Théby, město sta bran

24. září 2006 v 16:49 | Martina |  ...města
Théby - oficiální hlavní město Nové říše za vlády Amenhotepů, Thutmosů a Ramessovců, administrativní a politické centrum Egypta i význačná náboženská metropole - svou mocí a krásou ohromovaly daleko za hranicemi království.

Na půl cesty mezi deltou Nilu a africkými provinciemi, významným dodavatelem zlata, slonoviny, polodrahokamů, vzácného dřeva a pracovní síly, se rozkládaly Théby, město hrdé na své bohatství a stavby, budované tolika panovníky. Teorie o vzniku města jsou plné nejasností. Zřejmě přibližně za 11. dynastie (asi 2000 př. n. l.) zde vládcové z Armantu, města ležícího dále na jih, sloučili několik vesnic. Théby za svůj význam vděčí spíše geopolitické poloze než úrodné půdě, která je obklopovala. Město totiž kontrolovalo cesty, po nichž se dopravovalo zlato z dolů, nacházejících se v horách mezi Nilem a Rudým mořem a v Núbii, provincii v severní části dnešního Súdánu. Díky této strategické poloze se město stalo největším trhem v Egyptě. Procházely jím všechny karavany, které z Núbie přivážely pštrosí pera, eben, slonovinu, zlato nebo arabskou gumu. Skladiště oficiálního hlavního města 18. dynastie přetékaly bohatstvím přiváženým z dobytých území. Pro cizince, který Théby navštívil poprvé, byla podívaná na město nezapomenutelným zážitkem. Neuvěřitelné množství staveb, obelisků tyčících se před pylony svatyní, korza v rušném přístavu a pohled na Nil, jehož vody brázdily lodě s malovanou přídí a dlouhými vesly zdobenými posvátným okem, to vše návštěvníkům učarovalo. Nesmíme zapomenout ani na několik kilometrů dlouhé aleje, které vedly k chrámům. Po stranách byly střeženy tisíci ležícími sfingami s beraní hlavou.
Kosmopolitní město
Cizinec se však mohl ocitnout i v docela jiném světě - v lidových čtvrtích a jejich uličkách prosycených vůněmi a lemovaných domky z mazaniny. Ve světě křičících, zpívajících, handrkujících se lidiček. Théby byly opravdovou babylónskou věží, v níž se Núbijci potkávali s Foiničany nosícími typické špičaté čapky a v níž syrští trhovci vychvalovali přednosti svého vína nebo piva z Malé Asie. Na předměstí se nacházely domy bohatých Egypťanů, jejichž nádherné zahrady vydávaly libou vůni exotických rostlin, akácií a tamaryšků. Poblíž Amonova chrámu se tlačil různorodý dav. Elegantní ženy oděné do šatu z průhledné látky s čelenkou ve vlasech naslouchaly místnímu průvodci, kterak vychvaluje obelisky, jejichž pozlacené pyramidiony (vrcholky ve tvaru pyramidy) zářily jako mnoho sluncí. Řek Hérodotos popsal Théby jako město sta bran, nad nimiž byly připíchnuty vysušené hlavy poražených Asiatů. Théby, zvelebované deseti generacemi faraonů - stavitelů, město, které zastínilo všechna ostatní, se mohly pyšnit nejrozsáhlejšími chrámovými komplexy v celé zemi. Jejich pozůstatky, které se zachovaly až do současnosti, jsou toho nejlepším důkazem.
Největší město světa
Obchodníci nacházeli v Thébách vše potřebné k tomu, aby jejich živnost kvetla. Stejně tak i obyvatelé tohoto tehdy největšího města na světě si mohli pořídit vše, po čem toužili. Núbijské pomády k zesílení vlasů, do zlatova propečené husičky, zázračné masti, kouzelné lektvary, nasolené ryby, kachny právě ulovené v nilských močálech plných zvěře, nemluvě o vysoce účinných depilačních krémech vyráběných ze směsi nehašeného vápna a oxidu arsenitého. V sousední uličce vyměňovali rolníci šťavnaté fíky za pivo, zatímco o kus dál honili svalnatí Núbijci zlodějíčky, kteří se pokusili o krádež. Núbie totiž poskytovala faraonovi jako daň pořádkové síly. Vedle zase stánkaři vychvalovali přednosti alabastrových nádob nebo látek dovezených ze Sýrie. Na rozsáhlých třídách, které se táhly podél chrámů, obdivovali kolemjdoucí zručnost akrobatů, proříznutou pusu různých dryáčníků či útlé a křehké prodavačky lotosových květů. Díky tomuto bizarnímu světu vzniklo jedno z nejúchvatnějších a nejvíce fascinujících měst celého starověku.
Okolí Théb
Okolo města se rozkládaly palmové háje, rozsáhlá obdělávaná panství a vesnice řemeslníků, kteří pracovali v nekropolích (pohřebištích) a jejich život se odvíjel v rytmu umírání ve městě. Byli to lidé, již měli na starost přípravu mrtvých těl a jejich zavinutí do obinadel, nosiči rakví a pohřebních loží, ale i balzamovači, kteří museli žít v odloučení od světa živých.

Vzestup a úpadek Théb
O vzniku Théb toho moc nevíme. Na počátku zřejmě byly jen malou vesnicí, obklopenou dalšími osadami, které se snad jmenovaly Vaset, Ipetisut (Karnak) a Ipetresejet (Luxor). Ty byly postupem času sloučeny do jednoho města. Na západním břehu řeky se nacházelo pohřebiště. Právě díky freskám v něm nalezených máme něco málo informací o původu tohoto legendárního města. Přibližně od roku 2200 př. n. l. vládly Théby po více než tisíc let Egyptu, než je v 7. století př. n. l. vyplenili Asyřané. Z krásného města se do dnešních dnů jen chrámy v Karnaku a Luxoru.
 


Aktuální články

Reklama