Hypostyl, místo čistoty

9. listopadu 2006 v 11:34 | Martina |  ...stavební prvky
Slovo hypostyl vzniklo z řeckého "hypostylos" (složenina slov "hypo" (pod) a "stylos" (sloup)). Tímto výrazem se označuje místnost, jejíž strop je nesen množstvím sloupů. Egypťané ji chápali jako přijímací síň boha v božském chrámu. Místnost obvykle tonula v pološeru a vstupovalo se z ní do tmy svatyně, kam pronikalo světlo jen několika otvory ve stropě. Hypostyl byl posvátným místem, kam měli přístup jen kněží, vysocí hodnostáři a členové dvora.

Egyptský chrám byl posvátným místem, v němž každá místnost hrála důležitou úlohu. Podlahy chrámu měly několik výškových úrovní uspořádaných tak, aby člověk musel k nejsvatějšímu prostoru v celém chrámu, nau, stoupat. Zároveň se postupně snižovala výška stropů. Šlo o symbolickou cestu k bohu, o iniciační cestu za poznáním a čistotou, jejímž jednotlivým etapám odpovídala míra osvětlení v chrámu. Z prostor zalitých slunečním svitem se postupovalo k hlubokým temnotám svatyně, ukrývající božská tajemství.
Tato cesta zároveň symbolizovala pohyb slunce mezi nebem a zemí. Slunce vycházelo z potemnělého východu (naos), postupně v pološeru stoupalo na nebesa (hypostyl) a nakonec se rozzářilo na velkém nádvoří a svítilo nad pylony. Pak se vydalo na cestu zpět a uložilo se ke spánku v nau. Architekti tuto cestu znázorňovali tak, že místnosti postupně zmenšovali a snižovali. Rozměry síní se tedy od velkého nádvoří ke svatostánku postupně zmenšovali. Stropy se snižovaly a úrovně podlah zvyšovaly, oslnivé světlo nádvoří zalitého sluncem ustupovalo tlumenému světlu v hypostylu a ve svatyni již zcela zmizelo.
Málo slunce jako v papyrové houštině
Hypostyl neboli sloupová síň následoval po velkém nádvoří. Jelikož stál na vyšší terase, vstupovalo se do něj po několikastupňovém širokém schodišti s rampou. V hypostylu byla jedna centrální loď a další boční lodě, které byly nižší, zato však širší. Hlavice sloupů podpírající strop měly většinou tvar papyru. Prostor vzniklý výškovým rozdílem centrální lodě a bočních lodí byl využit ke vsazení kamenných oken, jež byla zamřížovaná, aby propouštěla jen omezené množství světla. Byla tak podobným "filtrem" jako papyrová houština, s jejíž představou byl hypostyl spojován. Sloupová síň symbolizovala počáteční vegetaci, jejímž prostřednictvím se úrodná půda zdvihala k nebi. Hlavice sloupů v hlavním traktu měly tvar papyrových květů. Zatímco ve více osvětleném hlavním traktu byly tyto "květy" rozevřené, ve stinných bočních traktech byly zavřené.
Vyhrazeno pro čisté
Do této místnosti mohli vstoupit jen "čistí", tedy faraon, kněží a nejvyšší hodnostáři a členové dvora. Ve sváteční dny sloužil hypostyl jako přijímací sál boha, čemuž odpovídala jeho výzdoba. Na stropech bočních lodí, zdobených hvězdami na pozadí nebeské modři, byli zachyceni bohové, kterak plují na sluneční bárce šestatřiceti úseky nebe. Strop v centrální lodi byl zdoben vlysem supic s roztaženými křídly, symbolizujících Horní Egypt. Na stěnách byly obvykle výjevy zpodobňující panovníka před hlavními božstvy země. Ve spodní části zdí byla zobrazována božstva Země a Nilu. V některých chrámech byly ještě mezi sloupy vztyčeny sochy krále a božstev, které vzdávaly věčnou úctu bohu příslušného chrámu.
Chrámy s několika hypostyly
Nejpůsobivější sloupovou síní ze všech je beze sporu tzv. Velký hypostyl v Karnaku, jehož stavbu zahájil Sethi I. a zakončil jeho syn Ramesse II. Oba tito panovníci patří do 19. dynastie. Síň má rozměry 103 x 50 metrů a její strop byl nesen 134 sloupy. Sloupy v centrální lodi mají průměr 3,4 metru a sahají do výšky 20 metrů. Někteří panovníci ve svých chrámech budovali i více hypostylů - to je případ chrámu Sethiho I. v Abydu, Chonsua v Karnaku a Hora v Edfú.
Nejstarší archeologicky doložený hypostyl byl nalezen českými archeology v zádušním chrámu Neferefreova (Stará říše, 5. dynastie) pyramidového komplexu v Abúsíru. Sloupová síň zde představovala obraz pozemského trůnního sálu v panovníkově paláci. Byla vybavena 20 dřevěnými lotosovými sloupy, jejichž otisky byly nalezeny na vápencových patkách sloupů.

Přijímací sál
Božstvo přijímalo obětiny a zjevovalo se svým věrným v hypostylu. Šlo o jakousi boží audienční síň. V chrámech s více sloupovými síněmi byla jedna z nich vyhrazena k uctívání boha (veschet cha), druhá pro obětiny (veschet hetep). Hypostyly se často nacházely i v domech bohatých rodin. Strop velkého přijímacího sálu, často zvýšený oproti ostatním místnostem v domě, byl nesen dřevěnými sloupy. Počet sloupů se podle velikosti domu pohyboval od jednoho do čtyř. Sloupy byly buď natřeny červenou barvou, jež imitovala barvu žulových sloupů, nebo byly zdobeny barevnými malbami.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama