Menkaureova pyramida

31. října 2006 v 10:07 | Martina |  ...pyramidové komplexy
Pyramida, kterou si nechal vystavět faraon Menkaure ze 4. dynastie, je nejmenší, zato však nejpůsobivější ze tří pyramid v Gíze. Král zemřel před dokončením pyramidového komplexu, místo něj jej dostavěl jeho nástupce Šepseskaf.

Jméno Menkaure (řecky Mykerinos) znamenalo "stálá jsou Reova ka". Menkaure byl synem krále Rachefa a královny Chamerernebti I. Jeho vláda podle některých chronologií trvala osmnáct, podle jiných dvacet osm let. Kvůli nedostatku dokumentů o ní nemáme mnoho informací. Víme jen, že legitimitu jeho nároku na trůn zpochybňovali ostatní uchazeči, Menkaure se ale nakonec i přes různá spiknutí proti své osobě ujal vlády. Menkaureovým hlavním dílem je pochopitelně jeho pyramidový komplex na gízské plošině, jemuž vévodí pyramida vybudovaná v řadě a pyramidami jeho předchůdců Chufua a Rachefa. Stavba byla původně vysoká 66 metrů, dnes dosahuje výšky 62 metrů, délka strany její základny je 109 metrů. Pyramida byla dříve vyšší díky vápencovému obložení, které pokrývalo horní dvě třetiny stavby. O obložení ale pyramida přišla někdy v 16. století n. l. a dnes tedy vidíme jen jádro stavby z místního vápence. Sklon pyramidy je 51°20' a její objem činí 250 000 m3, což je relativně málo ve srovnání s 2 000 000 m3 Chufuovy pyramidy.
Královi architekti původně chtěli celou pyramidu obložit bloky červené žuly, aby se tak stala nejkrásnější stavbou celého komplexu v Gíze. Kvůli Menkaureově předčasné smrti byla ale červenou žulou obložena jen spodní třetina pyramidy, a zbylé dvě třetiny pak byly obloženy vápencem. Obložení nebylo ani tak zcela dokončeno, neboť nebylo provedeno konečné vyhlazení povrchu.
Objevil ji Angličan
Vchod do pyramidy na její severní straně náhodou nelezl roku 1837 anglický plukovník Edward Vyse. Od vchodu vedla poměrně dlouhá sestupná chodba do pohřební komory, která byla vyhloubená přímo do skály. V pohřební komoře pak anglický průzkumník nalezl skutečný poklad - čedičový sarkofág zdobený stylizovaným průčelím paláce, v němž se zřejmě dříve nacházela mumie zesnulého krále. Tento nádherný sarkofág bohužel známe jen z popisu, neboť loď, která jej převážela do Britského muzea, se roku 1838 i s cenným nákladem potopila nedaleko Malty.
Vnitřní prostory Menkaureovy pyramidy jsou ve srovnání s ostatními dvěma gízskými pyramidami důmyslnější a krásnější. Sestupná chodba je dlouhá 32 metrů, její sklon je 26°2' a je obložená červenou žulou. Za touto chodbou následoval prostor s padacími blokádami, z nějž chodba pokračovala dále ve vodorovném směru až k předsíni o rozměrech 10,5 x 3,84 x 4 m.
Tato místnost se nachází 6 metrů pod povrchem země a původně byla zamýšlena jako pohřební komora. Vyse zde nalezl niku, v níž byla uložena dřevěná antropomorfní rakev se jménem zesnulého panovníka. Z místnosti vychází vzhůru slepá chodba, která byla původně myšlena jako vstupní, než se ovšem architekti rozhodli celou pyramidu rozšířit. Z předsíně vede šikmo dolů ještě jedna chodba ke skutečné pohřební komoře s nepravou klenbou z červené žuly. Právě zde objevil Vyse již zmiňovaný čedičový sarkofág.
Další stavby pyramidového komplexu
Kromě hlavní pyramidy se v Menkaureově zádušním komplexu nacházejí tři podstatně menší pyramidy. Západnější dvě jsou na rozdíl od královy pyramidy stupňovité a připomínají tak Džoserovu Stupňovitou pyramidu v Sakkaře. V nejvýchodnější z těchto tří pyramid byla hrobka královny Chamerernebti II., první Menkaureovy manželky. Dále pyramidový komplex zahrnoval zádušní chrám a údolní chrám, které spojovala vzestupná cesta dlouhá více než 600 metrů. Zádušní chrám byl ještě v 18. století perfektně zachovalý, dnes z něj však zbyly jen základy. V současnosti probíhá v okolí těchto menších pyramid archeologický výzkum řízený egyptskou památkovou správou, při němž byly odkryty doklady o existenci královského zádušního kultu ještě během vlády Ramesse II., tj. v době Nové říše.

Královský pár
Při vykopávkách na místě údolního chrámu, z nějž se do dnešních dnů nic nedochovalo, objevil významný americký archeolog George Andrew Reisner několik sousoší, tzv. triád, které představují faraona spolu s bohyní Hathor a s bohyněmi symbolizujícími určité nomy. Bylo mezi nimi i nádherné sousoší královského páru, Menkaurea a Chamerernebti. Všechny tyto poklady jsou dnes uloženy v Egyptském muzeu v Káhiře. Výjimečně krásné sousoší královského páru, které je navíc velmi dobře zachovalé, je vytesáno z břidlice. Tento kámen poskytuje sochařům více možností než třeba diorit, který je kompaktní a hůře opracovatelný. Rysy zobrazených postav jsou pravidelné a dostatečně realistické, abychom si mohli utvořit představu o tehdejší módě a vzhledu královského páru. Zaznamenáváme kontrast mezi vystupujícím svalstvem krále, prokazujícím jeho sílu, a jemnými oblinami královnina těla, jež jsou jen letmo zahaleny do záhybů šatů. Jejich blízký vztah je naznačen tím, že královna jednou rukou objímá manžela kolem pasu a druhou jej drží za paži. Stejný postoj nalezneme i na jedné z triád nalezených v údolním chrámu, na níž bohyně Hathor stojí uprostřed, po levici má božstvo nomu a po pravici Menkauera, kterého drží kolem pasu na znamení ochrany. Toto spojení muže a ženy, jehož si egyptská společnost velmi vážila, je dokladem touhy sochařů vtisknout svému panovníkovi co nejlidštější tvář.
 


Aktuální články

Reklama