Hrobka Amenhotepa II. (KV 35)

10. února 2007 v 0:01 | Martina |  Údolí králů - hrobky a zádušní chrámy západních Théb
Amenhotep II., následník Thutmose III., pokračoval v zahraniční politice svého předchůdce. Prosazoval pokračování egyptské nadvlády v Sýrii proti útokům Mittanského království a jeho spojenců. V nápisech na zdech najdeme jsou zdůrazněny jeho válečné a sportovní úspěchy, je zde však podtržena také role stavebníka, především v Karnaku a v Núbii. Povolení vybudovat si hrobku v Údolí králů dostal dokonce i jeho vezír, Amenehope (KV 49). Vchod do královy hrobky je ukryt u paty příkré skalní stěny. Odkryl jej Victor Loret v březnu 1898, měsíc po objevení hrobky Thutmose III. Osa hrobky rovněž není přímá, tentokrát se stáčí v pravém úhlu. I zde vidíme podobné rytmické střídání schodišť a chodeb. Dvě síně se sloupy jsou spojené chodbou. Nástěnnými malbami je zdobena pouze pohřební komora, všechny ostatní prostory dekoraci nemají. Podobně jako v mnoha dalších hrobkách byly i zde před stěny instalovány skleněné tabule, aby chránily reliéfy. Texty z hrobek Thutmose III. a Amenhotep II. zaznamenal a v roce 1932 publikoval Paul Bucher.

Na rozdíl od svých předchůdců se Amenhotep II. vrátil k obdélníkovému tvaru pohřební komory. Toto uspořádání pak zůstalo běžným až do doby Sethiho I. Z výše položené části se šesti pilíři se schází do nižší partie, obsahující králův sarkofág. Podobně jako v KV 34, hrobce Thutmose III., se i zde nacházejí čtyři postranní místnosti určené pro oběti, z nichž několik (šlo o dřevěné sochy) Loret ještě nalezl. V soše krále byl objeven papyrus, obsahující nejstarší verzi kapitoly 168 Knihy mrtvých, v níž se popisuje 12 síní podsvětí s jejich bohy. Ve druhé postranní místnosti na pravé straně objevil Loret devět mumií králů, které sem byly uloženy v závěru Nové říše, kolem roku 1000 př. n. l. mumie samotného Amenhotepa II. byla stále ještě uložena v jeho sarkofágu; ten byl v roce 1934 převezen do Káhiry. Zachovaly se i pozůstatky lidských vnitřních orgánů, které byly odstraněny z těl během mumifikace a uloženy do kanop k samostatnému pohřbu. Dalším nálezem byly vešebty, modely člunů, nádoby ze skla, fajánse a hlíny, a také několik amuletů. Všechny nálezy z této hrobky včetně darů pro jakéhosi prince, jsou dnes vystaveny v káhirském Egyptském muzeu.
Stěny pohřební komory jsou zdobeny kresbami z Knihy Amduat. Jednotlivé hodiny noci jsou zde vyobrazeny jedna po druhé bez přerušení. Kresby začínají na zadní straně a pokračují postupně ve směru hodinových ručiček. Zkrácená verze knihy je umístěna na konci, na levé stěně. Celá kompozice je orámována širokou červenou linkou, vymezující říši mrtvých v západní poušti, v níž slunce každou noc mizí. Podobné linky oddělují i jednotlivé registry v rámci hodin. Na pásu vody pluje sluneční bárka. Na pravé stěně vidíme přechod ze třetí hodiny noci naplněné vodou do pouštní krajiny Sokarovy říše, která tvoří čtvrtou hodinu. Poslední noční hodina, v níž se slunce v gigantické klikatici smršťuje, je zakončena oválem. Horní část stěn tvoří ozdobný vlys, podobný dekoraci v KV 34. Strop je namalován modře a je zdoben žlutými hvězdami.
Všech šest sloupů v pohřební komoře je zdobeno malbami scén, zobrazujících krále v doprovodu boha nebo bohyně, kteří drží u jeho nosu symbol anch. Královými společníky v těchto scénách jsou Usir, Anup a Hathor, kteří jsou vedle slunečního boha Re (jehož noční putování je popsáno v Knize Amduat) považováni za nejznámější osobnosti pro zemřelé. Zajišťují totiž možnost přežití v podsvětní říši. Usir, jako vládce zemřelých, má na starosti soud nad nimi; Anup pečuje o jejich tělesnou existenci v mumifikované podobě; a Hathor představuje všechny aspekty regenerace během života i po něm. První dvojice sloupů je věnována pouze Usirovi, třetí dvojice pouze Hathor. Na druhé dvojici sloupů se objevuje jak vyobrazení Anupa, tak i Hathor. Bohové tu mají nejrůznější přezdívky: panovník je většinou označován jako "milovaným Usirem". Všechny scény jsou nakresleny pouze černou a červenou barvou, podobně jako je tomu u Knihy Amduat. Malby v jiných barvách nalezneme ve vedlejší hrobce patřící Thutmosovi IV. Hieroglyf symbolizující nebe nad scénami s bohy (a nad scénami Knihy Amduat) je však proveden v barvě modré. Kolem všech scén je rovněž vícebarevný rám. Modrá vyjadřuje též vodu v textech Knihy Amduat, především v desáté noční hodině, kde jsou utopené osoby unášeny proudem pravodstva.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama