Kóm Ombo, zlaté město

6. listopadu 2006 v 12:19 | Martina |  ...města
Mýtické "zlaté město" Kóm Ombo se nacházelo mezi Edfú a Asuánem nedaleko Gabal es-Silsíly, kde Egypťané těžili pískovec. Jeho chrám vybudovaný v ptolemaiovské době na zbytcích stavby z období 18. dynastie je jako jediný v Egyptě dvojsvatyní. Díky své unikátní poloze nad Nilem je Kóm Ombo nejromantičtějším chrámem v zemi.

Chrám tyčící se nad řekou je zasazen do vskutku krásné scenérie. Barva pískovce harmonicky ladí s barvami písečných dun, k nimž přiléhá samotný chrám. V období Nové říše začal být pískovec nejvyužívanějším materiálem ke stavbě chrámů zasvěcených slunečnímu kultu. Díky své načervenalé barvě způsobené částicemi oxidu železnatého byl spojován se sluncem. Jméno města je odvozeno ze starořeckého Ombos. Přezdívka "zlaté město" je zase překladem egyptského nubt. Egypťané tak město označovali proto, že se nacházelo poblíž oblastí, kde dobývali tento vzácný kov.
Město bylo známé již za Střední říše. Teprve za Nové říše ale začalo plně těžit ze své výhodné pozice, jež se ještě posílila za doby Ptolemaiovců, kteří městu přiznali statut hlavního města jižní části egyptského státu. V té době město zaznamenalo velký rozmach a tamní bohové Sobek a Haruer se zařadili mezi hlavní božstva Horního Egypta.
Jedinečný chrám svého druhu
Stavba ptolemaiovského chrámu začala za vlády Ptolemaia VI. Filométora (186 - 145 př. n. l.) a pokračovala za vlády Ptolemaia VIII. Euergeta II. Završila se až v římské době za vlád císařů Tiberia, Claudia a Domitiana. Chrám byl vybudován na základech starší svatyně, jež se datuje do období vlády panovníků 18. dynastie Amenhotepa I. a Thutmose III. Z této svatyně se do dnešních dnů zachovalo jen jedno křídlo brány s reliéfem zobrazujícím Amenhotepa a žulová brána v ohradní zdi, do níž je pro změnu vyryto jméno Thutmosovo. Chrám v Kóm Ombo je opravdu jedinečnou stavbou svého druhu, neboť jde v podstatě o dvojsvatyni - je zasvěcena jak triádě krokodýlího boha Sobeka, tak triádě sokolího boha Haruera (staršího Hora). Tato originální myšlenka spojit v jedné svatyni dvě božstva, původně bezesporu uctívaná odděleně, spadá do období vlády 18. dynastie. Podle písemných dokladů byl totiž již bývalý chrám Thutmose III. zasvěcen Haruerovi, Hathor a Sobekovi. Nazýval se per Sobek, "Sobekův dům", což je dokladem toho, že krokodýlí bůh měl v Kóm Ombo přece jen větší váhu než bůh sokolí.
Ptolemaivské triády uctívané v Kóm Ombo jsou následující: první z nich tvoří Haruer, jeho manželka Senetneferet a jejich syn Panebtauej, pán Obou zemí; druhá triáda se skládá ze Sobeka, jeho ženy Hathor a jejich syna Chonsua. Tyto dvě triády jsou ale v podstatě triádou jedinou, neboť se jedná o různé varianty héliopolských božstev. Bohyně Senetneferet a Hathor jsou jedním a týmž božstvem stejně jako Panebtauej a Chonsu, kteří jsou oba považováni za jediného božského syna.
Podoba s Edfú
Půdorys chrámu v Kóm Ombo připomíná chrám v Edfú - za sloupovým dvorem s oltářem se nachází první sloupová síň, na ni navazuje druhá sloupová síň a tři předsíně (v Edfú jsou jen dvě), za nimiž následují dvě kaple. Tím ale veškerá podobnost končí. Kóm Ombo je na rozdíl od Edfú dvojsvatyní se dvěma vchody. Místnosti od sebe oddělují dvě rovnoběžné chodby, které nahrazují jedinou hlavní chodbu. Zároveň ale obě části chrámu spojuje příčná chodba, která vede od vstupních bran až k oběma svatyním, což je projevem spojování obou kultů.
Poté, co projdeme branami, dostáváme se na prostorný sloupový dvůr lemovaný ze tří stran kolonádami. Uprostřed dvora se nacházejí rozvaliny oltáře; po obou jeho stranách jsou dva žulové libační bazénky na úlitby zasazené do země. Vnější stěny první sloupové síně jsou zdobeny výjevy spojovanými se jménem Ptolemaia XII. Nea Dionýsa. Strop této sloupové síně je zdoben astronomickými výjevy, na vnitřních stěnách nalezneme scény zachycující přinášení obětin potravin a královo zasvěcení chrámu oběma triádám. V druhé sloupové síni jsou stěny zdobeny vyobrazeními obětin se jmény Ptolemaia VI. Filométera a Ptolemaia VIII. Euergeta II. Na stěnách vnitřní chodby se odvíjí tradiční procesí nilských božstev a nosičů, kteří přinášejí vytěžené horniny a nerosty. Ve všech místnostech nalezneme na výjevech buď Haruera, nebo Sobeka.
Svatyně
Chrám obsahuje dvě rovnoběžné svatyně, do nichž se uschovávaly posvátné bárky. Na pásové římse levé svatyně je uvedeno jméno Kleopatry. Místnůstky přiléhající ke svatyním jsou zdobeny nedokončenými výjevy přinášení obětin.
Na stěnách vnější chodby vedoucí po celém obvodu chrámu jsou vyryta jména římských císařů, např. Antonina Pia (Zbožného). Na jiné stěně této chodby jsou znázorněny chirurgické nástroje, které na zobrazeních z období starého Egypta nenalézáme příliš často. Podle egyptské mytologie sehrával Haruer nesmírně důležitou úlohu v oftalmologii, což bylo vcelku významné, jelikož oční onemocnění byla ve starém Egyptě dosti běžná. Některé z vyobrazených předmětů byly pravděpodobně používány při kultovních praktikách v chrámu, jiné snad byly funkčními lékařskými nástroji. V textech se dochovaly zmínky o návštěvách poutníků, kteří se v chrámu Kóm Ombo modlili k Haurerovi léčiteli. Pro jejich potřeby se v ptolemaiovském období stavěla sanatoria, budovy s pokoji, v nichž přebývali nemocní a ve snech získávali od božstva návod, jak se uzdravit. Jedno z takovýchto ozdravných zařízení bylo odkryto v Hathořině chrámu V Dendeře.

Ostatní stavby v areálu chrámu
Mimo vlastní chrám, avšak uvnitř areálu ohraničeného ohradní zdí, stály další náboženské stavby. Mezi nimi byl Dům zrození mamisi, který se nacházel před vchodem do velechrámu zasvěceného bohyni Hathor. Hathořina kaple byla vyzdobena římským císařem Domitianem v 7. roce jeho vlády na počest Afrodíté. Na jednom z výjevů je zobrazen královský lov v papyrové houštině. Další stavbou byla Sobekova kaple severně od chrámu, jež je dokladem silné oddanosti obyvatel Kóm Ombo krokodýlům, kterými se to v této oblasti jen hemžilo.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama