Šťastné a nešťastné dny

20. dubna 2007 v 17:49 | Martina |  Každodenní život
Podle Řeků byli staří Egypťané zatíženi na předpovědi. Mimo jiné si vypracovali kalendáře, podle nichž zjišťovali, zda dané období je vhodné pro tu či onu činnost.

Egypťané stejně jako jiné národy zaháněli strach z neznáma věštěním. Své otázky směřovali božstvům, která jim odpovídala prostřednictvím orákul, nebo hledali odpovědi ve snářích. Jinou technikou bylo používání kalendářů šťastných a nešťastných dnů. Na rozdíl od našich horoskopů, které jsou založeny na pohybu nebeských těles, byly tyto předpovědi určeny všem obyvatelům bez rozdílu a polohu planet nebraly v úvahu.
Šťastné a nešťastné dny
Egypťané byli pravděpodobně prvním národem, který sestavil sluneční kalendář. Jejich rok měl 360 dní rozdělených do dvanácti měsíců po třiceti dnech, k nimž se přidávalo ještě pět doplňkových "epagomenálních" dní. Egypťané rozlišovali tři roční období o čtyřech měsících: achet (doba záplav), peret (doba rozpuku) a šemu (doba žní).
V Egyptě bylo nalezeno asi deset kalendářů na papyrech a ostrakách, v nichž byly pro všechny dny v roce uvedeny jejich "vibrace". Pro hodnocení dnů se používala škála přívlastků od "velmi příznivý" po "opravdu velmi špatný". Hodnocení vyplývalo z mytologických událostí, k nimž údajně v daný den došlo. Kalendáře dále obsahovaly pokyny, jak co nejlépe využít šťastného dne a jak se vyhnout zhoubným vlivům nešťastného dne. V egyptském kalendáři bychom mohli narazit například na následující, zajisté přehnanou, radu: "Den 14 (toho a toho měsíce): Špatný, špatný, špatný. V ten den ničeho nečiň."
Odkazy na mytologické události vysvětlující předpověď byly většinou nejasné, někdy však byly vyjádřeny velmi pregnantně jako v následujícím příkladě, který se týká dne vítězství nad silami chaosu, kdy jsou bohové v dobrém rozpoložení: "První den druhého měsíce: Pokud něco uvidíš, bude to ten den něco dobrého. Je to den vystoupení Devatera (kolegia bohů) před Reem. Jejich srdce potěší, až spatří jeho radost poté, co svrhnul Apopa a zabil toho, kdo se vzbouřil proti jejich pánu." Zvláštní pozornost byla vždy věnována pěti epagomenálním dnům. Jednalo se o poslední dny v roce, kdy se projevovaly zvlášť mocné síly, jichž se lidé báli. Bylo proto nezbytné před vstupem do nového roku přijmout potřebná opatření.
Kalendáře předzvěstí
Řekli jsme, že kalendáře určovaly, zda konkrétní den je dobrý, nebo špatný pro nějakou činnost. Podle jiné tradice se dny a období posuzovaly ve světle drobných událostí, k nimž došlo. Tento zvyk se již blíží předpovědím, neboť je výkladem určitých příznaků a nevychází z neměnného stavu věcí. Objevila se například následující předzvěst: "Události Thovtova měsíce (prvního měsíce v roce): Jestliže přijde žena, projde před tebou zahalena (do oděvu) a pozdraví tě, znamená to dobrý rok. Pokud před tebou projde prase a k němu přijde s přetrženým provazem muž s kozí bradkou, řekneš: 'Budeme sice trpět nemocemi, ale v celé zemi nebude mrtvých.'"
Nepovšimnuty nezůstaly ani epagomenální dny: "V pět epagomenálních dní řekneš: 'Jsem kněz-vab (Sachmetin kněz), vlastním to, co patří bohyni (Sachmet se lidé nejvíc báli právě na začátku nového roku), takže jsem vzhledem k této bohyni rituálně čistý (= vab). Znám její moc. Pokud se řekne "ano", je to dobré, tento měsíc bude dobrý. Pokud se řekne "ach", znamená to, že zemřeme.'"
Kdo tyto předpovědi používal? Zdá se zřejmé, že kalendáře mohli využívat a vykládat jedině kněží. Egypťané si tedy museli pravděpodobně chodit pro radu ke kněžím, kteří pomocí kalendářů vyslovovali předpovědi. (A určitě ne zadarmo - pozn. autorky webu)
Příruční kalendáře
Kalendáře se zaznamenanými šťastnými a nešťastnými dny jsou datovány od doby Nové říše (1543 - 1080 př. n. l.). k jejich zaznamenávání sloužily jak papyrové svitky, tak ostraka (úlomky vápence a fragmenty keramických nádob). Seznamy šťastných a nešťastných dnů byly sepisovány abnormálním hieratickým či démotickým písmem za pomocí červené a černé barvy. Nejpodrobnější kalendáře šťastných a nešťastných dnů pocházejí z Třetího přechodného období (1078 - 715 př. n. l.) a Pozdní doby (715 - 332 př. n. l.). Rozhodně však nelze říci, že by Egypťané byli více pověrčiví než ostatní starověké národy…
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama