Obchodování na trhu

24. května 2007 v 22:55 | Martina |  Každodenní život
V Egyptě byly trhy běžnou součástí života. Lidé všech vrstev na ně přicházeli směnit nejrůznější zboží. Ve velkých městech se trhy často konaly poblíž přístavu nebo kotvišť. Odehrávaly se na nich živé a barvité scény, které známe z maleb v hrobkách.

Trh byl místem přátelských setkání, takže Egypťané sem přicházeli s potěšením. Obstarávali tu čerstvě vylovené ryby, zeleninu, maso, koláče, chléb, nápoje látky, koření i předměty denní potřeby. Lidi mířící na trh bylo snadné rozeznat díky pytli, který měli přehozený přes ramena. Přenášeli v něm výrobky, které se pak chystali vyměnit za jiné. Tato rozlehlá centra výměnného obchodu se nacházela poblíž přístavů, kde lodě vykládaly své zboží. Ruch panující kolem lodi naznačoval význam jejího nákladu. Námořníci vykládali džbány s vínem a olejem, koření, dobytek a vzácné kovy. Zatímco dozorce a písaři pečlivě zaznamenávali veškeré položky nákladu, obchodníci začali rozkládat své stánky. V těchto malých pojízdných prodejnách byli trhovci usazení na skládacích židličkách a na dřevěných podstavcích nabízeli sandály, hrubé látky nebo pivo. Námořníci, kteří přijeli na lodi, se vmísili mezi Egypťany a nabízeli jim výměnou obilí, které pobírali místo mzdy.
Smlouvání a váhy
Egyptské trhy byly nedílnou součástí národního hospodářství. Zboží se až do období Nové říše vyměňovalo po oboustranné dohodě - zrní za amulety, voli za látky, sandály za olej nebo koření, nádoby za ryby. Obvyklé smlouvání se řídilo určitými zvyklostmi, které Egypťané více či méně dodržovali. Někdy se stávalo, že předmět mohl mít odlišnou hodnotu v závislosti na zákazníkovi a náladě prodavače. Někteří trhovci hlasitě vychvalovali kvalitu svého zboží před zevlouny, , kteří se shromáždili okolo jejich stánku. Jiní obchodníci se uchylovali k rafinovanější strategii a předstírali zájem o předměty ve vlastnictví potencionálních a ještě váhajících zákazníků.
Přeneseme-li se ve fantazii na tehdejší tržiště, mohli bychom vidět Egypťana, jak nabízí vějíř za pohár. Jinde zase žena vyměňovala džbán za fíky. "Dej mi obsah svého pytle za tuto krásnou zeleninu," říkal opodál jeden trhovec. Nikde bychom ale při smlouvání nespatřili stříbro nebo jiné vzácné kovy, protože Egypťané peníze neznali. Pokud jste tedy chtěli získat nějaké zboží, museli jste výměnou nabídnout zboží přibližně stejné hodnoty.
V období Nové říše se objevily váhy. Od té doby Egypťané za zboží platili přesnou cenu určenou pomocí závaží, jimž odpovídaly hodnotové jednotky. Na egyptských trzích bychom stále neslyšeli cinkot mincí, přesto bychom se ale setkali s přesným stanovením cen. Na jednom papyru pocházejícím z období vlády Ramesse III. se uvádí, že nevydělaná kůže stojí osm debenů, vykládaná dřevěná hůl čtyři debeny, motyčka dva debeny. Vola o hodnotě 120 debenů mohli zájemci získat výměnou za vykládanou hůl, džbány s olejem, jednoduché hole a lněné látky.
Organizace trhů
Po tržišti se procházeli núbijští strážci pořádku, aby od stánky odehnali případné zloděje a aby zažehnávali spory mezi prodejci a kupci. Na malované výzdobě stěny hrobky zádušního kněze Fetekti je zachycena podobná tržní scéna. Hrobka se nachází na koncesi Českého egyptologického ústavu v jižním Abúsíru a je datována do závěru 5. dynastie (24. století př. n. l.) ve spodním registru výzdoby stěny je znázorněn prodavač ryb, který pokřikuje na ženu stojící před ním: "Podívej, toto je skutečná cena." Žena jménem Minmeret na to reaguje slovy, kterými se obrací na místního dozorce trhu: "Pojď sem, dozorce (trhu) Ibi!" A pokračuje: "Chyť ho!" její slova lze vykládat tak, že se jí dotyčný rybář pokusil ošidit na ceně a její poslední záchranou byl dozorce Ibi. Ještě víc jich bylo na přístavních molech, kde byl dav méně disciplinovaný.
Barvitá tržiště připomínala orientální bazary. Byl to opravdový babylon, neboť se zde setkávali bohatí syrští trhovci, kteří ve svých stáncích pod těžkými závěsy nabízeli látky a koření, s Foiníčany, již předváděli tepané kovové nádoby a sošky. Nechyběli tu pochopitelně ani egyptští obchodníci, kteří lákali zákazníky na předměty ze slonoviny či ebenového dřeva dovezené z Núbie, jež rozkládali na stolky sloužící zároveň jako pult. Našli bychom tu i opici na vodítku, která bavila kolemjdoucí svou snahou sebrat jim z ruky ovoce. Ale pozor - její pán ji vycvičil, aby kousla každého, kdo by se jej pokusil okrást. O kus dál možná asijský obchodník stříhal štočky jemného plátna.
Největší ruch se na tržištích soustřeďoval kolem prodejců ryb, vnitřností, ovoce a zeleniny, chleba a koláčů a piva (víno bylo spíše nápojem smetánky). Na trhu ale mohli Egypťané pořídit natron, sůl, polodrahokamy, látky, zbraně, nábytek, kuchyňské náčiní a dobytek.
Dobře fungující ekonomika
Pro velká panství prodávající své přebytky, pro drobné sedláky, kteří si chtěli koupit nábytek nebo luxusní předměty, pro spekulující trhovce, kteří nakupovali ve velkém, aby pak zboží jinde výhodně prodali, i pro prosté zemědělce, kteří v koších či balících nabízeli plody své práce, které chtěli vyměnit za jiné nezbytné výrobky, hrála tržiště v egyptském hospodářském systému nezastupitelnou úlohu. V zemi, kde veškerý obchod probíhal na principu směny, byla tržiště velmi důležitá, neboť prodávané zboží na těchto hojně navštěvovaných místech nacházelo přímý odbyt.
 


Aktuální články

Reklama