Pylon, vstup do domu bohů (2)

6. října 2006 v 22:07 | Martina |  ...stavební prvky
Pylon býval přirovnáván k hoře, za níž se zjevuje vycházející slunce. Jeho tvar připomínal hieroglyfický znak označující horizont, na němž mezi dvěma kopci každé ráno vyjde slunce. V Núbii byl nalezen nápis z období vlády Sethiho I., který popisuje takto Usirův chrám v Abydu: "Velké pylony jsou z turského vápence a jejich brány ze žuly. Krása pylonů se dotýká pilíře samotných nebes a bratří se s Reem na jeho horizontu."

Bloky pylonu mohly rovněž symbolizovat sestry Eset a Nebthet, díky nimž se znovu zrodil zavražděný bůh Usir, ztotožňovaný se Sluncem. Tato symbolika vychází z myšlenky, že vstup do chrámu představuje počátek dne, kdy jsou lidé vždy svoláváni do nového života.
Vnější stěny pylonů zdobily reliéfy. Nejčastěji oslavovaly úspěchy panovníkovy armády. Sám faraon byl na reliéfech často zobrazován tradičním způsobem, jak rituálně zabíjí hordu nepřátel, které drží za vlasy. Tyto obrazy také měly zapůsobit na davy faraonových věrných. Měly ale i rituální funkci. Předpokládalo se, že zaženou síly chaosu, s nimiž musel faraon neustále bojovat. Kolosální sochy panovníka vztyčované před pylonem opět zdůrazňovaly sílu panovníka, který byl považován za prostředníka mezi bohy a lidmi.
Faraonova sláva
V Luxoru nechal Ramesse II. vztyčit pylon, který je 65 metrů široký. Před ním stálo šest faraonových soch. Dvě sochy z černé žuly po stranách brány jej zobrazují sedícího. Vedle trůnu stojí něžná a útlá královna Nefertari. Zbylé čtyři sochy jsou z červené žuly a znázorňují faraona vestoje. Nalevo od vstupu jsou reliéfní výjevy ze slavné bitvy u Kadeše. Je tu také vyryta epická báseň písaře Pentauereta, která vypráví o vítězství velkého panovníka nad chetitským králem Muvatallim.
Ramessovy dobyvatelské a válečnické úspěchy v Malé Asii jsou znovu vylíčeny v Ramesseu na jednom z pylonů o délce přibližně 70 metrů. Dalšími chrámy, do jejichž stěn nechal Ramesse II. vytesat doklady svého vítězství nad Chetity v bitvě u Kadeše, byly tzv. Velký chrám v Abú Simbelu, Karnak a chrám v Abydu. Ve všech případech je faraon zpodobněn jako vítězící bojovník, který pod koly svého bojového vozu drtí porobené nepřátele. Na prvním pylonu v Medínit Habu jsou zase představeny úspěchy Ramesse III. Nad hlavní branou jsou vytesány seznamy měst a zemí, které dobyl. Vedle jednoho triumfálního výjevu na severním křídle jsou zapsána jména jeho protivníků - Chetitů, Amoritů, Tekkerů, Šardanů, Šasuů, Etrusků a Filištínů.
V témže chrámu nechal na obou věžích prvního pylonu zobrazit rituální obřad své korunovace Ramesse IV. Za vlády faraona Merenptaha nechal velekněz Amonova kultu vytesat na jeden z pylonů karnackého chrámu svůj vlastní obraz, na němž uctívá svého boha. Okolo jeho postavy byl zapsán text popisující restaurátorské práce, které zařídil. Tento zvyk byl přitom do té doby vyhrazen faraonům. To, že si Amonův velekněz dovolil velebit na pylonu vlastní slávu (byť uvádí, že jednal na popud panovníka), se vykládá jako důkaz postupné ztráty některých královských privilegií ve prospěch Amonova kněžstva.

Pylony v Karnaku
Do dnešních dnů se zachovaly pylony na Philae, v Edfú, Luxoru a Medínit Habu. Na Chonsuových chrámech nebo v Luxoru jsou pylony zachyceny také na reliéfech. Nejvíce pylonů dnes můžeme zhlédnout v Amon-Reově velechrámu v Karnaku. Je jich celkem deset. Archeologové je neočíslovali podle data jejich vzniku, nýbrž podle umístění. Od vlády Thutmose I. se některé části pylonů stavěly z pískovce. Tento první král z dynastie Thutmosovců nechal vybudovat dva po sobě jdoucí pylony (dnešní čtvrtý a pátý pylon), za nimiž se rozkládala široká esplanáda, jejíž každá strana měřila 40 metrů. Toto uspořádání, přičítané dvornímu architektu Inenimu, se ale změnilo za vlády následovníků Thutmose I., faraonů Hatšepsuty a Thutmose III. Panovnice nechala vystavět "vnitřní pylon". Za ním pak na prostranství, které ještě z původního nádvoří zbylo, nechala vztyčit štíhlé pozlacené sloupy. Navíc nechala alej, která dříve vedla od dvou původních pylonů do svatyně, po stranách obezdít. Na severojižní ose, která byla téměř kolmá na předchozí, nařídila vystavět pískovcový pylon se čtyřmi stožáry (současný osmý pylon).
Thutmose III. nechal za Hatšepsutiným "vnitřním pylonem" vybudovat další, širší pylon (současný sedmý), jehož brána je vysoká 13 metrů. Po obou stranách pylonu stály dva obelisky s mohutnými základnami a královské kolosální sochy. Thutmosovi následovníci zakončili božskou alej dalšími dvěma pylony (devátý a desátý pylon). Chrám se rozšiřoval i v západovýchodní ose. Svůj pylon zde zanechal Amenhotep III. (třetí pylon). O padesát metrů dál nechali pylon vystavět Haremheb a Ramesse I. (druhý pylon). Mezi nimi byla vybudována obrovitá sloupová síň, kterou dokončil Ramesse IV. O mnoho let později před ni přidal kiosek král Taharka a jeden z jeho následníků nechal vystavět poslední pylon, který je ovšem v současném číslování první.
předchozí:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama