Zamotané počátky hieroglyfů

27. října 2006 v 9:18 | Martina |  ...ostatní objevy, zajímavosti atd.
Staroegyptský Abydos, hrobka krále Štíra. Objev hieroglyfických nápisů z doby kolem roku 3300 př. n. l. značně komplikuje naše představy o egyptských dějinách, ale především o nejstarších písmech. K objevu v Abydu došlo v roce 1988, ovšem v češtině byl reflektován zřejmě až v článku Břetislava Vachaly, který se objevil v letošním březnovém vydání časopisu Vesmír.

Co vlastně archeologové v Abydu objevili? Jedná se o cihlovou hrobku, která ukazuje, že možná už v této době byl Egypt politicky jednotný a ovládaný z Horního Egypta (přitom se dosud předpokládalo, že první pokus o sjednocení byl zřejmě dílem Egypta Dolního, ovšem úspěch vládců z nilské delty byl pouze dočasný).
Hrobka v Abydu patřila zřejmě králi Štírovi. Sjednocení země se ovšem až dosud přikládalo Menimu z Nechenu (asi 3100 až 3000 př. n. l.). Jaký je vztah mezi Štírem a Menim není jasné - existují také jména dalších králů z této doby, Narmera a Ahy, přičemž se zčásti zřejmě jedná o tutéž postavu. Současně je ale možné, že více tehdejších staroegyptských králů nesla stejná jména (viz i z tohoto důvodu nutné číslování třeba u pozdějších Ramessů).
Kromě politických dějin Egypta však stojí za pozornost také důsledky objevu pro dějiny písma. Až dosud byl za nejstarší nápis pokládána Narmerova paleta z doby kolem roku 3100 př. n. l. Hieroglyfy v této době jsou však již značně stylizované, obsahují znaky s fonetickou hodnotou atd. - jde tedy o písmo již vyvinuté, žádné původní piktogramy.
Nálezy z Abydu sice silně připomínají původní obrázky, ovšem rytiny do slonovinových, kostěných i kamenných štítků již můžeme číst jako texty. Jedná se tedy opět o pokročilou etapu ve vývoji egyptského písma. Starší nápisy neznáme, snad proto, že se v dřívější fázi vesměs psalo na netrvanlivé materiály.
A nyní nastává problém: ze stejné doby jako byl Štírův pohřeb, tj. kolem roku 3300 př. n. l., známe z jižní Mezopotámie sumerské piktogramy (urucká kultura). Až dosud se předpokládalo, že egyptské písmo je tak či ona odvozené z mezopotámského, které je vývojově starší - neuvažovalo se ani tak o prostém přijetí, ale spíše o vstupní intelektuální inspiraci. Když víte, že "psát je možné", dokážete sestavit i systém vlastní.
Jenže: Pokud byly egyptské hieroglyfy takto pokročilé již kolem roku 3300, jak je odvodit ze znaků sumerských? Znamená to tedy, že i mezopotámské písmo je starší, než jsme dosud předpokládali? Obejdská kultura s vrcholem kolem roku 4300 př. n. l. byla však vystřídána úpadkem. Opětovný vzestup nastal až kolem roku 3500 v souvislosti s příchodem nového etnika, Sumerů.
Z tohoto úhlu pohledu může být mezopotámské písmo jen těžko starší než 3500 př. n. l. O dvě stě let později přitom již nacházíme v Egyptě náhle hieroglyfy, které od původních piktogramů pokročily o značný kus dopředu. Hypotetická mezopotámská inspirace pro egyptské písmo se tak stává otazníkem.
Problém může samozřejmě být i v tom, že chronologie pro Mezopotámii a Egypt mohou být vůči sobě nějak posunuté. S tímto jevem jsme se již setkali v případě balkánského eneolitu - značky na místní keramice jsou s největší pravděpodobností inspirovány sumerským písmem, avšak podle datování jsou starší než počátky sumerské civilizace.
Možným řešením by tedy bylo datovat nejstarší mezopotámské dějiny hlouběji do minulosti.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama