Beduíni, nepřátelé Egypta

28. ledna 2008 v 20:15 | Martina |  První přechodné období
Na konci období vlády 6. dynastie využili oslabení egyptské centrální moci pouštní beduíni a vpadli do delty, přilákáni jejím bohatstvím a zelenajícím se údolím. Tyto kočovné kmeny asijského původu představovaly pro Egypt neustálou hrozbu, faraoni je proto museli neúnavně vyhánět ze svého území.

Na konci až příliš dlouhé vlády Pepiho II., posledního významného krále 6. dynastie, zavládl v Egyptě zmatek. Faraon Pepi II. se sice velmi zasloužil o prosperitu a slávu země, ale v posledních letech svého života byl již příliš starý na to, aby mohl jednotu země udržet. Doklad existence hrozby beduínského vpádu dokumentují reliéfy, jež se vyskytují v pyramidových komplexech panovníků Staré říše. Nejznámější pochází z Venisova zádušního chrámu v Sakkaře a zobrazuje vychrtlé beduínské pastevce. Tento reliéf představuje přesnou kopii námětu, který byl poprvé ztvárněn na blocích pocházejících ze vzestupné cesty Sahureova pyramidového komplexu v severním Abúsíru.
Postupné drobení centrální moci vyvolalo nebývalé bezvládí. Propukaly další a další sociální nepokoje a vládci některých krajů se zcela přestali ohlížet na vůli hlavního města Memfidy a vytvořili na svém území nezávislá království. Egypt byl ohněm a mečem rozkouskován na oblasti, jimž paralelně vládly různé dynastie. Z této zhoubné atmosféry s nádechem revoluce těžili beduíni, kočovníci ze Sinajského poloostrova, kteří vpadli do země a usadili se v bohaté deltě Nilu. "Pohleďte, naše země obrací se v poušť, nomy jsou zpustošeny a do Egypta vpadli Asiaté," hořekoval Ipuver, správce královské pokladnice. Již za vlády Pepiho I. , otce Pepiho II., měl generál Veni co dělat, aby beduíny porazil.
Kdo byli pouštní beduíni?
Egypťané nazývali beduíny šasu. Tyto kočovné kmeny semitského původu žily v klanech na Sinajském poloostrově a jeho okolí na rozsáhlém pouštním území s členitým reliéfem - hory dosahovaly výšky 2000 metrů, cesty byly plné serpentin a těžko přístupné, podnebí drsné a suché. Když se je Egypťané pokoušeli pronásledovat, napadali je beduíni v malých skupinkách v terénu, který velmi dobře znali. Byli schopni neuvěřitelně rychle přepadnout a vydrancovat karavanu. Byli to ale i obchodníci, kteří se živili výměnným obchodem a přicházeli do Egypta prodávat antimon používaný v kosmetice k přípravě líčidel. Živili se chovem (velbloudů, krav, ovcí), lovem (gazel a přímorožců) a obděláváním vyprahlé a málo úrodné půdy.
Když byla centrální moc v Egyptě silná, omezovali se beduíni na obchodování. Jakmile se ale moc oslabila, zaútočili na svého bohatšího souseda. Šlo o tradiční nepřátele Egypta, kteří bez váhání nabízeli své služby průvodců i jiným armádám, které s Egyptem bojovaly. V 7. století př. n. l. dovedli beduíni do delty vojska asyrského panovníka Asarhaddona a darovali mu i velbloudy potřebné k převozu vody.
Beduíni nosili plnovousy zastřižené do špičky. Na dlouhých hábitech měli výšivky s geometrickými motivy. Jejich ženy nosily šaty do půli lýtek, s odhaleným jedním ramenem. Oděvy byly bílé, zdobené červenými obrazci a barevnými pásy. Obuv si zhotovovali z velmi jemné kůže nabarvené načerveno.
Unikající a mrzký nepřítel
Chetejovi III., králi 10. dynastie, se podařilo vyhnat z delty poslední beduíny. Ve svém Naučení pro krále Merikarea krátce poté napsal: "Země, kde žije mrzký Asiat (pouštní beduín) , je prachbídná; chudá na vodu, s nebezpečným přístupem přes mnoho lesů, cesty jsou v ní kvůli horám špatné. Asiat nežije na jediném místě, jeho kroky jej vedou na různá území, bojuje od Horových časů (narážka na náboženské dynastie, které podle tradice vládly ještě před lidmi; naznačuje, že spory s beduíny se táhly již od pradávna). Tito cizinci byli jako uzavřená zeď. Já jsem ji probořil a zařídil jsem, aby na ně Dolní Egypt udeřil. Ničil jsem jejich majetek, zabavoval jsem jejich stáda, dokud tito asijští beduínové neměli Egypta dost (…). Od té doby je Asiat jako krokodýl na břehu. Může ohrozit jednotlivce, nedokáže se však již zmocnit území více měst."
Amenemhet I. a Vládcovy zdi
Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie, nastoupil na trůn v době, kdy se jeho předchůdcům z 10. a 11. dynastie podařilo upevnit moc. Amenemhet I. chtěl zemi ochránit před případnými vpády kočovných kmenů, a proto zahájil stavbu velkého počtu pevností na východním okraji delty. Tyto stavby, jež starší texty označují jako Vládcovy zdi, měly vytvořit neproniknutelnou hradbu, která by okamžitě zastavila jakýkoli pokus o invazi. Vládcovy zdi měly především posílit zranitelnou část země. Amenemhetovi následníci se snažili v této politice pokračovat a stejně jako Amenemhet I. chránit Egypťany, kteří pracovali v tyrkysových dolech na Sinajském poloostrově. Byly zavedeny stálé kontroly, které sledovaly veškerý pohyb cizinců v oblasti.
Po několik staletí žil Egypt v obavách z útoků beduínů, které se však až na pár výjimek nenaplnily. Slavný Thutmose III. však musel za vlády 18. dynastie čelit povstání beduínů, které po lítém boji rozprášil. Zdálo se, že tentokrát bylo nebezpečí ze strany beduínských kmenů na dlouhou dobu zažehnáno.
 


Komentáře

1 blowjob | Web | 20. června 2015 v 0:40 | Reagovat

nebankovni pujcka bez rucitele :-D

2 filaria | Web | 27. září 2016 v 18:55 | Reagovat

půjčky do 600000 :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama