Bílá kaple Senusreta I.

13. ledna 2007 v 16:57 | Martina |  ...jiné památky; ostatní
16. listopadu 1927 objevili archeologové v základech třetího pylonu karnackého chrámu bloky z kaple, do nichž bylo vyryto jméno Senusreta I. Na stěnách z kvalitního bělostného vápence byly krásné, pečlivě provedené reliéfy, skutečná mistrovská díla egyptského umění období Střední říše.

Ve faraonském Egyptě architekti zcela běžně rozebírali starší stavby, které jim z nejrůznějších důvodů překážely, a používali je jako stavební kámen na stavby nové. Také pylony Amonova chrámu v Karnaku byly vyplněny pečlivě vyrovnanými staršími kvádry. Archeologové v tisících popsaných a zdobených kamenů odhalili kvádry pocházející z různých staveb, např. Hatšepsutiny Červené kaple nebo talatáty ze zbořených chrámů Amenhotepa IV. - Achnatona.
Při průzkumu třetího pylonu v Karnaku roku 1927 badatelé zjistili, že v jeho základech byly použity výjimečně zachovalé bloky z kaple z období Střední říše, přesněji z panování vlády faraona 12. dynastie Senusreta I. Poslední kvádry, jež byly původně součástí kaple, byly nalezeny ještě v roce 1948.
Bílá kaple byla stavbou čtvercového půdorysu, jejíž strany původně měřily 6,54 m. Kaple byla vystavěna na podstavci vysokém 1,18 metru a vcházelo se do ní po dvou schodištích vymezených rampou a umístěných na stejnou osu. Vzhled kaple byl vcelku prostý. Obsahovala jedinou místnost s šestnácti pilíři o výšce 2,57 m, uspořádanými do čtyř řad. Pilíře měly čtvercový průřez (s výjimkou pilířů ve vnější řadě, které měly obdélníkový průřez) a podpíraly dvanáct architrávů, na nichž spočívaly desky tvořící střechu.
Jednotlivé kvádry a stupně byly spojeny na rybinu. Ve střeše byly umístěny chrliče a uprostřed místnosti stával oltář, který se však bohužel nedochoval. Přítomnost stop po ložiscích pro čepy dveří napovídá, že na úrovni schodišťových ramp bývaly dveře. Kaple skromných rozměrů, byla svým architektonickým pojetím v Egyptě úplnou novinkou.
Výjimečné reliéfy
Krásná výzdoba ztvárněná do nejmenších detailů je projevem sochařského mistrovství. Na reliéfech nebyly objeveny žádné stopy po polychromii. K přípravě jednotlivých motivů použili umělci čtvercovou síť. Obrysy všech postav jsou zcela totožné, což je dokladem mimořádně pečlivé práce. Hieroglyfické znaky, rovněž velmi krásné, jsou podle svého umístění zapsány více či méně podrobně.
Z výzdoby na stěnách a pilířích se částečně dozvídáme, jak vypadaly rituální oslavy svátku sed. Během jubilea, které se slavilo po třiceti letech faronovy vlády, musel panovník prokázat, že je schopen stále vládnout. Prostřednictvím různých obřadů navíc musel přesvědčit bohy, aby obnovili jeho životní sílu. Výzdoba kaple obsahuje výjevy, na nichž je zachycen král ve společnosti různých božstev, a texty komentující tyto obrazy. Celkem bylo v kapli nalezeno šedesát téměř nedotčených scén, které líčí jednotlivé okamžiky rituálu. V souladu s egyptskou tradicí jsou na vnějších stěnách zapuštěné reliéfy a na vnitřních stěnách basreliéfy.
Na sloupech, dveřních překladech a architrávech je uvedena titulatura Senusreta I., Amonovo jméno a tituly a také text zasvěcující kapli bohu. Šedesát výjevů zdobících pilíře je v horní části ohraničeno znakem nebe, ve spodní části znakem země. Senusret je zobrazen jak jako král Horního Egypta s bílou korunou, tak jako král Dolního Egypta s červenou korunou. Vzdává čest bohům a přináší jim různé obětiny, např. chléb a kulaté nádoby nu. Za to mu bohové poskytují ochranu, život, stabilitu a zdraví. Kromě Amona jsou na reliéfech zacgycena další božstva - Anup, Atum, Hor, Min, Moncu, Ptah, Reharachtej a Ptah.
Přehled egyptských nomů
Vnější stěny podstavce kaple se vyznačují zvláštní výzdobou. Na východní a západní stěně je zachyceno šestnáct klečících postav, mužů a žen, nad nimiž je uveden text vyjmenovávající země a majetek darovaný Amonovi. Na severní a jižní stěně jsou v pravidelné čtvercové síti citovány egyptské nomy (kraje). Dvacet dva hornoegyptských nomů je zmíněno na jižní stěně, šestnáct dolnoegyptských nomů pak na stěně severní. V šesti zbývajících polích na severní straně jsou výsledky různých měření, např. výška záplav v daném okamžiku. U každého nomu jsou poskytnuty různé informace - jeho rozloha, názvy, hlavní město a ochranné božstvo.
Senusretova kaple, jejíž původní umístění zůstává nejasné, je především zdrojem informací o svátku sed. Pravděpodobně hrála určitou úlohu při jednotlivých obřadech vyobrazených na stěnách. Kaple je dokladem zajímavého uměleckého stylu období vlády Senusreta I., z nějž se naneštěstí dochovalo jen několik vzácných příkladů.
Bílá kaple Senusreta I. je jednou z nejstarších staveb, která byla postavena v prostoru karnackého velechrámu a po níž máme archeologické doklady. Počátky stavebních aktivit na tomto území jsou obestřeny nejasnostmi. Na základě archeologické prospekce se zdá, že se centrum nejstaršího chrámu nacházelo v prostoru nádvoří před tzv. Slavnostní halou Thutmose III. Zatím nejstarší zmínka o Amonově chrámu pochází z doby panovníka 11. dynsatie, Antefa III.

Zachráněn před atonským kacířstvím
Když Amenhotep IV. zanevřel na boha Amona a nechal jeho zobrazení a jméno stesat ze stěn karnackých staveb, byly již bloky z kaple Senusreta I. pohřbeny v nitru pylonu. Díky tomu se zobrazení boha na stěnách kaple dochovala ve výjimečně dobrém stavu.
Chrliče
Chrliče byly ve starém Egyptě často používaným architektonickým prvkem. Objevují se např. na chrámech v Karnaku, Edfú, Dendeře nebo Medínit Habu. Z doby vlády Senusreta I. známe chrliče z Bílé kaple a také chrlič ve tvaru klečícího lva z jeho zádušního komplexu v Lištu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama