Bení Hasan, provinciální pohřebiště

14. ledna 2007 v 13:51 | Martina |  ...pohřebiště
Na pohřebišti Bení Hasan se nacházejí hrobky z různých období a mimo jiné se tu nalézá i hřbitov posvátných koček. Za svou pověst ale Bení Hasan především vděčí 39 skalním hrobkám "velkých náčelníků Gazelího kraje". Bohatě zdobené stěny hrobek líčí každodenní život Egypťanů v období Střední říše. Výzkumy se zde provádějí od 19. století. V letech 1890 - 1893 v Bení Hasan bádal Percy E. Newberry.

Bení Hasan byl pojmenován podle tamního arabského kmene. Nachází se na východním břehu Nilu asi 23 km severně od Minje, současné význačné metropole středního Egypta. Pohřebiště v Bení Hasan se využívalo více než 2500 let, od období Staré říše do Pozdní doby. Hrobky jsou rozptýleny ve skalách a pohřebiště sahá až k nedaleké arabské vesnici.
Hrobky prostých Egypťanů...
Ve spodní části lokality mají hrobky podobu jednoduchých šachet. Tyto hrobky vznikaly od Staré do Střední říše a na počátku 20. století je zkoumal John Garstang. Přibližně 900 skromných hrobů náleželo státním úředníkům, služebníkům a zaměstnancům vládců v této oblasti - 16. horonoegyptského nomu. Bení Hasan je ale proslulý především kvůli hrobkám vytesaným do horní části skalního masivu, díky nimž se řadí mezi nejdůležitější provinciální pohřebiště období Střední říše. V té době se už Egypťané nenechávali pohřbívat ve vápencových mastabách, nýbrž v hrobkách vyhloubených do skály. Jejich půdorys částečně napodoboval půdorys mastaby - skládal se z kaple přístupné živým, která sloužila k zádušnímu kultu, a z části, jež byla uzavřena a zahrnovala šachtu, místnost pro tělo zesnulého a několik dalších místností pro jeho pohřební výbavu.
...a vysokých hodnostářů
V období Střední říše se hodnostáři nechávali pohřbívaz ve svém kraji. Skalní hrobky těchto význačných osobností nebyly objeveny jen v Bení Hasanu, ale také v Asjútu, Méru, el-Berše, Asuánu nebo Thébách. Hrobky v Bení Hasanu mají stejný vzhled jako většina hrobek z období Střední říše, vynikají však kvalitou provedení a okázalou malířskou okázalou malířskou výzdobou. 39 hrobek pochází z období konce 11. dynastie do konce Střední říše. Nejméně 8 hrobů bylo určeno pro nomarchy ("velké náčelníky") 16. hornoegyptského nomu - Gazelího kraje. Tito nomarchové byli velmi věrní vládnoucí dynastii, která sídlila v dnešním Lištu. Spravovali zároveň i 3. hornoegyptský nom, který zahrnoval města Nechen (Hierakonpolis) a Necheb (el-Káb). Uctívali místní božstva, zvláště boha Chnuma a bohyně Hathor a Pachet.
Za vlády Senusreta III. se ale výsady nomarchů podstatně ztenčily. Byli přičleněny pod oficiální správu královského paláce a začali být pohřbívani po boku panovníka, nikoli ve svém kraji.
Kaple vyhloubená do skály
19 hrobek z období Střední říše je zdobeno nástěnnými malbami, které jsou velmi bohaté na detaily a dochovaly se ve skvělém stavu. Avšak i hrobky, které nejsou tolik zdobené, vzbudily zájem archeologů. Nalezlo se v nich mnoho pohřebních předmětů, např. polychromované dřevěné rakve nebo polychromované a štukované dřevěné modely, jejichž barvy jsou dosud pozoruhodně živé. Hrobky se skládaly z nádvoří, které bylo zakončeno portikem podpíraným dvěma tzv. protodórskými neboli kanelovanými sloupy (označení vyplývá z rýhovaného dříku). Z portiku se vstupovalo do kaple vyhloubené do skály. Kaple měla obdélníkový půdorys a její strop podpíraly čtyři kanelované sloupy vytesané do skály při úpravách místnosti. V zadní části kaple se nacházel výklenek, v němž byla původně umístěna socha zesnulého.
Fantaskní zvířata a válečné výjevy
Stěny byly zdobeny štukem a mimořádně kvalitními malbami. Vedle tradičních témat souvisejících s každodenním životem a zádušním kultem, která existovala už v mastabách v období Staré říše, se na malbách v Bení Hasanu objevila témata nová. Malby zachycovaly fantaskní (levharti s hadím krkem) a pouštní zvířata. Na některých stěnách byli vyobrazemi Asiaté, což upomíná na obchodní výměny s Blízkým východem. Scény bojového výcviku, válek a ilustrovaná líčení vojenských tažení dokládají, do jaké míry zůstávalo egyptské obyvatelstvo poznamenáno občanskými válkami Prvního přechodného období a jak se panovníci 11. a 12. dynastie usilovně snažili rozšířit egyptské království o jižní a východní území. V hrobce Amenemheta, současníka faraona Senusreta I., jsou vylíčeny významné události počátku vlády 12. dynastie.
Skalní chrámy
Na jižním okraji lokality Bení Hasan se nalézá chrám vyhloubený do skály, tzv. Speos Artemidos. Byl zasvěcen místní lví bohyni Pachet a jeho výzdoba se datuje do období vlády Hatšepsut, Thutmose III. a Sethiho I. Pachet, "Ta, která škrábe", je známá z Textů rakví jako noční lovkyně, a pravděpodobně z tohoto důvodu ji posléze Řekové ztotžnili s Artemidou. Chrám sestává z předsíně, jejíž strop podpírá osm sloupů s Hathořinými hlavicemi, krátké chodby a vnitřní kaple, kde byla uschovávána socha bohyně. Na architrávu nad vchodem do předsíně se dochoval nápis popisující hyksóské pustošení a úsilí královny Hatšepsut, které vynaložila na opravy zničených míst. Hyksósové zde jsou použiti pouze jako personifikace chaosu a zmatku, neboť je definitivně porazil a vyhnal z egypta královnin pradědeček, Ahmose I. V okolí chrámu se nacházelo rozsáhlé pohřebiště posvátných koček. Faraoni Hatšepsut a Thutmose III. Navíc zasvětili Pachet ještě jednu kapli - Hutmen.
V jednom z lomů je do skály vytesán malý chrám, v němž je spolu s Pachet zachycen Alexandr Veliký.

Vykopávky Johna Garstanga
V letech 1902 - 1904 odhalil John Garstang přibližně 900 šachet ve spodní části Bení Hasanu. Především v hrobkách z období Střední říše, které byly bohaté na sarkofágy a nejrůznější modely, nalezl mnoho nápisů a zádušních předmětů. Většina rakví ze Střední říše byla bez nápisu. V hrobkách bylo nalezeno i velké množství keramiky, toaletních potřeb a šperků.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama