Ramesseum ke slávě Ramesse II. (2)

3. října 2006 v 18:20 | Martina |  ...chrámy
Z Ramessea, zádušního komplexu Ramesse II. ležícího na úpatí thébského masívu, zbyly jen ruiny. I pouhé trosky chrámu však naznačují, jak veliká a nádherná byla památka, která uváděla v úžas staré Řeky a Římany.

Zádušní komplex se skládal ze dvou rozlehlých nádvoří, velké sloupové síně, astronomické místnosti, dvou sloupových předsíní a svatyně podpírané čtyřmi pilíři. Více než 70 metrů širokým prvním pylonem se vstupovalo na rozlehlé nádvoří. Jižní část plochy o rozměrech 56 x 52 m tvořila průčelí královského paláce, který k nádvoří bezprostředně přiléhal.
Na nádvoří se nacházejí zbytky slavné sochy Ramesse II. Na původním místě stojí již jen piedestal. Odhaduje se, že kolosální sedící socha nazývaná "Ramesse, světlo králů", vytesaná z jediného obrovského kvádru růžové žuly, měřila více než 17 metrů a vážila asi 1000 tun. Jenom obličej byl od jednoho ucha k druhému široký téměř dva metry. Dobrodruhu Giovannimu Belzonimu se podařilo dostat kolosální obličej až k Nilu, po němž byl přepraven do Káhiry.
Vlevo od nádvoří se trochu stranou nachází palác Ramesse II., v němž se nalézá audienční síň, z níž lze vstoupit do velkého trůnního sálu. Za palácem jsou umístěny komnaty, v nichž přespával král a jeho dvořané.
Velká sloupová síň, mistrovské architektonické dílo
Mezi prvním a druhým, o něco menším, nádvořím se tyčí další pylon. Vstupuje se do něj po rampě. Po její levé straně stojí proslulá kolosální králova socha. Druhé nádvoří se sloupořadím je ze všech stran lemováno usirovskými pilíři, které znázorňují krále. Na západní straně jsou doplněny řadou papyroformních sloupů.
Mezi druhým nádvořím a velkou sloupovou síní je dlouhá příčná chodba. Do sloupové síně se vchází třemi průchody s veřejemi z černé žuly. Sloupová síň je opravdu architektonickým klenotem. Prostor o rozměrech 41 x 31 m má hlavní trakt tvořený dvěma řadami sloupů s hlavicemi ve tvaru obráceného zvonce. Z osmačtyřiceti pískovcových sloupů, které původně v místnosti stály, se dochovalo jen dvacet devět. Na stropě jsou vymalovány tradiční zlaté hvězdy na pozadí v nebeské modři.
Na velkou sloupovou síň navazují tři menší sloupové síně. První z nich se nazývá astronomická místnost, neboť má strop zdobený astronomickými motivy - hvězdami, dekany a božstvy, která představovala nebeská tělesa. Na zdech je zachyceno převážení Amonovy bárky a strom symbolizující sílu. Z astronomické místnosti pak lze přejít přes dvě sloupové předsíně přímo do svatyně.
Na paměť Sethiho I.
Ve snaze trvale uchovat památku na svého otce nechal Ramesse II. postavit i chrám Sethiho I. Nacházel se vedle malé svatyně vystavěné Sethim I. a zasvěcené Sethiho manželce Cuje. Rampou lze skrze sloupoví projít na nádvoří se sloupořadím. Z nádvoří se pak vcházelo do dvou sloupových síní, za nimiž následovaly kultovní prostory. Tento chrám přiléhal k velké sloupové síni zádušního komplexu Ramesse II., jako by chtěl velký faraon připojit své jméno ke jménu toho, jenž mu poskytl možnost vládnout Egyptu v největším období jeho rozkvětu. Jedna ze svatyní Ramessova zádušního chrámu byla navíc zasvěcena kultu thébské triády spojovanému s kultem Sethiho I. Po tomto chrámu však zůstaly pouze nepatrné stopy.
Rozsáhlé cihlové sklady
Po třech stranách chrámu se uvnitř ohradní zdi nalézaly doplňkové skladovací stavby Ramessea. Šlo o jakési menší "město", jehož domky byly postavené z cihel a měly stropy zakončené klenbami. Odtud se organizoval každodenní život areálu. Podobně tomu bylo ve všech velkých egyptských zádušních chrámech. V ruinách nalezli egyptologové množství ostrak, papyrů a džbánů na víno. Tyto a jiné předměty jsou dokladem horečné činnosti, která vládla v městečku určeném k uctívání všemi obdivovaného krále. Kromě skladovacích prostor byl v prostoru vymezeném vnější cihlovou ohradní zdí postaven celý komplex stájí, jež sloužily potřebám vojenské jednotky, která chránila celou oblast.

Tradiční a přesný půdorys
Stejně jako většina zádušních chrámů byl i chrám Ramesse II. vystavěn podle přesných zásad. Komplex byl orientován podle běhu slunce tak, že hlavní vstup byl umístěn na východě, aby se socha krále mohla po východu slunce koupat v blahodárných paprscích. Prostor chrámu byl obrazem ideálního světa, který byl od chaosu oddělen cihlovou ohradní zdí. Ze světlem zalitého nádvoří se vstupovalo do příšeří sloupové síně, jež symbolizovala papyrovou houštinu, uvnitř které vznikl život. Jak se postupovalo do nitra chrámu, podlaha stoupala, strop se rovnoměrně s tím snižoval a světla ubývalo. Svatyně v nejzazším místě chrámu symbolizovala počáteční pahorek, který se kdysi dávno vynořil z Nun - pravodstva.
předchozí:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama