Medínit Habu, oslava Ramesse III. (1)

2. listopadu 2006 v 10:34 | Martina |  ...chrámy
Faraon 20. dynastie Ramesse III. po svém nástupu na trůn ukončil dlouhá léta nejistoty. Zastavil veškeré snahy cizích národů o invazi do Egypta a posílil centrální moc, která tehdy značně upadala. Na paměť svých vítězství nechal v Medínit Habu postavit jeden z nejproslulejších egyptských chrámů.

Po předlouhé vládě Ramesse II. jako by 19. dynastii došel dech a Egypt se pohroužil do krize. Mnoho nomarchů využilo anarchie a vyhlásilo nezávislost svých území. Žádný z faraonů nebyl schopen postavit se vnějším tlakům ani uklidnit nestálou situaci v samotném Egyptě. Vládla řada slabých panovníků pocházejících ze vzájemně soupeřících větví panovnické rodiny a nakonec se k moci dostat i cizinec - kancléř Bej, což je víc než výmluvný důkaz rozkladu královské moci.
Ramesse III., poslední velký stavitel
Ramesse III. byl synem Sethnachta, zakladatele 20. dynastie, a jeho ženy královny Teje-Mernes. Tento poslední velký egyptský faraon díky své odvaze, smyslu pro moc a politické inteligenci vrátil lesk zemi, která to již vskutku potřebovala. Ramesse III. upevnil organizaci armády, a tak znemožnil veškeré pokusy o invazi zvnějšku, která hrozila mimo jiné ze strany mořských národů. Postupně dokončoval a opravoval stavby, jež byly poškozeny v předcházejícím období neklidu. Pokračoval v tradici panovníků 19. dynastie a na západním břehu Nilu naproti Thébám si nechal vystavět zádušní chrám. V medínit Habu (egyptsky Džamet), jižně od centrální thébské nekropole a půldruhého kilometru jihozápadně od úžasného Ramessea, které vybudoval jeho obdivovaný předek, nechal postavit rozsáhlý královský zádušní chrám. Dnes je Medínit Habu po Karnaku nejvýznamnější lokalitou se zbytky staveb ze starého Egypta.
Nezačínal "na zelené louce"
Pro svůj zádušní chrám si Ramesse III. zvolil místo, na němž se již rozkládal menší chrám. Jeho výstavbu zahájil Amenhotep I., na nějž navázali královna Hatšepsut a Thutmose III. Tento chrám, v němž byl uctíván karnacký Amon, byl zakomponován do velkolepého chrámového komplexu Ramesse III. Vlastní zádušní chrám panovníka se nacházel v prostoru dlouhém 320 metrů a širokém 220 metrů, který byl obehnán mohutnou ohradní zdí postavenou z nepálených cihel. Asi 80 metrů od hlavního vchodu bylo molo, k němuž po kanálu spojeném s Nilem připlouvaly lodě. Tak tomu ostatně bylo u všech egyptských zádušních chrámů. Z mola přecházel faraon se svým doprovodem ke vstupní bráně, která se skládala ze dvou nízkých věží. Za ní následovala tzv. Vysoká brána, impozantní dvoupatrová pevnost s královskými komnatami, jejíž věže sahaly do výšky 22 metrů. Byla vystavěna podle vzoru migdolů, syrských pevností, které na egyptského panovníka během jeho vojenských tažení tolik zapůsobily. Původně existovala ještě jedna opevněná brána v západní části ohradní zdi, ta se však do dnešních dnů nezachovala. Stejně tak nic nezbylo ani po kolosálních sochách, jež spočívaly na kamenných podstavcích u paty obou věží. V čtverhranné, původně několikapodlažní, stavbě byly zdobeny reliéfními výjevy. Král na nich byl zobrazen ve společnosti svých manželek.
Ke slávě Ramesse III.
Nejvýznamnější částí komplexu je samozřejmě samotný chrám, který patří k nejvelkolepějším dílům egyptské náboženské architektury. Architekti se při jeho projektování inspirovali stavbou Ramessea, které nechal vystavět Ramesse II. Faraon Ramesse III. pociťoval k tomuto svému předkovi nevýslovný obdiv. Architekti z Ramessea převzali zvláště nápadité uspořádání a stylovou jednotu.
Vlastní chrám byl přístupný přes dvě otevřená nádvoří se sloupořadími z usiroformních sloupů. Na každé z nich se vstupovalo pylonem. V zadní části druhého nádvoří se otvírala první sloupová síň, za níž následovaly dvě další. Jimi se postupně procházelo až k nejutajovanější části chrámu, svatostánku.
První pylon, široký 69 m a vysoký 22 m, je zdoben válečnými výjevy, které velebí vítězství Ramesse III. nad mořskými národy, jichž dosáhl v osmém roce své vlády. V pravé části pylonu faraon se spojenou korunou stvrzuje znovusjednocení Horního a Dolního Egypta a obětuje zajatce před bohem Amonem, který mu podává palici. Do stěny je po celé její délce vytesán projev boha, jenž chválí krále, který tak úspěšně bojoval. Reliéfy na stěnách nádvoří oslavují panovníkovy hrdinské činy. Tyto obrazy sem byly vytesány proto, aby je zhlédlo co nejvíce lidí; byly důkazem síly a rozhodnosti faraona, který byl odhodlán vrátit svému království řád a mír.
Palác snů
Z prvního nádvoří se vcházelo do rituálního královského paláce, který byl obrazem panovníkova paláce v rezidenci. Nacházel se v něm slavnostní audienční sál i soukromé komnaty vybavené koupelnou. Trůnní sál, podpíraný šesti velkými sloupy, je opravdu majestátní. Právě zde přijímal faraon členy dvora. Zeď prvního nádvoří, před níž stojí sloupořadí osmi sloupů s hlavicemi v podobě otevřených papyrových květů, slouží zároveň jako průčelí paláce. Jsou do ní proraženy tři otvory - ten střední se nazýval "okno zjevování se", neboť právě odtud král sledoval a řídil oficiální kultovní obřady a odměňoval své hodnostáře.
Dlouhověkost náboženského kultu
Komplex v Medínit Habu přežil svého stvořitele. Za 21. dynastie se dokonce stal útočištěm okolních obyvatel, kteří za vysokou hradní zdí vystavěli opravdové městečko. Později v koptském období byl na druhém nádvoří vybudován kostel a ze skladů se staly příbytky venkovanů, kteří prchali před pouštními piráty. Po dobytí země Araby se bohužel z chrámu i paláce Ramesse III. podobně jako z většiny starověkých staveb staly "kamenolomy". Teprve v roce 1860 toto městečko pohřbené v písku identifikoval Auguste Mariette, který se zasloužil o jeho vyproštění. Od roku 1927 provádí v areálu restaurační práce Chicagský orientální ústav. který se mu snaží vrátit jeho dřívější důstojnost, slávu a prestiž.
pokračování:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama