Léky na všechny neduhy

6. srpna 2007 v 18:27 | Martina |  Každodenní život
Egyptští lékaři dokázali vymyslet neuvěřitelné množství léků. Snad proto bylo egyptské lékařství opěvováno v celém Středomoří a uznáváno i v Římské říši. Tato věda s příchutí magie využívala veškeré bohatství, které jí egyptská země mohla poskytnout k léčení nejrůznějších běžných nemocí.

Ač to může znít trochu překvapivě vzhledem k jejich vynikajícímu zvládnutí mumifikace, staří Egypťané nevěděli téměř nic o fungování lidského těla. Tehdejší lékařské znalosti až na pár výjimek neumožňovaly lékařům zaměřit se na příčiny chorob a jejich prevenci. Jejich hlavním úkolem tedy bylo ulevit pacientům a pokusit se, někdy bez úspěchu, jejich nemoc vyléčit. Přesto existovali již v době Staré říše specializovaní lékaři (zubní, oční, interní), jejichž jména a tituly byly nalezeny v hrobkách a nápisech. Staroegyptský termín označující lékaře byl sinu. Specialisté však měli vlastní pojmenování, třeba chirurgové byli nazýváni např. kněžími Sachmet. V té době již pravděpodobně vznikaly i první lékařské spisy, i když jejich nejstarší opisy pocházejí až ze Střední říše. Díky archeologii máme informace o lékopisech používaných v době faraonů. V hrobkách byly nalezeny flakony se zbytky léků, které se podařilo analyzovat. Mnohé léčebné prostředky známe i z Ebersova papyru, který byl objeven roku 1872. Za vlády 18. dynastie na něj byly zapsány lékařské postupy. Papyrus, uvedený slovy "Zde začíná kniha o přípravě léků", uvádí složení téměř 900 přípravků používaných při léčbě žaludku, pokožky, očí, střev, jazyku či zubů.

Příroda ve službách člověka

Léky mohly mít různou podobu. Egypťané znali tekuté léky, pilulky, čípky, klystýry, oční kapky i obklady. Byli tedy schopni podat lék různým způsobem, a dostat ho k nemocnému místu. Například pilulky používali při léčbě žaludečních problémů, kapky zase pro léčbu očí.
Jako přísady do léčiv se používaly nejrůznější přírodní prvky. Mohly jimi být nerosty jako antimon, oxid měďnatý, síran měďnatý, železo, olovnaté soli, lapis lazuli, mořská sůl nebo arzenik. Povšimněme si, že většinou se jedná o toxické látky. Řekové později slovem "toxický" označovali jak jedy, tak léky, což je důkazem toho, že již starověké národy dobře věděly, jak moc záleží na velikosti dávky!
Od zvířat se na léčiva získával med, mléko, žluč, játra, krev a mozek, ale i moč a výkaly. K léčení některých očních zánětů se s oblibou využíval "muší trus ze zdi". Posledně zmiňované přísady byly z pochopitelných důvodů považovány za odpudivé, a proto se používaly spíše do magických lektvarů, které měly zapudit zlé duchy, původce nemoci. Z egyptské flóry se k lékařských účelům používal lotos, aloe, mák, pryskyřice, kadidlovník, arabská guma a v neposlední řadě také myrha, šafrán a růže. Než se lékař pustil do léčení pacienta, stanovil nejprve diagnózu. Určil, o jakou nemoc jde, a sám si připravil lék. Přísady promíchal s mlékem, pivem nebo olejem. Pokud chtěl zhotovit mast, smíchal přísady s tukem.
Lékaři vycházeli z receptů svých předků, s nimiž se seznámili během studia. To jim v případě neúspěchu zaručovalo imunitu. Pokud lék, připravený a podaný v souladu s texty, nebyl účinný, nemohl z toho být viněn lékař. Jestliže by ale vyrobil nový přípravek na základě svých zkušeností a pozorování, hrozilo mu v případě neúspěchu odsouzení. Je pravděpodobné, že tento přístup ve starém Egyptě zbrzdil další rozvoj lékařství.
Účinné léky?
Díky zkušenostem - nebo náhodou? - dokázali egyptští lékaři vymyslet účinné léky. Například k léčbě potíží se sítnicí způsobených nedostatkem vitamínu A podávali hovězí játra, aniž by tušili, že právě ona obsahují příslušnou látku (ještě dnes se k léčení zánětů sítnice používají výtažky z jater).
Většina léků ale nabízela jen malou šanci, že skutečně nemoc vyléčí. Polykání medu či mléka, jak radil jeden papyrus, sice ulevilo bolavému krku, nevyléčilo však rýmu. Nicméně zdá se, že některé složité odvary připravované egyptskými lékaři přece jen obsahovaly nejméně jednu přísadu, která byla schopna alespoň ulevit nemocnému, když už ne jej zcela vyléčit.
Egypt byl silně nábožensky založenou zemí, takže v něm důležitou úlohu hrál také placebo efekt. Víra nemocného v jeho lékaře a v recepty předků určitě ovlivňovala proces uzdravování. Zotavení pacienta zvyšovalo důvěru v podaný lék, přestože ten měl často spíše psychologickou než aktivní zásluhu na odeznění nemoci. Pokud byl lékař nucen připustit, že je vůči nemoci bezmocný, přišla na řadu magie, která měla zapudit neblahé vlivy, jež neduh způsobily. Podávání léků doprovázela různá zaříkadla, která v případě selhání léků zůstávala poslední nadějí nemocného. Pacient trpící nevyléčitelnou nemocí tak musel své zdraví vložit do rukou bohů.
Lékařské papyry
Lékařské papyry byly pravděpodobně uchovávány v chrámových knihovnách. Mezi nejdůležitější patří Ebersův papyrus, nejdelší dochovaný staroegyptský papyrus vůbec. Představuje pouze seznam 876 lékařských předpisů a léků na rány, zažívací potíže, gynekologické problémy apod.
Lékařský papyrus Edwina Smithe byl původně považován za příručku vojenského lékaře, ale v současné době je nahlížen jako příručka lékaře starajícího se o řemeslníky pracující na stavbě pyramid. Text papyru se především zabývá problematikou zlomenin kostí. Všech 48 případů dělí do tří základních skupin - "nemoc, kterou vyléčím", "nemoc, se kterou budu zápasit" a "nemoc, kterou nevyléčím". Jsou popsány symptomy a je navržen způsob léčby. Autor pravděpodobně alespoň tušil význam srdce pro krevní oběh.

Oční zánět, častý problém starých Egypťanů
Oči Egypťanů byly velmi namáhané - byly vystaveny písku, prachu i nedostatečné hygieně. Proto existovalo množství přípravků právě pro léčbu očí.
  • "Recept pro zabránění otočení řas do oka: myrha, ještěrčí krev, netopýří krev; řasy vytrhněte, naneste lék a oko se uzdraví." (Ebersův papyrus)
Netopýří krev se používala k léčbě očních zánětů až do středověku. Lidé se domnívali, že v krvi je určitě schopnost netopýra vidět ve tmě.
  • "Recept na úplnou slepotu; dvě prasečí oči, z nichž byla odstraněna komorová voda, galenit, žlutý okr, zkvašený med. Rozmačkej, rozmíchej a vstříkni nemocnému do ucha. Hned se uzdraví. Učiň tak a uvidíš. Účinný lék." (Ebersův papyrus)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama