USIR - v království mrtvých

2. září 2006 v 16:37 | Martina |  Bohové
Usir, bůh mrtvých a symbol nepřetržitosti, ztělesňoval naděje Egypťanů vkládané v jejich posmrtný život.

Bůh Země Geb a bohyně Nebe Nut měli čtyři děti - dva chlapce, Usira a Sutecha, a dvě dcery, Eset a Nebthet. Prvorozený Usir nastoupil po otci na trůn a vládl spolu s Esetou, svou sestrou i manželkou. Byl spravedlivým a dobrým panovníkem, který naučil svůj lid zemědělství, a dal mu zákony, jež byly základem vyvážené a rozumné vlády. Brutální a pomstychtivý Sutech na bratra, "ustavičně dobrou bytost" milovanou celou zemí, žárlil a snil o tom, že ho na trůnu vystřídá. Ve vší tajnosti nechal vyrobit truhlu o rozměrech Usirova těla a přinesl ji na hostinu. Stolovníci užasli na tak bohatě zdobeným dílem. Sutech využil všeobecného nadšení k dovršení svého temného plánu a slíbil, že truhlu daruje tomu, kdo se do ní přesně vejde. Když si do ní lehl Usir, 72 Sutechových spiklenců rychle truhlu hermeticky uzavřelo. Rakev s Usirovým tělem pak vhodili do Nilu, jehož vody ji unášely k břehům fénického města Byblu, kde se potopila. Zoufalá Eset se zapřísáhla, že Usirovo tělo najde. Po dlouhém a vyčerpávajícím pátrání přinesla ostatky svého manžela do Egypta, kde je uschovala. Avšak Sutech mrtvolu objevil a rozřezal ji na čtrnáct kusů, které rozhodil do Nilu. Eset nicméně odmítla uznat porážku, Usirovo tělo znovu složila a nechala ho mumifikovat Anupem, bohem v podobě šakala. Usir pak sám vládl v království mrtvých, kteří díky jeho učení mohli tak jako on dosáhnout věčného štěstí.
Usir, hostitel v záhrobí
Již od dávných dob svěřovali obyvatelé města Džedu (později přejmenovaného na Búsirir - "Usirův dům") v deltě Nilu své mrtvé Usirovi, následníkovi baha pastýře Andžeteje. Usir byl původně uctíván jako bůh vegetativních sil, během staletí se však jeho osobnost obohatila s tím, jak se jeho kult šířil po celém Egyptě.
Toto komplexní božstvo nabízelo několik představ - zrna, které je třeba zasadit, aby se vydařila sklizeň; Nilu, jehož vody se rozlijí, a tak zajistí plodnost půdy; věčného cyklu Měsíce či Slunce, které po noci znovu vychází. Mrtvý a zbožštělý král Usir rovněž zosobňoval nepřetržitost a božskou podstatu královské moci. V záhrobí předsedal soudu, který soudil pozemské skutky zesnulých. Na jeho rozhodnutí záleželo, zda povedou šťastný posmrtný život nebo zda budou zatraceni. Usir byl vyjádřením věčného návratu věcí a symbolem nepřetržitosti, bohem nového začátku a mrtvých, zárukou zmrtvých vstání. V lidové mytologii se zrodila legenda, která se snažila smířit rozličné rysy jeho osobnosti. Usir byl stále dárce života, a činil tak dobro jak na Zemi, tak v záhrobí. Snad proto to byl bůh, kterého Egypťané uctívali s největším zanícením. Jeho kult vzývaný po celá staletí pronikl až do Řecka a Římské říše.
Usir - korunovaná mumie
Usir byl znázorňoval jako mumie zabalená do pohřebních obinadel. Jeho tělo mělo zelenou barvu, jež byla symbolem zmrtvýchvstání. Pozemský král, kterýse stal i panovníkem království mrtvých, zde má atributy všemocného pána. Paže drží zkřížené na prsou, v jedné ruce drží žezlo a v druhé důtky. Má úzký vous spletený do copánků, který byl atributem faraonů a bohů.
 


Aktuální články

Reklama