Ramesseum ke slávě Ramesse II. (1)

3. října 2006 v 18:21 | Martina |  ...chrámy
Faraon 19. dynastie Ramesse II. si nechal vystavět svůj zádušní chrám na západním břehu Théb, jihovýchodně od vrchu Šéch Abd el-Kurna poblíž chrámu Sethiho I. Tento zádušní chrám, jehož staroegyptské jméno znělo Dům milionů roků, je téměř tak rozlehlý jako chrám sv. Petra ve Vatikánu a patří k nejpůsobivějším stavbám svého druhu v Egyptě.

Na důkaz synovské lásky a úcty ke svému otci Sethimu I. nechal Ramesse II. dostavět chrám zasvěcený jeho ka v Abydu a nedaleko od chrámu svého slavného předka nechal vystavět i chrám vlastní. Pro zajištění posmrtné existence sebe a svého otce nechal faraon opětovně dobudovat zádušní chrám Sethiho I. na západním břehu Nilu v Thébách, poblíž vstupu do Údolí králů. Dále na jih pak vystavěl vlastní zádušní chrámový komplex. Tak vzniklo slavné Ramesseum, které Řek Diodóros Sicilský nazval "hrobkou Osymandyadovou", což bylo jméno vzniklé zkomoleninou Ramessova královského jména Vesermaatre. Kolosální dílo na ploše o rozměrech 300 x 177 metrů obklopovala cihlová ohradní zeď. V zádušním komplexu se nacházela řada patrových klenutých budov, do nichž se ukládalo vše potřebné k vykonávání kultu a k zajištění života kněží. Byly zde např. sýpky, sklady, sklepy, příbytky kněží či škola pro písaře. Zádušní komplex tak tvořil hospodářské i správní centrum na západním břehu Théb. V této funkci ho později nahradil zádušní chrám Ramesse III., známé Medínit Habu. Ramesse II. často přijížděl na návštěvu do svého paláce, který se rozkládal v jižní části areálu.
1 - první pylon, 2 - první nádvoří, 3 - kolosální socha Ramesse II., 4 - druhé nádvoří, 5 - sloupová síň, 6 - svatyně, 7 - sklady a vedlejší budovy, 8 - zahrady, 9 - královský palác
Óda na vítězství
Ramesse II. je považován za jednoho z nejvýznačnějších egyptských faraonů. Žil dost dlouho na to, aby si mohl osobovat právo na památky oslavující jeho velikost. Byl to projev marnivosti, pýchy a rozhazovačnosti? Šlo o prostou touhu zanechat stopu po svém životě na zemi? Nebo Ramesse II. pociťoval potřebu stále zdůrazňovat velikost krále a s ním i celého egyptského státu? Ať už ho vedly jakékoli pocity, Ramesseum, stejně jako jiné stavby zasvěcené jeho slávě, vyzdvihuje osobu panovníka a ukazuje jej jako dobyvatele a obávaného velitele v plné síle. Umělci vytvořili na všech stěnách chrámu díla oslavující Ramessova vítězství. Divák tak může pohledět na celou řadu obležených pevností, pochodující vojáky, vozové bitvy, a samozřejmě na kartuše se jménem všudypřítomného faraona, zakončené v horní části sluncem a po stranách královskými kobrami. Na jedné stěně Ramessea se za řadou usirovských pilířů nachází velký reliéf, který líčí proslulou bitvu u Kadeše, v níž se střetly egyptské a chetitské vozy a zanechaly po sobě bitevní pole poseté mrtvolami a raněnými.
Na torzu severní strany prvního pylonu je zobrazení Ramesse, sedícího na trůnu ve společnosti svých nosičů vějířů. Opodál na něj čeká vozataj s faraonovým vozem. Král promlouvá k velitelům svých vojsk a vyčítá jim, že jej během bitvy u Kadeše opustili. Na jižní stěně pylonu je zachycen král, jak na svém voze pronásleduje Chetity. O kus dál na stěnách druhého pylonu faraon v doprovodu královny Nefertari seká na zemědělské slavnosti srpem snop na počest boha Mina. Před ním stojí bílý býk, posvátné zvíře boha Mina.
Na druhém výjevu, který je od prvního oddělen textem modlitby, je znázorněno uctívání boha. Ramesse II. se účastní procesí, v němž všichni kněží nesou na ramenou zobrazení některého staršího krále. Celkem je jich čtrnáct, od legendárního zakladatele egyptské říše Meniho přes panovníky 18. dynastie až po Ramesse I., Sethiho I. a pochopitelně i Ramesse II. Není zde královna Hatšepsut a zejména Amenhotep IV. - Achnaton, považovaný za kacíře. Konečně na podezdívce západní zdi sloupové síně jsou zobrazeni synové a dcery velkého krále v pořadí, v němž se narodili. Ramessův nástupce Merenptah je proto uveden na třináctém místě.
Architekt Penre
Ramesse II. požádal velkého královského architekta Penrea, aby mu vystavěl ten nejkrásnější zádušní chrám v celé zemi. Dále si Ramesse II. přál, aby v komplexu stála socha, která jej zachytí v celé jeho kráse. Z této kolosální sochy, jež byla 17 metrů vysoká a nejspíš 1000 tun těžká, se dodnes dochovaly jen fragmenty. Řek Diodóros Sicilský, který v 1. století př. n. l. podnikl cestu do Egypta, o ní hovoří takto: "Setkal jsem se s cestovatelem, který přicházel ze starobylé země a který pravil: 'V poušti se tyčí dvě neuvěřitelně veliké kamenné nohy, zbavené trupu, který kdysi nesly. Poblíž nich leží rozbitá hlava, napůl zasypaná pískem; svraštělé obočí a stažené rty, chladný a autoritářský výraz naznačují, že sochař dobře vystihl povahu svého modelu, která vyrytá do nehybného kamene přetrvala věky...' Na piedestalu stojí psáno: 'Jmenuji se Osymandyas, král králů; pohlédni na mou práci, ó všemocný, a běduj!'"

Diodóros Sicilský, historik na cestách
Tento současník císařů Caesara a Augusta, narozený v Agyrionu na východě Sicílie, byl neúnavným cestovatelem, který za třicet let zbrázdil celé Středomoří. Jediným účelem jeho cest bylo sepsání Bibliothéké historiké (Historická knihovna), v níž podává výklad světové historie od nejdávnějších dob až do roku 60 př. n. l. Dlouho pobýval také v Egyptě, v němž shromažďoval rozsáhlou dokumentaci, aby popis událostí v jeho díle byl co nejpřesnější. Do dnešních dnů se zachovala jen pět z přibližně šedesáti svazků gigantického díla, v nichž ovšem Diodóros i přes určitou naivitu, neuvěřitelnou důvěřivost a nedostatek kritického pohledu poskytuje informace o geografii, historii a zvyklostech starých Egypťanů.
pokračování:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama