Velcí stavitelé 4. dynastie

24. ledna 2008 v 20:58 | Martina |  Stará říše
Chufuova, Rachefova a Menkaureova pyramida jsou symboly 4. dynastie (cca 2630 - 2510 př. n. l.), o níž máme jinak jen málo ověřených informací. Nad dobou, jež byla v egyptských dějinách zlatým věkem, stále visí množství otazníků. Byl Snofru opravdu zakladatelem této dynastie? Kdo byl faraon Chufu, jehož jediným dochovaným portrétem je miniaturní slonovinová soška? Řekové jej nenáviděli a považovali za tyrana - oprávněně?

Pyramidy v Gíze patří k nejnavštěvovanějším památkám nejen v Egyptě, ale i na celém světě. Staří Řekové zařadili Chufuovu pyramidu mezi sedm divů světa. Proto se může zdát paradoxní, že o životě králů-stavitelů 4. dynastie toho oproti jiným faraonům víme mimořádně málo.
Posledním faraonem 3. dynastie byl Hunej, jehož stupňovitá pyramida stála nedaleko Memfidy. Co se stalo po jeho smrti? Podle těch několika málo zdrojů, které má moderní egyptologie k dispozici, byl jeho nástupce Snofru možná synem Meresanch, Hunejovy vedlejší ženy, jež byla prostého původu. Aby Snofru dodal své moci legitimitu, údajně se oženil se svou nevlastní sestrou Hetepheres I., dcerou Huneje a jeho první manželky. Po smrti Huneje, jenž panoval 25 let, tedy zřejmě nedošlo k žádným sporům o nástupnictví.
Snofru, dobrácký král milovaný poddanými
Když stál Snofru v čele Egypta, byl považován za válečnického krále. Podnikl několik tažení včetně významné výpravy do Núbie. Podle Palermské desky z ní přivezl 7000 zajatců a 200000 kusů dobytka. Pokud se tato vysoká čísla zakládají na pravdě, svědčí o hospodářském významu, jaký měla tato jižní země pro Egypt a zvláště pro faraona, jenž potřeboval dostatek pracovní síly pro své projekty.
Panovníka lákala také Lybie, takže bez okolků poslal proti lybijským beduínům početné vojsko. I zde nechme hovořit čísla - součástí válečné kořisti bylo také 11000 zajatců. Byly rovněž nalezeny nápisy dokládající přítomnost Snofruových vojáků na Sinajském poloostrově, kde Egypťané těžili tyrkys a měď. Tato oblast později dlouho uctívala kult zbožštělého Snofrua. Panovník prý vyslal flotilu 40 lodí až k syrskému pobřeží, aby odtud přivezla cedrové dřevo, s oblibou používané na stavbách.
Tento panovník, milovaný poddanými, na nějž se později vzpomínalo jako na dobráckého a sympatického člověka, nechal vystavět nejméně čtyři pyramidy - dvě v Dahšúru, jednu v Médúmu jižně od Memfidy a poslední v Síle ve Fajjúmské oáze. Za Snofruovy vlády již byla moc v Egyptě centralizovaná. Panovníkovi a jeho ministrům, kteří kontrolovali veškerou výrobu v zemi, nic neuniklo. I to je jeden z typických znaků 4. dynastie.
Záhadný Chufu
Snofru patrně panoval velmi dlouho (někteří egyptologové hovoří o 40 letech). Po smrti ho na trůnu vystřídal jeho syn Chufu. Tento faraon proslul především svou pyramidou, považovanou za jeden ze sedmi divů světa, ovšem o jeho životě nevíme prakticky nic. Jasné jen je, že navázal na politiku svého otce na Sinajském poloostrově. V dioritových lomech v Núbii byla nalezena stéla svědčící o jeho přítomnosti rovněž v tomto regionu. Co se týče délky jeho vlády, někteří hovoří o 25, jiní až o 63 letech! Hérodotos líčí Chufua jako nelítostného a bezohledného panovníka. "Až do krále Rampsinita prý panoval v Egyptě dokonalý zákonný pořádek a Egypt velice vzkvétal. Po něm jim kraloval Cheops (řecké jméno Chufua), ten prý Egypťany přivedl do veliké bídy."
Podle vyprávění řeckého historika, které ovšem vzniklo až o 2000 let později, Chufu uzavíral chrámy, zotročoval Egypťany a nutil je podílet se na obrovských stavbách budovaných k jeho nezměrné slávě. Lidé za jeho vlády trpěli a umírali pod ranami tyrana. Když neuváženými výdaji vyčerpal královskou pokladnu, přinutil dokonce svou dceru k prostituci v nevěstinci a od jejích milenců získával peníze nezbytné k naplnění státní pokladny. Nicméně i přes tato hanlivá tvrzení byl Chufu uctíván až do Pozdní doby.
Nástupci
Chufu měl pravděpodobně nejméně dva syny, kteří jej vystřídali na trůně. Prvním z nich byl Radžedef, který převzal moc po otcově smrti. Víme o něm jen tolik, že jako první faraon začal ve své titulatuře používat označení "syn Reův". Dále je známo, že pohřebiště v Gíze vyměnil za Abú Rawáš více na sever, kde si nechal vystavět hrobku. Stavba ale zůstala nedokončená, což naznačuje, že panovník vládl spíše jen krátkou dobu.
Po Radžedefově smrti nastoupil na trůn jeho nevlastní bratr Rachef, který podle egyptských análů vládl přibližně 20 let. Vděčíme mu za druhou gízskou pyramidu, kterou nechal postavit jižně od pyramidy svého otce. O Rachefově vládě také nemáme mnoho údajů. Patrně navázal na tradiční rodinnou hegemonii a nejvyšší státní posty svěřoval svým vlastním i nevlastním bratrům. Oženil se s Chamerernebti, která mu dala syna Menkaurea.
Podle Manéthóna tento královský syn nenastoupil na trůn vzápětí po otci. Předpokládá se, aniž by se to však podařilo potvrdit, že po Rachefovi vládl ještě Radžedefův syn, jistý Baka, a ještě Thamfthis. Ten ale možná na trůn nastoupil až po Menkaureovy. U 4. dynastie zkrátka není nic jisté...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama