Imhotep, architekt a bůh

9. listopadu 2006 v 10:46 | Martina |  ...jiné památky; ostatní
Vylitím několika kapek vody ze svého pohárku vzdávali písaři čest Imhotepovi - "velkému správci paláce" a "dědičnému princi". Tento mudrc a geniální architekt byl zároveň vezírem, královským architektem a veleknězem slunečního kultu. Byl rovněž důvěrníkem a rádcem svého faraona Džosera.

Jedním z titulů Imhotepa byl i "tesař z Hierakonpole", což je jméno bývalého hlavního města v jižní části Egypta. Na Egypťany zapůsobil natolik že byl po své smrti zbožštěn a stal se bohem-léčitelem, v němž později Řekové poznávali svého Asklépia. Imhotep se však proslavil zejména tím, že byl stavitelem první monumentální kamenné stavby, neboť vedl stavební práce na Stupňovité pyramidě faraóna Džosera. Díky tomu se stal významnou politickou osobností, jež položila základy Staré říše.
Džoser byl prvním faraonem 3. dynastie, který vládl téměř 20 let, zhruba 2650 let př. n. l. Imhotep byl jeho vezírem, tedy nejvyšším úředníkem státní správy. Při výkonu této funkce projevil velkou moudrost, jak je to zachyceno na řadě jemu zasvěcených reliéfů. Imhotep zajisté sepsal množství děl a pojednání (zejména lékařských), která se však bohužel nezachovala. V době Střední říše, tedy pět staletí po své smrti, začal být Imhotep oslavován písaři. Později se jeho legenda ještě obohatila a Imhotep byl zbožštěn. Jeho kult boha-léčitele se pak rozšířil po celém Egyptě.
Sakkara - Imhotepovo mistrovské dílo
Než se před tři čtvrtě stoletím francouzský architekt a archeolog Jean-Philippe Lauer pustil do svého celoživotního díla na pohřebišti v Sakkaře, nevěděli toho egyptologové o Imhotepovi příliš mnoho. Čerpali v podstatě pouze ze zmínek o Imhotepovi v díle kněze a historika Manétha, který žil ve 3. století př.n.l.! Tento kronikář starých dynastií vyprávěl o životě velkého vezíra faraona Džosera, o jeho lékařském umění a moudrosti, zachycené na nedochovaných papyrech. Dodával, že "velký tesařský mistr" Imhotep jako první vynalezl kamennou architekturu.
Nebylo však prokázáno, že by Imhotep byl opravdu tvůrcem první stupňovité pyramidy ve starém Egyptě. Definitivní průkaz přinesl teprve objev fragmentu podstavce Džoserovy sochy, jenž byl nalezen v prostoru vstupní kolonády Džoserova komplexu v Sakkaře. Objev učinil v roce 1926 britský egyptolog Cecil Firth. Vedle jmen panovníka Džosera byly uvedeny tituly a jméno Imhotepa. Imhotep byl označen za "nosiče pečeti krále Dolního Egypta", "dvořana", "velkého správce paláce", "dědičného prince", "velekněze (slunečního kultu v Héliopoli)" a především "velkého stavitele".
Vykopávky pod vedením Jean-Philippa Lauera postupně umožnily pochopit, jak Imhotep od jednoduché mastaby přešel k řadě na sebe položených staveb, jež nakonec vyústily ve vybudování první pyramidy. Dnešní archeologové, nenapravitelní snílci, se nevzdávají naděje, že jednou objeví hrobku tohoto nejvýznačnějšího architekta starého Egypta.
Před 5000 lety proběhla v egyptské architektuře skutečná revoluce. K ní dal podnět jediný člověk - Imhotep. Před Džoserem byli panovníci starého Egypta pohřbíváni v hrobkách - mastabách, stavěných z nepálených cihel a ze dřeva. Imhotepa jako prvního napadlo vybudovat pro svého pána hrobku skládající se z řady mastab postavených na sebe. Tak vznikla pevní stupňovitá pyramida.
Stupňovitá pyramida má základnu o rozměrech 120 x 110 metrů. Stavba je vysoká 60 metrů a má sklon 50°. Tuto obdivuhodnou stavbu vybudoval Imhotep empirickým způsobem v Sakkaře, nedaleko od nového hlavního města Memfidy.
Svátek sed
Součástí svátku sed byl rituální "běh", který museli podstoupit třeba jen symbolicky všichni egyptští králové, když se naplnil třicátý rok jejich panování. Tento svátek vznikl již v predynastické době a panovník během něj absolvoval různé symbolické zkoušky, jejichž cílem bylo přesvědčit se, zda je schopen stále účinně řídit stát. Až do Džoserovy vlády se tento běh odehrával v jednoduchých kulisách zhotovených z lehkých materiálů, na nichž byly namalovány jednotlivé svatyně, před nimiž musí faraon projít na své cestě na věčnost.
V Sakkaře se Imhotep poprvé rozhodl vystavět komplex pro oslavu svátku sed z pevných materiálů. Právě uprostřed symbolické dráhy spojené s představou věčnosti vybudoval svou první stupňovitou pyramidu.

Imhotep, bůh-léčitel
V 7. století př. n. l. za 26. sajské dynastie dosáhla Imhotepova prestiž takové úrovně, že byl povýšen na boha-léčitele. Řekové ho později ztotožnili s Asklépiem. Jeho kult se rozšířil po celém Egyptě - od Philae na prvním kataraktu až po Alexandrii v Dolním Egyptě. V nekropoli. kterou sám vytvořil pro Džosera, mu byla zasvěcena kaple - Asklépieion. V dobách řecké nadvlády se z Asklépieionu stala nemocnice.
 


Aktuální články

Reklama