Luxor (1): vláda Amenhotepa III.

3. listopadu 2006 v 11:49 | Martina |  ...chrámy
Amenhotep III., význačný faraon 18. dynastie, nechal vybudovat na západním i východním břehu Nilu v Thébách velké množství staveb. Patří mezi ně také velkolepý chrám na břehu řeky v místě dnešního Luxoru. Rozvaliny této stavby dnes žasnoucím návštěvníkům poskytují alespoň náznak někdejší velikosti země faraonů.

Panovníkův architekt Amenhotep, syn Hapuův, naplánoval rozsáhlou výstavbu v celé thébské oblasti. Jeho pomocníci Sutej a Hor měli na starost dohled nad pracemi v Luxoru. Faraon tam chtěl vybudovat svatyni, nádvoří a kolonádu. Ambiciózní projekt byl v okamžiku faraonovy smrti téměř dokončen, za vlády Ramesse II. byl ještě rozšířen o druhé nádvoří a pylon.
Kolonáda Amenhotepa III.
Za vlády Amenhotepa III. byla kolonáda vstupem do chrámu. Skládala se ze čtrnácti obrovitých papyrusových sloupů s otevřenou hlavicí, tyčících se po obou stranách aleje vedoucí na nádvoří. Jak si Amenhotep III. na sklonku života přál, bylo nádvoří vyzdobeno reliéfy s výjevy. Výzdoba ale byla provedena teprve za vlády Tutanchamona, jeho nástupců Aje a Haremheba a konečně Sethiho I., který již byl jedním z prvních faraonů 19. dynastie. Sloupy se v té době skrývaly za bočními zdmi, a nebyly proto tak výrazně viditelné jako dnes, kdy jsou zdi částečně zbořené. Hlavice sloupů nesly čtverhranné abaky, které byly podpěrou mohutných architrávů. Zastřešení kolonády se nedochovalo, nicméně ze zkoumání architrávů vyplynulo, že se původně skládalo ze 150 desek, z nichž každá vážila kolem čtrnácti tun.
Boční stěny kolonády sestávaly z vnější a vnitřní lícované zdi a prostor mezi nimi byl vyplněn stavebním odpadem a kamínky. Na zdivo byly použity kameny ze starších staveb, např. kusy jednotlivých sloupů. Velmi křehký výsledek neodolal zubu času. V horní části bočních zdí byla v pravidelných vzdálenostech vyražena okna, která dovnitř vpouštěla trochu světla. Do průčelí chrámu byly za vlády Aje vytesány a vymalovány výjevy uspořádané do velkých registrů. Na vnitřních stěnách kolonády jsou zobrazeny oslavy svátku Opet, kterýžto motiv se opakuje i v jiných částech svatyně.
Ostatní stavby
Kolonáda ústí na nádherné nádvoří, z nějž se již vstupovalo do samotného chrámu. Nádvoří bylo ze tří stran ohraničeno dvěma řadami svazčitých papyrusových sloupů s uzavřenou hlavicí, které nesly masivní architrávy, do nichž byla vyryta celá královská titulatura - jména, epiteta a oslavné přípisky. Pod dlažbou tohoto nádvoří byla objevena slavná skrýše se sochami mnoha slavných panovníků, jež jsou nyní vystaveny v luxorském muzeu staroegyptského umění.
Na jižní straně nádvoří plynule přechází ve sloupovou síň se čtyřmi řadami po osmi sloupech ve stejném stylu jako na nádvoří. Do stěn byly vyryty seznamy nomů (krajů), které měly přinášet obětiny bohu Amonovi.
Za sloupovou síní následovaly kultovní prostory chrámu: kaple pro procesní bárku náležející Amonovi, Mut a Chonsuovi, místnost na obětiny, sloupové vestibuly, sklady, svatyně bárky Amona z Karnaku a úplně vzadu pak svatyně Amona z Luxoru. Do těchto míst mohli vstoupit jen kněží pověření uctíváním božského kultu. Místnost na obětiny, jejíž strop podpírají čtyři sloupy, je zdobená vytesanými výjevy zachycujícími různé pomůcky užívané při uctívání kultu. V následující svatyni bárky byl přijímán Amon, který při svátku Opet přicházel z Karnaku. Na stěnách byl zobrazen Amenhotep III., jak přináší obětinu Amonovi, který mu za to na oplátku věnuje egyptskou korunu. Strop svatyně byl původně rovněž podepřen čtyřmi sloupy, které však byly zbořeny na rozkaz Alexandra Velikého, jenž na jejich místě nechal vystavět novou kapli na posvátnou bárku.
Na výjevech v postranních místnostech je znázorněn božský zrod Amenhotepa III. Faraon vyobrazený jako syn Amon-Rea a své pozemské matky Mutemviji je uznán bohy, kteří mu udělují královskou hodnost. V jedné z těchto místností se oslavovala mystéria božského stvoření. Podle mytologického chápání panovníkova početí na sebe bůh Amon-Re vzal podobu Thutmose IV. a navštívil královnu, s níž počal polobožské dítě, které mělo vládnout Egyptu. Ve třech registrech v místnosti jsou zachyceny tři hlavní události tohoto stvoření včetně narození královského dítěte. Spojení boha s královnou je symbolizováno propletením nohou dvou postav podpíraných bohyněmi Selket a Neit. Thovt zvěstuje královně, že je těhotná, zatímco Eset pověřená královninou ochranou ji v bohově přítomnosti objímá.
Ve druhém registru vidíme těhotnou královnu mezi Thovtem a Chnumem, který jí podává kříž života. Duchové Pe a Nechen zastupují předky královské rodiny, Bes Aueret řídí porod. V posledním registru je dítě uznáno bohem Amonem. Kojí ho kraví bohyně Hathor a devět dalších bohyň. Ve svatyni Amona z Luxoru se dodnes nachází velký podstavec, na němž kdysi zřejmě spočíval naos určený pro sochu tohoto boha.

Starobylý kult
Myšlenka božského početí faraona byla vyobrazena již za vlády královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí, vznikla ale ještě daleko dříve v héliopolském učení. Ve starém Egyptě se tradovalo, že Redžedet, ženu kněze slunečního kultu v Sachebu, navštívil bůh Re a zplodit s ní "sluneční" krále 5. dynastie, jejichž polobožský původ tak nemohl být nikým zpochybňován. Thébský kult Amon-Rea jen navázal na tuto prastarou tradici.
pokračování:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama