Martina |  ...pyramidové komplexy
Až k nebesům
Šest milionů tun, dva a půl milionu kubíků kamene, dvacet let práce, rozloha šest hektarů, až 30 000 pracovníků. Nejrozsáhlejší a zároveň nejutajovanější stavba starověku patří mezi sedm divů světa.

Největší záhadou obrovité Chufuovy pyramidy zůstává její výstavba a hlavně to, jak mohly být kamenné kvádry vyzdvihovány do výšky až 150 metrů. Nedochoval se o tom totiž žádný zápis. Moderní egyptologové, inženýři i architekti zvážili všechny existující hypotézy, aniž by však nalezli uspokojující odpověď. Nicméně některé stopy a indicie nám umožňují se vší opatrností předložit určitou teorii. Víme, že Egypťané využívali bahno z Nilu k "promazávání" ramp. Tyto rampy se stavěly z neustále zvlhčovaných nepálených cihel, které vyráběli řemeslníci v dílnách v sousedství staveniště. Rampy neměly příliš velký sklon (maximálně 9 stupňů, jinak by totiž byly pro slezení příliš strmé) a využívaly se k vytahování největších kvádrů, používaných ve spodní části pyramidy. V podstatě všichni jsou jednotní v názoru na techniku vyzdvihování kvádrů, navíc v okolí skalní plošiny v Gíze byly nalezeny zbytky těchto ramp.
Rozpory ovšem přetrvávají v otázce umístění ramp. Podle některých názorů se spirálovitě obtáčely kolem pyramidy. Jiní se domnívají, že byly přímé a vedly čelně k jedné ze stěn. Podle první zmíněné hypotézy se rampa budovala postupně spolu s pyramidou. Když se po dokončení pyramidy rampa odstraňovala, dělníci očišťovali kameny pyramidy od bahna, které zde zůstalo. Zároveň pyramidu pokrývali vrstvou jemného vápence z Tury, aby ve slunci znovu zazářila v plném lesku. Tuto představu však nesdílejí všichni. Na počátku by rampa myla sice dostatečně široká, aby se na ni vešla celá skupina dělníků, postupně by se však nutně musela zužovat, a tak by při postupném stoupání rampy byl jejich úkol stále obtížnější. Jak by se navíc bloky otáčely kolem pravých úhlů?
Teorie nakloněné roviny
Mezi vědci nachází více příznivců druhá hypotéza - tzv. teorie jediné nakloněné roviny., která měla bát kolmá na jednu ze stěn pyramidy. Na počátku byla velmi široká - více než 150 metrů - a dlouhá několik desítek metrů. Jak se pyramida zvyšovala, zmenšovala se šířka rampy (neboť pyramida se směrem vzhůru zužuje), zatímco její výška i délka se zvyšovaly, aby byl stále zachován sklon max. 9 stupňů. Tento postup umožňoval bezproblémový pohyb i několika skupinám dělníků, kteří mohli vytahovat velmi těžké kvádry do první vrstvy, aniž by si vzájemně překáželi. Plošina na konci roviny pak sloužila jako "pracovní stůl".
Důkladná studie i jiných pyramid než Chufuovy ukázala, že hmotnost kvádrů se snižovala s výškou stavby. Zatímco ve spodní části pyramid vážily 10 až 18 tun, ve vyšších jen 3 až 6 tun. Pro poslední vrstvy používali Egypťané zdvihací zařízení na principu páky. Pyramidion, který celou stavbu završil, byl zřejmě zdvihán podobným zařízením s vahadlem vyztuženým lany.
Tato teorie platí pro menší pyramidy, ovšem je již méně spolehlivá pro pyramidu Chufuovu, jejíž kvádry vážily až 60 tun a byly zdvihány do více než 90metrové výšky! Podle teorie roviny nakloněné vůči jedné ze stěn pyramidy by jediná rampy dosahující do tří čtvrtin výšky pyramidy byla dlouhá asi 1500 metrů! Někteří odpůrci této teorie tvrdí, že kvůli takové rampě opřené o pyramidu by již nebylo možné stěny pyramidy vyhladit. Avšak můžeme se domnívat, že vyhlazení (vyhlazené obložení se do současnosti nedochovalo, pyramida má dnes podobu stupňovitě uspořádané hromady kamenných kvádrů) bylo prováděno ještě před vybudováním rampy. Jak je vidět, ne všechny egyptské záhady byly rozluštěny. Doufejme, že další objevy jednou pomohou vysvětlit toto dobře střežené tajemství. Zatím nepřestává Chufuova pyramida všechny bez rozdílu stále fascinovat.

Lauerova teorie
Význačný egyptolog Jean-Phillipe Lauer se zabýval pyramidami celý život, zejména Stupňovitou pyramidou v Sakkaře. Podle jeho názoru Egypťané možná budovali středně dlouhou rampu o délce 165 metrů. Krátkost této cesty by byla ve vyšších úrovních kompenzována zvýšením jejího sklonu, které by odpovídalo snižování hmotnosti kamenných kvádrů. Dělníci schopní vyzdvihovat 60tunové kvádry při sklonu 9° snad mohli lehčí kvádry zdvihat i na rampě s vyšším sklonem.
Zlatý řez a Ludolfovo číslo
Ke stanovení sklonu pyramidy používali egyptští architekti vztah 14/11 (poměr výšky k polovině základny pyramidy). Dosažené klíčové číslo 1,272 odpovídá úhlu sklonu 51°50'35''. Poměr úsečky vycházející z vrcholu a směřující doprostřed základny k polovině základny je 1,618, tedy 1,272 x 1,272. To přesně odpovídá zlatému řezu! Navíc poměr poloviny obvodu k výšce pyramidy má hodnotu 22/7, tj. 3,1428. Toto číslo se velmi blíží Ludolfovu číslu 3,1416. Všechny tyto údaje dokazují, že geometrické poměry Velké pyramidy nejsou náhodné, ale spíše projevem geniality egyptských vědců. A to hovoříme o době před 4700 lety!
předchozí:
 


Aktuální články

Reklama