Magie a náboženství Egypta

29. ledna 2007 v 10:50 | Martina |  ...nezařazeno...
Existence starověkého Egypta je z ezoterního hlediska jedním z nejdůležitějších úseků naší historie. Odkud se vzala egyptská kultura, čili kam sahají její počátky, nám dosud není přesně známo. Jedna báje vypráví, že počátky této tajemné civilizace pocházejí z Platonovy Poseidonie. I na této báji může být něco pravdy, ale názorů je mnohem více, protože i přes dlouholetá bádání archeologů a mágů se nikdo nedobral ke konečnému závěru. Egyptská kultura před námi tedy leží tajemná přesně tak, jak se jevila již od pradávných časů.

Historické vědy také nemohou egyptský věk rozdělit do přesných mezidobí, protože už v prvních zmínkách se Egypt jeví jako velice vyspělá země se vším, co má mít moderní civilizace. Egypťané měli pevnou státní zprávu, plnohodnotné písmo a překrásné umění. Jak jsme si řekli rozvinutý Egypt musel existovat již dlouho předtím, než získal věhlas v tehdejším světě. A nikdo už pravděpodobně nezjistí, jak dlouho musel tento vývoj trvat. Už fakt, že Egypt existoval již devět tisíc let před Solonem, což dává období asi tak pět tisíc let před naším letopočtem, je zarážející. Jak všichni z dějepisu víme, Egypt se dlouho dělil na Horní a Dolní. Každý z těchto dvou států se podle všeho ještě dělil na několik malých knížectví, které se později spojily v ony dva ucelené státy. Tyto dva celky spolu poté bojovaly, což mělo za následek porážku Dolního Egypta a sjednocení celého území do jednoho státního útvaru. Od té doby má egyptská koruna podobu erbu. Bílá koruna dolnoegyptská, kterou představoval bílý květ lilie a červená koruna se symbolem papyru. Korunovaný král byl tak jmenován králem Horního a Dolního Egypta.
Pro studii egyptského náboženství je nejdůležitější doba od prvopočátku do pátého století před naším letopočtem. Hledání ryze egyptského ezoterizmu po této době je velice složité, ne-li dokonce zbytečné, protože po této době se jedná spíše o řecký a římský ezoterizmus, který z egyptského čerpal víc než dost. Tato doba je známa i umělou změnou egyptské magie tak, aby byla snáze pochopena a ovládnuta antikou. Po stránce ezoterního rozvoje Egypt upadl asi tak půl století před naším letopočtem. Egypt byl vykořisťován mnoha národy, např. Římem, Řeckem atd. Egypt sice začal upadat, ale tajné nauky se v pozměněné či ryzí podobě dochovaly dodnes, protože mnoho učenců poznalo pravou sílu a krásu tohoto učení a nedovolilo, aby byl tento neocenitelný poklad lidstva zatracen.
Onu sílu egyptského mysticizmu objevil v moderní době například Pierre Lasenic. Ten spojil moderní filozofii a tradice magických řádů prastarého Egypta. Tímto spojením se mu objevil takřka dokonalý klíč k pochopení ezoterního řádu egyptských slov. Díky pochopení tohoto řádu se mu odkryla i cesta k podstatě egyptského tajného učení, které mohl díky svým zjištěním aplikovat zcela samostatně, bez tehdy nutného židovského dokreslování.
Nejdůležitějšími mystickými texty Egypta jsou Kniha Thovtova a Onská kniha mrtvých.
Kniha Thovtova je legenda o firotickém dělení, které bylo nazýváno velikým Devaterem. Tato legenda je velice prastará, protože již v prvních pyramidách se nešla kompletní a domyšlená až dokonce. Končí početím dítěte v lůně Isidy, a tím tedy končí genese bytí. Devatero, protože všechna zjevení se bytí byla vyjádřena devíti bohy. Kdybychom však na každou složku legend hleděli z pohledu trojjedinosti, dostali bychom se k číslu dvanáct. Toto číslo je základem desatera, protože dva poslední plány jsou problémy bytí a díky ezoternímu tajemství zůstanou člověkem nepochopeny. Nepochopení spočívá v neschopnosti definovat tyto takřka absolutní pojmy. Od té doby je číslo deset klíčem pozemské magie.
Onský text Knihy mrtvých je druhým klíčem Egyptské magie. Spis se kromě rituálů praktické magie zabývá oživováním. Kniha mrtvých se tak tedy zabývá převážně posmrtným životem a dopadem hmotného života na něj. Pokud se člověk bude věnovat během života svému rozvoji a bude umožňovat svému duchu se rozvíjet, vstoupí po smrti před své božstvo očištěn a spravedlivý. Jedině tak se může po smrti stát novou bytostí, která je na větším vývojovém stupni než ta předešlá.
Starý Egypt hledí ve svém náboženském a magickém systému na člověka, který je v tomto hmotném světě. Jiné národy byly více zaměřeny do nehmotného světa. Braly život člověka spíše jen jako schránku ducha, který přežívá na tomto světě, aby splnil nějaký úkol a mohl se dále vyvinout. Přesněji řečeno, přebývání ducha v těle bylo spíše trestem, ze kterého se musel vykoupit - až teprve potom mu bylo umožněno postoupit na vyšší, třeba i nehmotnou úroveň. Egypťané kladli hlavní důraz na hmotný život, díky němuž nám mohla sloužit magie. Thot, jenž byl bohem vědění a spravedlnosti a objevitelem egyptského písma, objevil krásu pozemského života a dává magii smysl v naplnění tohoto života krásou a plností.
Vědecké bádání nemělo pro tuto egyptskou filozofii žádné pochopení a jediné, co pochybovační materialisté viděli, bylo modlářství ke zvěři či mumifikovaným králům. Vyspělost Egypta v astronomii a v jiných, dnes už moderních vědách, zašlapali do prachu. Poté, co se střetli Egypťané s křesťany, bylo egyptské učení označeno za učení satanovo a čarodějnictví. Ovšem to je samozřejmě nesmysl, protože egyptská magie nebyla kopou lidových pověr a zvyků, jak křesťanští badatelé čarodějnictví definovali.
Egyptský ezoterizmus se zrcadlí i v umění, vědě a dokonce i v architektuře. Kdo z nás by neznal například pyramidy. Pro Egypťany měla stavba hrobů veliký význam. V období staré říše se nevyskytuje tolik hrobů jako v pozdějších dobách. První hrobky byly velké místnosti, ve kterých se mrtvému zanechávaly dary. Těla se mumifikovala, aby byl mrtvému umožněn život v astrální rovině. Pozdější hroby měly podoby domů a poté se v případě králů přešlo na pyramidy. Než se však přešlo na tvar pyramid, jak jej známe teď, měly stupňovitý tvar jako např. mexické pyramidy. Ty egyptské ale nejsou pouze obyčejnými královskými hroby, poukazují totiž i na velkou vyspělost národa. Úhel sklonu pyramidy je u všech stran stejný. Dvojnásobná výška pyramidy je jako 1 ku Ludolfovu číslu. Měrnými jednotkami pyramid jsou pyramidální palec (25, 4264 mm) a pyramidální loket (25 palců.). Jeden pyramidální palec je pětisetmiliontina délky zemské osy a deset milionů pyramidálních palců dává stejnou délku jako zemský obvod. 100 miliard krát jeden pyramidní palec se rovná střední rychlosti pohybu Země za jeden den. Pokud obvod vydělíte stem vyjde vám přibližný počet dní v roce. Obvod kruhu, který je roven výšce pyramidy, dává stejnou velikost jako obvod základny pyramidy. Vzdálenost země od slunce je rovna násobku výšky pyramidy a jedné miliardy. Pokud hmotnost pyramidy vynásobíte jedním kvadrilionem, získáte hmotnost Země. V královském sále pyramidy se nachází truhla, jejíž vnější obsah je dvojnásobkem vnitřního obsahu této truhly. Obsah této truhly byl stonásobkem obsahu Noemovy archy a Noemova archa měla setinu váhy pyramidy. Obsah archy byl stejný jako oné truhla v královské síni.
Pyramida obsahuje ještě daleko více symbolů, které dokazují, že se nejedná pouze o "obyčejné" hrobky králů. Různé poměry stran, jejich velikosti a umístění (např. vůči hvězdám) ukazují na obrovské znalosti kultury, která je podle měřítek dnešních vědců zaostalá. Mágové - badatelé vidí v pyramidách magické pentakly Herma či Merkura. Pentakly magie, které ukazují na velkou znalost přírody a jejích zákonů. Čtyři strany pyramidy dokazují, že trojjedinost je nad čtveřicí, rozum se projevuje praxí a duch hmotou. Dalším charakteristickým projevem jak výtvarného umění, tak i magie jsou egyptské sfinx. Sfinx jsou většinou považovány za královský symbol a nejčastěji jsou zpodobňovány jako lev s lidskou hlavou. Nejslavnější sfinx je u velkých pyramid a její hlava pravděpodobně zobrazuje Chefrena nebo sluneční božstvo. Přesný význam postavení sfinx nám není znám. Podle jedněch představuje pouze jakéhosi strážce klidu a bohatství králů uložených v pyramidách. Podle některých má však tato socha podobný význam jako pyramidy. Sfinx by měla sjednocovat tvary, které k sobě pouze zdánlivě nepatří, je symbolem pravdy a čtveřice. Tato čtveřice se ukazuje v tom, že sfinx je jakési spojení člověka, orla, lva a býka. Lidská hlava, lví pařáty, býčí boky a orlí křídla. Sfinx byla pohřbena během úpadku egyptské magie do písku, protože se nikdo nestaral, že tento symbol postupně zavál písek. Vysvobozena z něj byla teprve okolo roku 1926.
Úpadek egyptské mysterie je jako vetchý stařec, který je vláčen v zástupu nových, tedy mladých a dravých jedinců. Ovšem na tohoto starce se nikdy nezapomene a jeho odkaz je v nás všech. Je možné, že jednou po vzoru svého učení znovu povstane. Pak i my pochopíme, jaké to vlastně skrýval obrovské vědění.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama