Ahmose osvoboditel

12. února 2008 v 21:13 | Martina |  Nová říše
Zakladateli 18. dynastie Ahmosovi se během 25 let podařilo definitivně vyhnat Hyksósy, znovunastolit jednotu Egypta a dát rozhodující impuls rozvoji hospodářství. Vládou tohoto faraona osvoboditele začala Nová říše, období rozmachu, v němž se země stala světovou mocností.

Asijský národ Hyksósů postupně posiloval svou moc. Jejich hlavním městem se stala Avaris (egyptsky Hatuaret, "Velký chrám"), původně opevněné sídliště v severovýchodní deltě s chrámem zasvěceným bohu Sutechovi. Za půlstoletí se Hyksósové dostali až do blízkosti Héliopole, jejich vliv však nesahal za hranice středního Egypta. Po nástupu Šešiho (Salitise), zakladatele první hyksóské dynastie (15. dynastie, přibližně roku 1630 př. n. l.), měli thébští panovníci jen omezený vliv. Zatímco Asiaté upevňovali svou nadvládu, Théby se ocitly v kleštích mezi "vládci cizích zemí" (egyptsky hekauchasut, z tohoto slova vznikl řecké označení Hyksósové) a Núbijci, kteří s Asiaty vytvořili koalici.
Obyvatelé Théb se vzbouřili proti hyksóským utlačitelům
Ke znovusjednocení Egypta došlo díky iniciativě jižní části země, která rozpoutala dlouhou a vyčerpávající válku za osvobození. V roce 1634 př. n. l. vytvořili thébští vládci novou, 17. dynastii. Ta měla jen místní vliv - vládla v prvních osmi nomech Horního Egypta od Elefantiny po Abydos, kde se snažila udržet při životě tradice a kulturu Střední říše. Na severu ale stále zůstávala u moci 16. "cizí" dynastie.
Otevřený boj Thébanů s Hyksósy začal kolem roku 1570 př. n. l. Král Sekenenre Tao II. Statečný přivedl své oddíly až ke Kúsíje jižně od Ešmúnénu v hermopolském nomu. Poté, co padl v boji, navázal na jeho dílo jeho nejstarší syn Kamose, který se stejně jako odhodlaný jako otec snažil vyhnat "vládce cizích zemí" z Egypta. Archeologům se podařilo nalézt stélu s jedním z jeho plamenných projevů: "Podle čeho mám poznat svou moc? Jeden vládce je v Avaridě, druhý v Kuši, a já bych neměl dělat nic jiného, než se spojit s Asiatem a Núbijce!" Dvořané se při pomyšlení na novou válku netvářili příliš nadšeně, toho si však král nevšímal a se svou armádou postoupil až k Nerfusi poblíž Bení Hasanu. Poté Kamose zorganizoval říční tažení proti Hyksósům ve středním Egyptě. Zmocnil se Gabalénu, Ešmúnénu a dostal se až poblíž Avaris. Navíc ovládl oázy a pouštní karavanní cesty, čímž získal pod svou kontrolu pohyb zboží přes severní část země a zpřetrhal vazby mezi Hyksósy a jejich núbijskými spojenci. Ovšem i Kamose zahynul na bitevním poli. Přibližně v roce 1550 př. n. l. tedy přišla řada na jeho bratra Ahmose, který však byl tehdy ještě chlapcem. Než se plně ujal vlády, panovala jako regentka královská matka Ahhotep I. V tomto období situace ustrnula na mrtvém bodě.
Ahmose osvobodil Egypt
Přibližně v 11. roce své vlády se Ahmose I. pustil do boje. Nejprve získal Memfidu a po ní se zmocnil i poslední bašty nepřátel, města Avaris. Hyksósy hnal až do Palestiny. Odpor "vládců cizích zemí" definitivně zlomil, když zničil i jejich týlovou základnu, město Šaruhén jižně od Gazy. Boj to však nebyl jednoduchý, neboť Hyksósové se obléhatelům bránili plné tři roky. Nakonec však byli poraženi a pro rozmach Egypta už nepředstavovali žádnou hrozbu. Ahmose tyto úspěchy povzbudily a s neochvějnou vírou ve vítězství se pustil do dalšího tažení, během nějž dobyl Foínikii a jižní Sýrii. Pravděpodobně se jako první egyptský panovník dostal až k břehům Eufratu.
Tato politika obranného dobývání byla počátkem ozbrojených střetů mezi Egypťany a Asiaty, které trvaly téměř tisíc let. Egypt během nich dosáhl územního i mocenského rozmachu, který vyvrcholil v druhé polovině vlády Thutmose III. (1479 - 1224 př. n. l.). země faraonů se v oné době vymykala nejen obrovskými stavbami, jak tomu bylo už v minulosti, nýbrž i nevídanou expanzí.
Po vyhnání Hyksósů stál před Ahmosem úkol pojistit si kontrolu nad středním Egyptem a dobýt zpět Núbii. Núbijce, své jižní nepřátele a bývalé spojence Hyksósů, Ahmose udolal během tří tažení. Aby zdůraznil svou nadvládu nad královstvím Kuš, umístil do Buhénu nejvýznamnější egyptské správní centrum. Jižně od města v Sai vystavěl první chrám v období Nové říše.
Egejský svět, Foiníkie i Núbie podléhaly Egyptu. Ahmose se tak mohl začít věnovat reorganizaci a rozvoji země.
Pozoruhodný rozkvět hospodářství a umění
Ahmose ponechal hlavní město v Thébách a podporoval místní kult Amon-Rea, pod jehož standartou sjednotil zemi, na úkor kultů božstev středního a Dolního Egypta.
Ve snaze udržet mír v zemi získal panovník na svou stranu domorodé kmeny a jejich vládce, zajistil si poslušnost vysokých úředníků a potrestal urozené pány, kteří se zapletli s okupanty. Ahmose reorganizoval správu chrámů, převzal dohled nad trhem s obilovinami a znovu začlenil Egypt do mezinárodního obchodu. Hospodářství zaznamenalo oživení díky řadě monumentálních staveb, které budoval po celé zemi - v Karnaku, Buhénu, Armantu, Abydu, Memfidě a dalších lokalitách. Ahmose zde stavěl další a další stavby, nad jejichž nádherou přecházel zrak. Byly znovu otevřely doly a lomy, aby pokryly zvýšenou poptávku po stavebních materiálech. Prováděly se opravy svatyní, byly stavěny výjimečně umělecky hodnotné chrámy a zádušní stavby. Většina těchto staveb byla bohužel zničena při pozdějších přestavbách chrámů. Všechny umělecké obory zaznamenaly nebývalý rozkvět. Vzácné kovy a drahokamy potřebné k umělecké tvorbě se do Egypta dovážely ze všech oblastí, které podléhaly faraonově moci. Zlato a stříbro se přiváželo z Asie a Núbie, lapis lazuli ze střední Asie, tyrkys ze Sinajského poloostrova.
Vláda 18. dynastie, jejímž zakladatelem byl právě Ahmose, zahájila období Nové říše a nový zlatý věk egyptské civilizace.
Ahmosovy zbožňované ženy
Ahmose osvoboditel byl Egypťany horlivě uctíván ještě dlouho po své smrti přibližně v roce 1518 př. n. l. Faraon byl pohřben v Dra Abú en-Naga, jeho zádušní kult byl ovšem jeho obdivovateli udržován v panovníkově kenotafu v Usirově městě Abydu.
Kromě panovníka zde byly uctívány také jeho babička Tetišeri a matka Ahhotep I., dcera Taa I. Staršího, jež byla považována za patronku faraonské linie 18. dynastie, kterou Ahmose založil. Ahhotep I. se podílela na vládě svého manžela Sekenenre Taa II. a v Ahmosově mládí sama vládla jako regentka. Její syn ji doslova zbožňoval. V Abydu nechal vztyčit stélu, na níž své matce vzdává úctu. Oslavuje ji jako "tu, která naplnila tradice a postarala se o Egypt. Střežila svůj lid a ochránila jej… Vrátila mír do Horního Egypta a vyhnala vzbouřence". Faraon ji dokonce posmrtně vyznamenal vojenským řádem, sestávajícím ze zlatého náhrdelníku se závěsky v podobě much. V Thébách se kult Ahhotepy I. uctíval až do konce 2. tisíciletí př. n. l.
I Ahmosova manželka, Ahmose-Nefertari, se aktivně podílela na vládě. Vždy když její manžel odjel do války, sama stála v čele země. Po jeho smrti vládla jako regentka za syna Amenhotepa I. Později se stala první Božskou manželkou Amona. Její kult spojovaný s kultem faraona osvoboditele byl v celé zemi velmi populární.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama