Egypt v predynastickém období

19. července 2007 v 21:12 | Martina
Predynastické období již nebylo pravěkem, ještě však ani historií. Šlo o klíčové období počátku faraonské civilizace. Od vzniku prvních sídlišť podél Nilu v souvislosti s rozvojem zemědělství a chovu začali Egypťané zdobit předměty každodenní potřeby. Predynastická civilizace se rozvíjela ve 4. tisíciletí př. n. l. po celém území Egypta, informace o ní ale vycházejí především z rozsáhlých pohřebišť v Horním Egyptě.
Egyptologové o dávném predynastickém období, kdy Egypťané ještě nepoužívali písmo, dlouho nic nevěděli. Teprve na konci 19. století upozornil anglický egyptolog W. M. Flinders Petrie na existenci civilizace, která předcházela faraonské době. Flinders Petrie se ale mylně domníval, že tehdy na území Egypta žila odlišná lidská rasa. Jeho omyl vyvrátil francouzský prehistorik Jacques de Morgan, který dokázal, že hroby objevené Flindersem Petriem skutečně patří předkům zakladatelů faraonské civilizace.

Predynastické období v Horním Egyptě

Jižní kulturní okruh je označován obecným názvem "kultura Nakáda" podle lokality, na níž bylo objeveno rozsáhlé pohřebiště, ležící mezi Abydem a Luxorem. Kultura Nakáda časově následovala po neolitické badárské kultuře. Nakáda I, dříve nazývaná "amratien" podle lokality el-Amra poblíž Nakády, spadá do počátku 4. tisíciletí př. n. l. Hroby z té doby mají tvar kruhové jámy, těla byla někdy navíc ukládána mezi dřevěná prkna nebo hliněné rakve. Podobně jako v badárské kultuře byli mrtví pohřbíváni na levém boku ve skrčené poloze, přičemž tělo bylo otočené hlavou na západ. bylo objeveno dost předmětů z pohřební výbavy na to, abychom si učinili představu o řemeslné tvorbě této prastaré civilizace. Lid nakádské kultury nadále vyráběl červenou keramiku s černým lemováním, která se objevila již v mladší době kamenné. Typickou pro nakádskou kulturu ale byla keramika s červeným leštěným povrchem zdobená bílými motivy a především okrová keramika s červeně malovanými geometrickými a figurálními motivy. jiným výrobkem byly kruhové nebo obdélníkové břidlicové palety určené pro roztírání líčidel. rovněž se dochovaly krásné příklady zpracování slonoviny - sošky žen a vousatých mužů, hřebeny zdobené zobrazeními rozličných zvířat. lidé se tehdy krášlili šperky z leštěných polodrahokamů.Kultura Nakáda II se rozvíjela severněji. Její starší název zní "gerzean" podle predynastického pohřebiště el-Gerza nalezeného ve fajjúmské oáze. Pro toto období je charakteristický vznik početnějších komunit a rozvoj jejich vzájemných vztahů. Tvar hrobek se změnil z prostých kruhových jam na propracovanější struktury s oddělenou pohřební komorou, které začaly být na povrchu označované vyvýšeným rovem. Těla byla v hrobech situována stejně jako u kultury Nakáda I, bylo ale nalezeno množství výjimek z tohoto pravidla.
Keramika kultury Nakáda II se vyznačovala nafialovělou výzdobou na béžovém podkladu. Lidé rovněž začali s větší přesností opracovávat tvrdé materiály - příkladem může být zpracování štípané industrie ze světlého pazourku ve tvaru tzv. rybích šupin. Vrcholem této techniky je zpracování nože z Gabal el-Araku, vystaveného v muzeu v Louvru. Souběžně s užitkovou keramikou se nadále zhotovovaly palety na líčidla ve tvaru zvířat. Na konci období kultury Nakáda II se začaly vyrábět nádoby s výzdobou, která předznamenávala faraonské umění. Objevovaly se na ní také základy abecedy připomínající hieroglyfické znaky. Během obou nakádských kultur se používaly vzácné kovy (např. zlato) nejen k výrobě šperků, ale také k osazování okrajů nádob z tvrdého kamene. Již tehdy byli Egypťané mistry ve zpracování mědi, používané k výrobě šperků a zbraní.
Predynastické období v Dolním Egyptě

Jednou z nejdůležitějších predynastických lokalit v Dolním Egyptě byla Maádí jihovýchodně od Káhiry, kdy byly nalezeny známky lidské přítomnosti z prvních dvou třetin 4. tisíciletí př. n. l. Zkoumání tamní keramiky prokázalo vlivy Blízkého východu i hornoegyptských predynastických kultur. Keramika maádské kultury se ale přes nesporný talent svých tvůrců nemůže rovnat keramice nakádské.
Dále bylo zjištěno, že orientace těl v hrobech se liší od orientace v Horním Egyptě. Zesnulí hleděli k východu a byli pohřbíváni v poloze skrčence, zabalení do rohože nebo látky. Nalezené součásti pohřební výbavy nejsou zdaleka tak bohaté a kvalitní jako v Horním Egyptě.
Na konci predynastického období se v Horním Egyptě rozvíjela properující a sjednocená civilizace a vznikala první centra moci (např. Hierakonpolis). Tato kultura získala vrch nad kulturou v deltě a obecně v celém Dolním Egyptě.
Společnost již byla v té době stratifikována a byla ovládána úzkou třídou elity. Její příslušníci byli pohřbíváni do propracovanějších hrobek s četnější pohřební výbavou, které se postupně vydělovaly z pohřebišť běžných obyvatel. Tyto honosné hrobky se soustřeďovaly do oklí centrálních sídel, jakými byla Nakáda, Abydos či Hierakonpolis.

Zrod měst


Zatímco většina prvních egyptských vesnic se nacházela v deltě Nilu, první města chráněná zdí vznikala v Horním Egyptě. Při průzkumu lokalit kultur Nakáda I a II nalezli archeologové několik hrobů, které byly výrazně bohatší než ostatní, což nasvědčuje, že již tehdy ve společnosti existovaly dominující vrstvy. První města tedy zřejmě byla sídlem nových elit, zároveň ale sloužila i jako centra obchodu a kultury.V Horním Egyptě vznikla tři poměrně významná města (Nakáda, Hierakonpolis a Abydos), kde hrála důležitou úlohu po celou faraonskou historii. Tento vývoj souvisel s rozvojem zemědělství a obchodu. Když se v Egyptě začal formovat stát, začala kolem starších náboženských center vznikat města. Horův kult v Hierakonpoli a Sutechův kult v Nakádě sehrály významnou roli ve zrodu klasického egyptského státu.
 


Aktuální články

Reklama