Haremhebova hrobka v Sakkaře

14. listopadu 2006 v 11:33 | Martina |  ...hrobky
Než se Haremheb stal posledním faraonem 18. dynastie, působil jako generál za vlády Amenhotepa IV. a Tutanchamona. V souladu s výší svého postavení si nechal vystavět hrobku na sakkarském pohřebišti nedaleko Memfidy. Haremhebova velkolepá hrobka, která byla postupně přestavována s tím, jak rostla moc ambiciózního generála, byla znovu objevena pro svět teprve roku 1975 při vykopávkách organizovaných Společností pro průzkum Egypta (Egypt Exploration Society).

Generál Haremheb byl nepřehlédnutelnou postavou 18. dynastie a mnozí jej považují za skutečného zakladatele 19. dynastie. Nechal si vystavět hrobku v Sakkaře, nedaleko jedné mastaby z období Staré říše, nakonec ale nebyl pohřben v Memfidě, nýbrž v Údolí králů v Thébách. Jako vrchní velitel armád za vlády Amenhotepa IV. - Achnatona a Tutanchamona trávil většinu času na cestách mezi Memfidou a Thébami. Toužil zanechat v historii výraznou stopu, a tak si poblíž Sakkary nechal ke své slávě vybudovat rozsáhlou zádušní stavbu. Poté, co se stal faraonem, nechal si po vzoru svých udatných předchůdců postavit další komplex v thébském Údolí králů. Nakonec byl pohřben právě zde, nikoli v Sakkaře, kde se ale jeho hrobka stala místem vykonávání Haremhebova kultu.
Haremhebova hrobka byla poprvé objevena již v 19. století. Tehdy v ní byly prováděny systematické vykopávky a řada vápencových reliéfů se ocitla v nejrůznějších světových muzeích (např. Leiden, Baltimore, Louvre). Pak ale upadla v zapomnění až do roku 1975, kdy ji znovu objevili archeologové z Egypt Exploration Society. Hrobka se nalézala jižně od zádušního komplexu faraona Venise, panovníka 5. dynastie.
Během vykopávek se podařilo odkrýt celý rozlehlý zádušní komplex. Cenným objevem byla především jeho výzdoba v typicky pozdně amarnském stylu, na níž byly vystouplé reliéfy skvěle využity k dodání hloubky a plastičnosti vyobrazeným výjevům. Tato mistrovská díla jsou projevem rafinovaného a jemného stylu, který výrazně kontrastuje se strohostí předchozích dynastií.
Postupná výstavba
Haremhebova hrobka se vyznačuje tím, že byla stavěna po etapách, jež v podstatě kopírovaly společenský vzestup muže, který začínal jako písař a skončil jako faraon. Architektonický vzhled hrobky se tedy postupně měnil ke stále větší okázalosti.
Haremhebův zádušní komplex patří k hrobkám tzv. chrámového typu, jež byly vyhrazeny elitním státním hodnostářům. Na rozdíl od prostších hrobek hodnostářů v Thébách měly hrobky chrámového typu členitější a bohatší architekturu, která se viditelně inspirovala vzhledem božských chrámů. Východozápadně orientovaný zádušní komplex, jehož stěny z nepálených cihel byly částečně obloženy vápencovými deskami s reliéfy, se otevíral na východě pylonem typickým pro thébské chrámy, jímž se vstupovalo na vydlážděné nádvoří se dvěma řadami sloupů.
Na opačném konci nádvoří stála mezi dvěma sklady, které nebyly nijak zdobeny a byly zakončeny klenbou z nepálených cihel, brána, za níž následovala dlouhá chodba, jíž se vstupovalo na otevřené druhé nádvoří. Tento prostor mezi dvěma nádvořími byl v první fázi prací hlavním nádvořím celého zádušního komplexu.
To ale bylo ještě předtím, než Haremheb svou hrobku rozšířil o již zmiňované dva klenuté sklady, velké nádvoří se sloupořadím a první pylon. Před první branou se na severní stěně tyčila stéla zasvěcená bohům Usirovi, Atumovi a Ptahovi, na jižní straně pak stála stéla zasvěcená Reharachtejovi, Maat a Thovtovi. Stěny chodby označované jako "místnost se sochami" byly zdobeny výjevy obětin, pozoruhodnými především dynamikou výrazu a pohybu osob. Po obou stranách brány, jež ústila na otevřené druhé nádvoří, stály stupínky, na nichž původně spočívaly sochy ležícího Anupa, které se bohužel nedochovaly.
Na následujícím nádvoří stálo sloupořadí, jehož stěny byly zdobeny scénami, na kterých král přijímal atributy od cizích vládců a písaři počítali núbijské a asijské zajatce. Jednalo se o poctu nesčetným Haremhebovým vítězným tažením v čele armády. V zadní části tohoto nádvoří se nalézala hlavní kultovní kaple, jejíž zastřešení bylo zakončené pyramidionem. Po každé její straně stála jedna menší kaple.

Nekonečné šachty
Na posledním nádvoří se otevírá 17 metrů hluboká šachta, která vede do pohřebních prostor skládajících se z několika místností, z nichž některé nebyly dokončeny. Do těchto prostor směřují i další dvě šachty. Jedna z nich, v níž měl být bezesporu Haremheb pohřben, klesá až do hloubky 28 metrů pod zem. Šachta je spíše labyrintem místností propojených schodišti a menšími šachtami. V jedné z těchto místností, situované přibližně v polovině hloubky šachty, měl být pravděpodobně uložen sarkofág. Vychází z ní již několikáté schodiště, jež tentokrát vede do dalšího propletence místností, z nichž jedna je podpírána čtyřmi sloupy. Toto bludiště možná v případě potřeby mělo zmást vykradače hrobek.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama