Hrobka Ramesse II. (KV 7) [1.]

30. ledna 2007 v 9:52 | Martina |  Údolí králů - hrobky a zádušní chrámy západních Théb
Hrobka Ramesse II. se nachází v Údolí králů u paty severní strany hlavního údolí, leží asi 40 km před hrobkou Tutanchamona (KV 62). Rozlehlá hrobka je založena ve dvou osách. Dlouhé chodby vedou k předsíni, která se otvírá do "zlaté síně", jež je obklopena několika přístavky.

Nápisy zanechané návštěvníky na stěnách předních chodeb a zbytky ohnišť na podlaze nejníže položených místností dokazují, že za římských dob byla hrobka ještě přístupná. Později však byla na mnohá staletí znepřístupněna kamennou sutí, kterou sem naplavily přívalové deště. V době Napoleonovy egyptské expedice byl určitě vstup do objektu viditelný, ale k částečnému vyklizení došlo až v roce 1817 na příkaz britského konzula H. Salta. Potom však byly práce na hrobce přerušeny a teprve mnohem později, v letech 1913 - 1914 navázaly na původní aktivity poměrně sporadické odklizovací práce pod vedením T. Davise a H. Burtona. Mezitím hrobka zaujala také pozornost J.-F. Champolliona a R: Lepsiuse, kteří provedli první vědecké zkoumání této lokality. Mezi roky 1917 a 1921 vyčistil H. Carter, který vystřídal T. Davise, vstup do hrobky a započal s vyklízením vnitřku.
Ačkoliv v letech 1938 - 1939 navštívil hrobku Ch. Maystre, aby zde vytvořil kopie nástěnných maleb Knihy nebeské krávy zdobících stěny malé místnosti, která leží jižně od hlavní pohřební komory, systematické odklízení hrobky pod vedením Laboratoře thébských dějin a archeologie při muzeu v Louvru bylo zahájeno teprve v roce 1993, jako součást výzkumného úkolu studia pohřebních staveb Ramesse II v západních Thébách. Vzhledem k vážnému poškození hrobky, k němuž postupně během předchozích staletí docházelo, však projekt nemohl úspěšně pokračovat, dokud neproběhly velkorysé přípravné práce, umožněné spoluprácí s Ústřední francouzskou laboratoří mostních a silničních staveb a finanční podporou, poskytnutou olejářskou společností Elf-Aequitaine. Dnes je hrobka Ramesse II. prakticky zbavena kamenné suti, naplavené sem přívalovou vodou, ale před zpřístupněním objektu ještě zbývá vykonat množství katalogizačních, stabilizačních a restauračních prací.
Úlomek hliněné nádoby, objevené E. Baraizem v roce 1912 v Ramesseu, naznačuje, že stavba královské hrobky započala v 2. roce vlády Ramesse II "ve druhém měsíci období peret, 13. dne". To potvrzují i malby v první chodbě, kde se v Litaniích na Rea objevuje královo korunovační jméno v podobě používané ke konci druhého roku jeho vlády. Důkazy odkryté během vykopávek naznačují, že hrob byl patrně zcela dokončen za pouhých 12 let. Zbytky reliéfních skulptur na pilířích poslední místnosti ještě nesou zbytky barev.
Na rozdíl od jiných královských hrobek, které byly již od dob Achnatona projektovány podél jediné osy, se půdorys hrobky Ramesse II. rozvíjí ve dvou osách, což je typický rys hrobek předamarnovského období. Zůstává nevysvětleno, zda tuto změnu koncepce inspirovaly náboženské úvahy, jelikož podlaha předsíně hrobky vykazuje kontakt vápencového podloží Théb a podloží slínového, známého jako esenský slín. Je možné, že tato změna podloží architekty do určité míry zaskočila. Náhlé objevení slínu jim možná vnuklo obavu, že pokud by pokračovali v kopání směrem dolů, mohli by narazit na problematickou, nestálou geologickou vrstvu. Pravděpodobně ve snaze vyhnout se tomuto zásadnímu nebezpečí, které by mohlo vést i k následné nutnosti zanechat prací a opustit místo, se rozhodli obrátit se vpravo (na východ), kde se vápencové podloží zdálo být stabilnější. Tato volba, nepochybně rozumnější než by bylo rozhodnutí opustit stavbu v tak pokročilém stadiu rozpracovanosti, se zdá být nejschůdnějším vysvětlením tohoto atypického dvouosého uspořádání.
Hrobka Ramesse II. je poslední královskou hrobkou, v níž najdeme skutečně kompletní reliéfní výzdobu stěn, ať již provedenou přímo ve vápencové skále nebo ve vrstvě omítky tam, kde původní materiál nebyl dostatečně pevný. Z důvodů, které se ještě nepodařilo zcela objasnit, se řemeslníci po této dlouhé době rozhodli svou techniku postupně změnit. Zatímco v Merenptahově hrobce (KV 8) i v několika dalších nacházíme reliéfy stejně tak jako trojrozměrné sochy, v pozdních ramessovských hrobkách jsou všechny scény a texty výlučně sochařskou technikou.
pokračování:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama