Abydos, Usirovo posvátné město (2)

20. ledna 2007 v 21:02 | Martina |  ...města
Jednou z mála památek, které se v Abydu dochovaly do dnešních dnů, je chrám Sethiho I., považovaný za klenot egyptské architektury. By vystavěn kolem roku 1300 př. n. l., nebyl však dokončen. Stavbu chrámu završil teprve Sethiho syn Ramesse II. Zvláště reliéfní výzdoba svatyně se dochovala ve vynikajícím stavu.

Sethi I. si v Abydu vystavěl chrám, k němuž přiléhal kenotaf. Tento Dům milionů roku se však od ostatních lišil. Šlo totiž spíše o votivní památník Usirovi. Zatímco běžní lidé při pouti do svatého města nechávali na paměť své cesty vztyčit stélu, faraon v tomto případě vybudoval rovnou celý chrám. V rozlehlé a bohatě zdobené stavbě vládl Usir obklopen božstvy, která byla jeho rodinnými příslušníky. Na zobrazeních byl Usir zachycen s obličejem krále, který se tak s bohem ztotožnil.
Řekové chrám nazvali Memnonion (latinsky Memnonium) podle králova zkomoleného jména Menmaatre. Strabón jej označil za "obdivuhodně vystavěný palác". Chrám přiléhal k přírodnímu kopci a nacházel se na svahu (proto terasovité uspořádání). Byl prodloužen bočním křídlem do tvaru písmene L, což byla v Egyptě velmi neobvyklá podoba. Samotná stavba byla zhotovena z jemného vápence, který se dal výborně sochařsky opracovat, zatímco 1,3 metru hluboké základy byly z pískovce.
Před chrámem se rozkládala dvě nádvoří a velký pylon. Ten však byl vystavěn až za vlády Ramesse II., který tak navázal na nedokončné dílo svého otce. Z pískovcového pylonu dlouhého 62 metrů se zachovaly pouze základy. Příliš toho nezbylo ani z obou nádvoří, do nichž byly pravidelně hloubeny jámy, kam se zasazovaly stromy nebo se v nich zakládala jezírka. Ve vnitřních stěnách byly niky, do nichž se umisťovaly sochy.
Vlevo od nádvoří byly odhaleny rozvaliny velkých staveb z nepálených cihel, jež sloužily jako sklady a obklopovaly přijímací síň, z níž se ovšem zachovaly jen vápencové základy deseti sloupů a podstavce pro trůn.
Synovská úcta
Dnes vytváří sloupořadí na druhém nádvoří průčelí chrámu, k němuž se přichází po stoupající rampě s centrálním schodištěm. Za dvanácti hranatými pilíři se nachází sedm vstupů, které se otevírají do první sloupové síně. Čtyři z nich mechal Ramesse II. zazdít pískovcovými kvádry. Na stěnu nechal do reliéfu vyesat výjevy související s kultem Sethiho I., které se inspirují legendou o Usirovi. Na levé straně je nápis s věnováním, který oslavuje Ramessovu synovskou úctu k Sethimu I. Především líčí, jak se faraon při cestě do Abydu v roce svého nástupu na trůn rozhorlil nad zpustlým stavem královského pohřebiště a otcova památníku. Chrám jeho otce nebyl dokončen a faraona vellmi pobouřilo, že "sloupy nejsou vztyčeny na svých základech a socha leží na zemi, protože ještě nebyla zcela dokončena, když král sestoupil do hrobu".
Návštěvníky při vstupu do budovy zarazí její neobvyklé rozdělení do sedmi částí. V ose prvních sedmi vchodů jsou další průchody v témže počtu, vedoucí do druhé sloupové síně, z níž se pak otvírá vstup do sedmi jednotlivých svatyní. Každá svatyně je zasvěcena jednomu božstvu. Uprostřed je Amon-Reova svatyně, napravo od ní Usirova, Esetina a Horova a nalevo Harmachetova (Harachtejova), Ptahova a konečně svatyně zasvěcená zbožštěnému Sethimu I. Papyrové sloupy v obou místnostech jsou uspořádány tak, aby vytvářely rovněž sedm klenebních polí. Jsou zdobeny motivy souvisejícími s příslušnými bohy.
Abydoský seznam králů
Všech sedm kaplí je podélně rozděleno. V první části každé kaple se bezpochyby nalézala bárka konkrétního boha (s výjimkou Sethiho svatyně). Jelikož představa cesty ve starém Egyptě nutně zahrnovala i plavbu po Nilu, byly tyto bárky ve svátky nošeny v procesí. V druhé části kaple pak byla před nepravými dveřmi umístěná socha. V tomto případě byla výjimkou Usirova kaple, která byla skutečným vchodem propojena s dalšími prostory zasvěcenými usirovskému kultu.
Výzdobu kaplí představovalo třicet šest obrazů vytvořených podle stejného vzoru, který se vztahoval k obřadům vykonávaným na kultovních sochách faraonem. Tyto reliéfy patří k vůbec nejzajímavějším z období Nové říše.
Z druhé sloupové síně se vstupovalo do jižního křídla chrámu, tedy do kratší části obráceného L. Nacházely se tu kaple zasvěcené memfidským bohům Ptahsokarovi a Nefertemovi. Mírně vzestupná dlouhá chodba vedla k místnostem, jež byly "technickým zázemím" chrámu. Byly zde sály určené k přípravě obětin, prostory pro řezníka, síně pro očistu. Strop tzv. chodby se seznamem králů je zdoben množstvím žlutých hvězdiček (materiálem je měď), které se střídají s kartušemi se jménem Sethiho I.
Do západní stěny této chodby jsou vytesány kartuše se jmény sedmdesáti šesti panovníků, kteří vládli Egyptu, počínaje Narmerem. Jedná se o první ze dvou slavných Abydoských seznamů. Druhý z nich, objevený v chrámu Ramesse II., je v podstatě kopií prvního a dnes je uložen v Britském muzeu v Londýně. Abydoský seznam králů není sice úplný, i tak ale patří k nejdůležitějším historiografickým zdrojům egyptské chronologie. Seznam je uveden postavami vládnoucího panovníka Sethiho I. a korunního prince, budoucího Ramesse II., kteří obětují svým královským předkům, jejichž jména následují.
předchozí:
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama