Hrobka Haremheba (KV 56)

3. února 2007 v 0:38 | Martina |  Údolí králů - hrobky a zádušní chrámy západních Théb
Džesercheprure-Setepenre Meriamon-Haremheb hrál v historii egyptské Nové říše klíčovou roli. Historikové se nemohou dohodnout, zda jej považovat za posledního krále 18. dynastie či za prvního panovníka 19. dynastie. V každém případě inicioval počátek 19. dynastie, protože jako svého nástupce podpořil Paramesse, který jej pak na trůně vystřídal jako Ramesse I. S panovníky 18. dynastie však Haremheb neměl žádný pokrevní vztah; i když je možné, že jeho manželka Mutnedžemet byla sestrou Nefertiti a Ajovou dcerou. To však zatím nebylo bezpečně prokázáno.

Začátky Haremhebovy kariéry se odehrávaly v Memfidě, kde za vlády Achnatona a Tutanchamona vykonával vyšší vojenské funkce. Jako osoba nekrálovského původu si zařizoval hrobku v Sakkaře, velké memfiské nekropoli. Jednalo se o výjimečný hrob zdobený reliéfy nejvybranějšího stylu, zobrazující četné neobvyklé scény. Nikdy sem však nebyl uložen. Jakmile se po ajově smrti dostal na trůn, Sakkara byla zapomenuta a v Údolí králů pro něj byla vybudována překrásná nová hrobka.
Během své nezanedbatelné asi 30-leté vlády dokončil Haremheb společenskou, náboženskou a vojenskou rehabilitaci Egypta, zahájenou za Tutanchamona. Vydatně stavěl v Karnaku i Luxoru, dokončil nebo si dokonce přivlastnil četné stavby, jejichž výstavba byla zahájena za Amenhotepa III. a za Tutanchamona. Mnohé sochy, představující posledně jmenovaného krále, byly dodatečně označeny Haremhebovým jménem, jako kdyby se nový král tímto způsobem snažil vymazat z lidských myslí památku na svého předchůdce. Haremheb nechal rovněž rozebrat chrámy Atonova kultu, zbudované Achnatonem a Nefertiti v Karnaku, a získaný materiál nechal použít na vyplnění vnitřku pylonů, tvořících součást rozšířeného Amenreova chrámu.
Při výběru místa pro vlastní hrobku se Haremheb rozhodl opět pro Údolí králů. Zvolil si místo o několik stovek metrů dále v údolí, za Tutanchamonovým hrobem. Hrobka byla v moderní době objevena v roce 1908 Edwardem Ayrtonem, pracujícím pro Američana Theodora Davise. Strmá chodba se schodištěm, vedoucím až ke studniční šachtě byla zaplněna kamennými úlomky, připlavenými sem většiou pridkými dešti. Za šachtou se nacházely zbytky kamenných bloků určených k zatarasení dveří, vnitřní prostory hrobky už tolik zasypány nebyly. Byla zde objevena velmi silná vrtsva nejrůznějšího historického odpadu, včetně pozůstatků poničených mumií, dřevěných figur bohů a podsvětních bytostí a dalších součástí pohřební výbavy. Je zřejmé, že hrobka byla již ve starověku několikrát navštívena, a to jak lupiči, tak i ofocoálními strážci. Byla vyslovena myšlenka, že hrobka byla použita i jako třetí úkryt královských mumií včetně pozůstatků Haremheba a Aje.
Z hlediska půdorysu je tato hrobka považována za první hrobku zbudovanou v tzv. přechodném stylu, který byl běžný pro 19. dynastii a počátky 20. dynastie. Starší hrobky v Údolí králů se vyznačují zakřivenou osou, podle níž se chodba po vstupu lomí v úhlu 90° směrem k pohřební komoře. Pozdější hrobky však měly již jen jedinou přímou osu, vedoucí od vstupu až k pohřební komoře. Haremhebova hrobka měla osu mírně zakřivenou; vedla od vchodu rovně k první pilířové síni, pak se stáčela lehce vlevo a pokračovala tímto směrem až do pohřební komory. Podle tradice raných hrobek 18. dynastie jo hrobka velmi hluboká, se střídajícími se schodišti a prudce sestupujícími, strmými chodbami. Stěny chodeb ani stěny schodišť nejsou až ke studniční šachtě zdobené, dokonce ani zdi nejsou příliš hladké, nýbrž pouze zhruba vytesané ve vápencové skále. Jako přijatelné vysvětlení lze přijmout myšlenku, že schéma královské hrobky mělo odrážet do určité míry skutečnou noční cestu, kterou mrtvý král musí podstoupit. Tak je možné vysvětlit změnu směru chodby i úpravy stěn, později za Nové říše dokonce i rozdíl ve způsobu výzdoby chodeb a síní.
V Haremhebově hrobce nalezneme první výzdobu v horní části stěn v místnosti se studniční šachtou. Reiéfní zobrazení krále s různými božstvy je provedeno ve stylu, který připomná jemné práce z období vlády Amenhotepa III. Barvy působí velmi nápadně, pozadí scén je výrazně šedomodré. Celkový dojem je tedy sice živý, ale poněkud ponurý. Podobné scény zobrazující krále ve společnosti božstev zdobí též stěny předsíně, místnosti, která předchází sloupové pohřební komoře. Výzdoba této důležité místnosti vychází z obsahu Knihy bran, jedné z nejdůležitějších kompozic, jaké můžeme nalézt na stěnách královských hrobek Nové říše, jejímž úkolem bylo umožnit zemřelému králi projít nezbytnou cestou podsvětím. Jemně vypracovaný sarkofág z červené žuly stále stojí v pohřební kryptě, v době odhalení hrobky obsahoval lebku a kosti více než jedné osoby, nešlo však pravděpodobně o pozůstatky Haremhebovy. Jeho mumie je zřejmě jednou z těch, které nikdy nebudou nalezeny.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama