Každodenní život nejchudších Egypťanů

19. září 2007 v 19:00 | Martina |  Každodenní život
Nejbohatší Egypťané byli privilegovanou vrstvou, která bez váhání dávala na odiv své bohatství. To byla ovšem jen menšina faraónových poddaných. Někteří rolníci a dělníci žili ve velké chudobě a často se museli spokojit s velmi jednoduchým příbytkem.

Pyšné Théby plné paláců, chrámů a nádherných vil skrývaly za svou velkolepou tváří i množství obyvatel, jejichž každodenní starostí byl boj o holé přežití. Faraoni se sice starali o to, aby poddaní, kteří se podíleli na budování jejich slávy a božské moci, nezemřeli hlady, a kněží Amonových chrámů sice obvykle projevovali velkorysost, aby upevnili svou náboženskou moc, převážná většina Egypťanů ve městech se ovšem v každodenním životě musela spokojit s málem. Život na venkově nebyl o mnoho idyličtější. Rolníci museli odvádět vysoké daně, což je nutilo pracovat do úmoru. Navíc neustále žili ve strachu z hladu, který by mohl nastat po špatné úrodě.
Přesto však egyptská civilizace fungovala tři tisíce let. Rituály a víra, dovedně udržované centrální mocí a kněžími, byly silnější než pocit chudoby, která v Egyptě bezpochyby existovala. I přes donebevolající rozdíly mezi těmi nejbohatšími a nejchudšími žili Egypťané v harmonii a společně upevňovali jednotu země. Pokud ale panovník nebo kněží zklamali důvěru v ně vkládanou, vzpoury na sebe nenechaly dlouho čekat.
Ti nejbohatší měli osla
V prehistorickém období se domy obyčejných Egypťanů příliš nelišily. Lidé žili v chýších z lepenice, které byly vybaveny jen rohoží na spaní, truhlou, několika proutěnými košíky a jednoduchým stolem. V historické době se způsob bydlení změnil. Domy rolníků se začaly stavět z nepálených cihel a byly trochu větší, i když vnitřní zařízení se příliš nezměnilo. Skládaly se ze dvou nebo tří místností, v nichž žila celá rodina. Úkolem žen bylo zajistit zásobení domu vodou, takže se neustále pohybovaly mezi kanálem a domovem s velmi těžkými džbány na hlavě. Ženy se rovněž staraly o přípravu piva a chleba, což byly základní složky potravy. Většina venkovanů nevlastnila domácí zvířata. Ti nejbohatší z nich měli osla, kozu nebo vola, pár kusů drůbeže a někdy i kousek půdy, na němž pěstovali zeleninu, kterou si obohacovaly jídelníček. Egypťané, kteří žili nedaleko močálů, si zase stravu zpestřovali rybami.
Těžkému životu čelili solidaritou a přátelstvím
Řemeslnické a dělnické vesnice v okolí Théb, "města sta bran", připomínaly spíše noclehárny. Jejich obyvatelé pracovali na nedalekých pohřebištích a příbytky měli vybavené jen tím nejnezbytnějším. Skromné domky z mazaniny, které byly namačkané podél úzkých uliček, byly osvětleny slabým plamínkem olejových lamp. Zařízení bylo prosté - dřevěné nebo proutěné truhlice, pár dřevěných stoliček a nádoby z pálené hlíny. Přímo na udusané zemi byly rozloženy rohože na spaní. Postele byly výsadou vyšších tříd. Podél zdí se táhly tvrdé lavice z nepálených cihel, které sloužily k sezení nebo na spaní.
Tento prostý a odevzdaný život však znal i své radosti. Lidé žijící pospolu byli pohostinní a solidární. Na ulicích hrály bezstarostné děti drápky nebo se mazlily s oblíbeným psem. Příbuzní se často scházeli a pojídali společně ragú nebo placky plněné cibulí a boby. Vytvořili si vlastní svět, v němž s nadhledem přijímali svůj těžký životní osud. Mnoho poznatků o životě chudých vrstev starých Egypťanů pochází z archeologických vykopávek. Největší soubor předmětů denní potřeby byl nalezen ve vesnici řemeslníků, kteří stavěli hrobky panovníků Nové říše v Údolí králů. Vesnice se dnes nazývá Dér el-Medína. Košíky, stále ještě naplněny palmovými plody, lůžka s dřevěným rámem vyplétaným rohoží ze sítiny a jednoduché skříňky mnohdy pomalované zářivými barvami - to je pouze část zařízení domů, které se dodnes podařilo odkrýt.
Nerovnost pokračovala i po smrti
Obavy ze života v záhrobí sdíleli všichni Egypťané stejně, ve způsobu jejich pohřbu však byly závratné rozdíly. Balzamování bylo velmi drahé, takže většina Egypťanů si ho nemohla dovolit. Balzamovač tedy jen do těla vstříkl mastnou látku a mrtvolu obložil balíčky s natronem. Mumie byla pohřbena do společného hrobu, již plného dalších dřevěných rakví. Pozůstalí do rakve uložili pár předmětů, které měly zesnulého doprovázet na onom světě - sandály, nástroje, nádoby, amulety, sošky božstev. Ti nejchudší z nejchudších své mumifikované mrtvé jen zabalili do plátěných obinadel, uložili je do společného hrobu a zasypali pískem.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama