Džoser, první stavitel pyramid

24. ledna 2008 v 19:17 | Martina |  Stará říše
V životě Džosera, nejslavnějšího faraona 3. dynastie, který v Egyptě vládl 27. století př. n. l., je mnoho bílých míst. Do historie vstoupil díky své Stupňovité pyramidě, která byla vůbec první pyramidou v dějinách, a díky auře svého vezíra a architekta Imhotepa. Džoser, význačný faraon a jeden z nejslavnějších v historii starého Egypta, si své hlavní město zřídil v Memfidě, odkud vládl sjednocené zemi.

Džoser nebyl prvním faraonem 3. dynastie. Tu založil jistý Sanacht, o němž se zmiňuje Turínský královský papyrus. Není známo, zda a případně jaké příbuzenské vztahy byly mezi Sanachtem a Džoserem. Džoser, který byl ve své době znám jako Hor Necerichet, nastoupil na egyptský trůn kolem roku 2617 př. n. l. a vládl přibližně dvacet let (přesná délka vlády se podle jednotlivých zdrojů liší). Centrum politické moci království přemístil z Abydu do oblasti Memfidy, čímž založil tradici panovníků sídlících v tomto městě. Džosera lze považovat za skutečného zakladatele 3. dynastie. Memfidu si bezpochyby vybral proto, aby odtud mohl lépe sledovat deltu, která se často stávala obětí útoků asijských a libyjských beduínů.
Jeho vládou začal zlatý věk Egypta
Džoser byl zřejmě osvíceným a zajisté velmi inteligentním panovníkem. Zavedl řadu opatření, jimiž se faraonské království řídilo ještě dlouhou dobu. Zavedl silnou centralizovanou moc, čímž omezil do té doby dominantní postavení místních hodnostářů. Tento systém přetrval až do vlády 6. dynastie, tedy po celé období Staré říše, která byla již samotnými Egypťany považována za zlatý věk egyptských dějin.
Aby mohl Džoser lépe splnit vše, co si předsevzal, obklopil se schopnými úředníky. Celou státní správu reorganizoval, posílil a její pravomoci rozšířil na celou zemi. Jádrem administrativy byl dvůr. Vysocí dvorští úředníci přenášeli některé své pravomoci na místní správce, kteří měli pro faraona opatrovat královský majetek. Rozhodovat ovšem mohl jen faraon. Všichni hodnostáři uměli číst a psát. Tato znalost byla symbolem vzdělání, moudrosti, ale také moci a autority.
Imhotep, všemocný mistr
Hlavním Džoserovým pomocníkem byl "premiér" (titul vezíra - catej - se objevil teprve za panovníka 4. dynastie Snofrua), jímž jmenoval heliopolského velekněze, hlavního architekta a lékaře Imhotepa. Tento nepostradatelný poradce, který v podstatě plnil všechny funkce vezíra, ačkoli tento titul ještě nenesl, se zasloužil o architektonickou a náboženskou obnovu země. Pouze vojenskou politikou se nezabýval. Tu si pro sebe vyhradil Džoser.
Více o Imhotepovi se dozvíte zde.
Hledání vzácných kovů od Núbie po Sinaj
O Džoserově vojenské politice toho příliš mnoho nevíme. Snad jen to, že navázal na dílo svých předchůdců a pokračoval ve vojenských vpádech do Núbie. Núbie byla již od samých počátků egyptské civilizace nevyčerpatelným zdrojem cenných surovin, například kadidla, ebenového dřeva, vzácných kovů, kožešin či slonoviny. V dolech ve Wádí Allákí a v lomech v Tošce se získávalo zlato a žula.
Džoser byl prvním faraonem, který začal těžit nerosty (tyrkys, měď) na Sinajském poloostrově, jenž se právě za jeho vlády dostal pod kontrolou Egypta. Tyto suroviny byly nezbytné pro náboženské praktiky země. Na Sinajském poloostrově byla nalezena skalní kresba, která dokládá přítomnost faraonské armády v této oblasti.
O Džoserových nástupcích toho mnoho nevíme. Byl další faraon Chaba Džoserovým synem? Jaké je správné chronologické pořadí Sanachta, Džosera, Chaby a dalšího panovníka 3. dynastie Sechemcheta? Je snad Džoser totožný se Sanachtem? Mnoho otázek zatím zůstává bez odpovědí, ale možné je v budoucnosti osvětlí jediný zajímavý objev.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama