Vítězství Ramesse II. v bitvě u Kadeše

9. února 2007 v 22:17 | Martina |  Ramesse II.
Pod hradbami syrského opevněného města Kadeš se Ramesse II. v čele mocné armády 20 000 vojáků připravoval k útoku na věčného chetitského nepřítele. Faraon později z této bitvy s nejistým výsledkem učinil oslnivé a legendární vítězství.

Za nejlítějších bojů faraona zachvátily pochybnosti a začal se modlit k největšímu z bohů - Amonovi. "Co je s tebou, otče Amone? Jak může otec zanedbávat svého syna? Zanedbával jsem tě snad někdy já? Neřídí se snad všechny mé skutky tvými pokyny? Proč se staráš o tyto Asiaty, tu bezbožnou lůzu? (…) Volám tě, otče Amone, uprostřed davů, jež neznám (…), ve chvíli, kdy jsem zcela sám, kdy se mnou nikdo není, kdy mě mí početní pěšáci opustili a kdy se o můj osud jediný člen mé jízdy nestará."
Dvacetitisícová armáda
Z kdysi vlivného starověkého města Kadeš dnes zbyl jen kopec sutin na syrské planině. Právě před branami této pevnosti svedla v roce 1274 př. n. l. egyptská armáda pod vedením Ramesse II. úžasnou bitvu s mocnými chetitskými vojsky vedenými králem Muvatallišem. Bitva u Kadeše představovala vyvrcholení více než stoletého konfliktu mezi Egyptem a chetitským královstvím. Oběma stranám sporu šlo o ovládnutí syrské planiny, tehdejší důležité křižovatky obchodních cest mezi Eufratem a Středozemím.
Chetitské království vzniklo v 17. století př. n. l., jeho nadvláda nad oblastí však byla stvrzena teprve kolem roku 1350 př. n. l., kdy se Chetité za vlády Šuppiluliumaše zmocnili Sýrie, podrobili si Mitanni a získali egyptský protektorát Foiníkii. Egyptští panovníci byli zprvu vůči tomuto příliš vzdálenému sousedovi lhostejní, nakonec je však vzrůstající chetitský vliv na celý Blízký východ začal znepokojovat. Několik panovníků 18. dynastie se proto rozhodlo reagovat vojenskými taženími do Sýrie. Po nástupu Sethiho I. na egyptský trůn roku 1293 př. n. l. a Muvatalliše na trůn chetitský o několik let později obě království vstoupila do války. Nicméně dvě vítězná egyptská tažení problém nevyřešila. Když se v roce 1279 př. n. l. stal králem mladý Ramesse II., držel svou nedočkavost na uzdě pět let, ale pak se rozhodl pustit se s mocnými Chetity do křížku.
Bitva nemohla být svedena jinde než u Kadeše, strategického místa při ústí údolí, kterým procházela většina obchodu mezi Mezopotámií a Středozemím. Jaro roku 1274 př. n. l. zasvětil Ramesse II. budování armády. Ta byla vskutku úctyhodná - jejích 20 000 vojáků bylo rozděleno do čtyř velkých divizí pojmenovaných podle hlavních egyptských bohů: Amonova, Reova, Ptahova a Sutechova. Každá jednotka byla samostatná a zahrnovala pěchotu a jízdu. Faraon sám byl doprovázen královskou gardou vytvořenou z elitních vojáků a žoldnéřů. Právě tyto oddíly se ukázaly jako rozhodující v nejobtížnějších okamžicích bitvy. Na počátku léta se tato ohromná vlna egyptských vojáků dala do pohybu - opustila hlavní město Piramesse a valila se v plné zbroji k východním hranicím.
Jak viděl Ramesse II. "svou" bitvu
Ramesse II. vynaložil veškeré úsilí na to, aby se jedinečné vojenské tažení zapsalo do historie. Tato epopej byla vyrývána do zdí chrámů a vylíčena na několika papyrových svitcích. Vyprávění faraonovu roli poněkud přikrášlilo, neboť bitvu s nejistým výsledkem líčilo jako drtivé vítězství. Přitom nechybělo mnoho a byla by zvítězila armáda chetitská. Jen zatvrzelost Ramesse II. a odvaha jeho vojáků umožnila Egypťanům získat převahu a dočasně porazit nepřítele. Tuto bitvu bez vítězů a poražených nakonec ukončila teprve dohoda mezi oběma znesvářenými stranami.
Bitva, která zanechala stopy
Existuje řada přímých dokladů o bitvě u Kadeše. Zdá se, že touha Ramesse II. vyprávět tuto událost hraničila s posedlostí - řada výjevů z bitvy je zachycena na stěnách a pylonech pěti chrámů, rozptýlených po celém Egyptě: v chrámech v Luxoru, v Karnaku nebo v Ramesseu v oblasti Théb, ve skalním chrámu v Abú Simbelu a v chrámu Ramesse II. v Abydu. Mezi nejčastěji znázorňované výjevy patří útok chetitské armády na faraonův tábor a vítězný protiútok Egypťanů.
O bitvě existuje i několik písemných záznamů - dva exempláře oslavných básní a několik exemplářů letopisů, které jsou objektivnější. Pravděpodobně byly totiž sepsány na základě polního deníku egyptské armády. V archivech v Boghazköy (dřívější chetitské hlavní město, dnes na území Turecka) byl nalezen dopis psaný klínovým písmem a adresovaný Ramessem II. chetitskému králi Chattušilovi III. Faraon v něm dlouze rozebírá okolnosti bitvy.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama