Hathořin chrám v Dendeře

13. listopadu 2006 v 15:27 | Martina |  ...chrámy
Dendera (staroegyptská Iunet Tareret, "měsíční příbytek bohyně"), metropole 6. hornoegyptského nomu, se proslavila především díky bohyni Hathoře, jež byla ochranným božstvem města. Na její počest nechali Ptolemaiovci ve městě vybudovat chrám, který byl dokončen za vlády císaře Nera. Tato bezesporu nejpůvabnější svatyně Ptolemaiovské doby byla nalezena ve velmi dobrém stavu. Na místě existovala kromě Hathořina chrámu i řada starších budov, v textech je například zmiňován chrám z doby Pepiho II. (Stará říše).

Dendera, metropole 6. hornoegyptského kraje, se pyšní bohatou historií. Byla osídlena již na konci pravěku a nejstarší svatyně zde vznikla na místě ptolemaiovského chrámu již v období Staré říše. Na druhotně použitých blocích v místnostech kolem vnitřní pilířové síně jsou nápisy z doby Pepiho II., které pocházejí z této starší svatyně. Návštěvníci přijíždějící do Dendery po Nilu se vyloďovali u majestátního mola. Odtud směřovali k chrámu po cestě lemované sloupořadím a zakončené dvěma protilehlými očistnými studnami. Po průchodu vstupním pylonem se návštěvníci ocitli na rozlehlém nádvoří, na jehož konci se tyčil majestátní chrám. Na rozdíl od jiných egyptských chrámů totiž v Hathořině chrámě v Dendeře, která byla centrem kultu této bohyně, nenásledovalo za pylonem nádvoří se sloupořadím. Do vnější sloupové síně chrámu se vstupovalo přímo z nezastavěného nádvoří.
Vnější sloupová síň byla monumentální vstupní halou s osmnácti sloupy s hlavicemi zobrazujícími bohyni. Hathor je na nich zachycena s těžkou parukou s volutami připomínající noc, do níž se ukrývá Měsíc. Sloupy symbolizují prvopočáteční močál, v němž došlo ke stvoření světa, zdroj života, jehož byla Hathor jednou z hlavních aktérek. Celý strop vnější sloupové síně je zdoben zobrazením nebeské klenby. Jsou na něm zachyceny den i noc se souhvězdími a božstvy, která dohlížejí na řádný východ Měsíce. Ve své době se zřejmě jednalo o místo zasvěcování do Hathořina kultu, kde kněží této velké bohyně šířili své vědění všem, kdo o to měli zájem.
Po celém obvodu chrámu vede ochoz, z nějž se dalo dvěma dalšími menšími branami vstoupit do vnější sloupové síně. Hlavní brána vedoucí do nitra chrámu se otvírala jen při významných obřadech. Jinak byla tato část chrámu nepřístupná a mohli do ní vstupovat jen kněží určení k vykonávání každodenního kultu bohyně.
Sál zjevování
Otevřela-li se těžká křídla hlavní brány, mohli sloužící kněží a zasvěcenci vstoupit do nejtajnější části chrámu. Nejprve vcházeli do rozlehlé vnitřní pilířové síně se šesti sloupy, nazývané vesechet-cha (sál zjevování), v níž vládla téměř úplná tma. Po obou stranách síně se nacházelo celkem šest místností, v nichž byly uskladněny posvátné předměty související s kultem bohyně. V posledním skladu na západní straně byl pracovní vchod, jímž se dalo vyjít na ochoz a odtud ven z chrámového komplexu otvorem v ohradní zdi. Tudy chodili kněží, když potřebovali načerpat vodu z posvátné studny. Podobný pracovní vchod, jímž se rovněž dalo vyjít na ochoz, byl i v prostředním skladu na východní straně Sálu zjevování.
První místnost na západní straně sloužila jako laboratoř, v níž se vyráběly parfémy a oleje používané při kultu. Do stěn byly vyryty informace o jednotlivých přísadách, z nichž se parfémy míchaly, a názvy těchto parfémů. V druhé místnosti byly uskladněny potraviny jako pivo, víno, ovoce a obiloviny, jejichž seznam byl opět vyryt na stěnu. Třetí místnost, z níž se dalo pracovním vchodem vycházet ven, patrně sloužila jen jako průchozí.
První místnost na východní straně se nazývala per hedž (pokladnice). Druhá místnost byla opět zřejmě jen průchozí, neboť se tudy vycházelo na ochoz. Konečně poslední místnost na východní straně vypadala na první pohled jako sklad, ovšem kněží tudy vcházeli do Síně obětin.
Síň obětin
V této místnosti (první předsíň) byly uloženy obětiny zasvěcené bohyni, které se po dokončení rituálu rozdělovaly mezi sloužící kněží. Po obou stranách Síně obětin byla schodiště, z nichž se dalo vstoupit na terasu. Z terasy vycházela důležitá procesí, zvláště procesí u příležitosti oslav Nového roku, během nějž byla chrámová božstva (Hathor, její manžel Hor a jejich syn Ihej) nesena celým chrámovým komplexem a terasami. Místnost spojená se Síní obětin se nazývala heretib (Síň středu neboli Síň devatera). Vlevo se vstupovalo do Síně látek, již spravovala bohyně Tait, ochránkyně látek, a bůh Šesemu, který se staral o parfémy. Vpravo od Síně středu byla další místnost, pokladnice, z níž se dalo po schodišti vyjít do tmavé průchozí místnosti, Síně zlata, ve které kněží zasvěcovali kultovní předměty bohyně. Tato pokladnice byla v podstatě připomenutím pokladů, které byly uloženy ve velkém Sále zjevování. Všechny zmiňované místnosti ústily do vabet, neboli (Rituálně) čisté síně. Tato malá svatyně, kam kněží před velkými oslavami Nového roku přinášeli obětiny líčidel a nerostů, byla vybudována jako malý chrám, do nějž pronikalo denní světlo. Právě na tomto posvátném místě byla socha bohyně Hathor po vyjmutí z naa oděna do Taitiných látek, navoněna Šesemuovýni parfémy a zkrášlena kultovními šperky ze Síně zlata.
Z první předsíně se vstupovalo do svatyně, jež se nacházela v podélné ose chrámu. Svatyně s naem, v němž se uchovávaly sochy bohyně a posvátné bárky Hathor a Hora z Edfú, byla obkroužena chodbou s jedenácti kaplemi, které střežily toto nejsvatější místo a připomínaly původ Egypta.

Caesar a Kleopatra
Na vnějších stěnách chrámu jsou symetricky uspořádané malby. V samém středu je zobrazena Hathořina zlatá maska, kolem níž jsou znázorněny různé postavy, především Gaius Iulius Caesar s Kaisarionem na vyobrazení společně uctívají bohy města, což je výrazem úcty, kterou slavný Říman choval k Egypťanům, a snahy navázat na faraonskou tradici.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama