Howard Carter a Tutanchamon (3)

9. listopadu 2006 v 12:06 | Martina |  ...Tutanchamon
Kletba faraonů
Hovoříme-li o objevu Tutanchamonovy hrobky, nemůžeme se nezmínit o takzvané kletbě faraonů. "Smrt svými křídly zahalí každého, kdo se odváží narušit faraonův spánek", stojí prý na jednom z nápisů v hrobce. A skutečně. Pár měsíců po jejím objevu umírá lord Carnarvon. V té chvíli se věci chopili novináři a zveřejnili další strašidelná fakta. Už v den otevření hrobu uštkla kobra Carnarvonova kanára. V moment Carnarvonovy smrti prý zhasla v Káhiře všechna světla a jeho pes doma v Anglii v tutéž chvíli zavyl a zcepeněl. Carnarvonův mladší bratr zemřel náhle necelý rok po objevu hrobky. Do souvislosti s ní a kletbou faraonů byla kladena i četná další více či méně "záhadná" úmrtí. Například neočekávaná smrt rentgenologa Reida na cestě do Egypta, kde měl zkoumat královu mumii. Nedlouho po návštěvě Tutanchamonovy hrobky zemřeli i další lidé - mezi nimi A. C. Mace, člověk, který s Carterem otvíral královu pohřební komoru. A tak bychom mohli pokračovat. Egyptologové si však o kletbě faraonů myslí své.

V hrobkách panovníků ani v hrobkách soukromých nebyl nikdy nalezen nápis, který by obsahoval nějakou kletbu k potrestání toho, kdo naruší klid zemřelého. Objevují se tam zato texty, které chrání tělo zemřelého a jeho duši před zničením a také formulky, které měly zahnat zlé duchy od prahu hrobky; v hrobkách lze nalézt i hieroglyfické značky, záměrně poničené takovým způsobem, aby to, co zobrazují, nemohlo škodit zemřelému - např. přeseknutá zmije, škorpión s hlavičkou oddělenou od těla a podobně. Povídání o kletbě faraonů mělo svou živnou půdu v záhadných okolnostech, které údajně provázely objevení Tutanchamonova hrobu. Stalo se toho poměrně dost. Důvody mohly být různé. Když byla panovníkova mumie uložena do hrobu, byly s ní pohřbeny i obětiny. Mezi ně patřily potraviny a také rostliny, přesněji řečeno materiály organického původu, které mohly už tehdy na sobě nést nějaké bakterie nebo houby; ty se po zakonzervování a zapečetění hrobu v podstatě také zakonzervovaly a dále nerozvíjely, protože v hrobce bylo stálé klima.
V Egyptě je sucho a teplo a v hrobce panovaly podmínky, které neumožnily další rozvoj těchto organismů. Dnešní klima je samozřejmě jiné, než to tehdejší a vliv vzduchu a vlhkosti působí i na podmínky, které panují uvnitř hrobek. Takže je možné, že mohlo dojít k novému rozvoji bakterií. Ty pak, smíšené třeba s prachem, mohly být případně vdechnuty a slabším či subtilnějším osobám mohly uškodit. Tato hypotéza však nebyla ještě vědecky přesvědčivě potvrzena. Vraťme se proto raději zase zpátky na zem a řekněme si, že přestože několik lidí v průběhu asi patnácti let po objevu Tutanchamonovy hrobky zemřelo, vždy za to mohly nemoci, kterými tito lidé v době objevu už trpěli. Nebo třeba onemocněli důsledkem podchlazení. Hygienické ani lékařské podmínky v Egyptě nebyly v té době na takové úrovni, aby se mohli uzdravit. Nebyl také znám penicilin, takže nemoci, které se nám dnes zdají banální, mohly v té době představovat i smrtelné nebezpečí.
Jistý Herbert Winlock se dal už roku 1934 do počítání obětí tzv. kletby faraonů a vyšla mu zajímavá čísla. Ze šestadvaceti lidí, přítomných otevírání Tutanchamonova hrobu, zemřelo do roku 1934 celkem šest, na nejrůznější choroby. Samotný lord Carnarvon například na následky špatně ošetřeného bodnutí moskytem. Z dvaadvaceti lidí, kteří byli při otvírání faraonova sarkofágu zemřeli pouze dva lidé. Z deseti lidí, přítomných rozbalování královy mumie nezemřel před rokem 1934 nikdo. Carnarvonova dcera zemřela až v roce 1980, někteří další účastníci dokonce ještě později. Vyplývá z toho jediné. Existuje-li skutečně nějaká kletba faraonů, pak je dost nedůsledná.
Howard Carter o faraonu Tutanchamonovi kdysi řekl: "Jedinou pozoruhodností v jeho životě bylo, že zemřel a byl pohřben." O stovkách panovníků pohnuté historie lidstva se však nedá říct ani to…
předchozí:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama