Chetité, nepřátelé Egypta

17. února 2008 v 15:24 | Martina |  Nová říše
Egypťané se s Chetity poprvé střetli za vlády Thutmose III. Napětí se stupňovalo za vlád Thutmose IV., Amenhotepa IV., Tutanchamona a Ramesse II., i když k přímému střetu z politických a vojenských důvodů nedošlo. Dlouhá a bolestná válka se nicméně zdála být na spadnutí, mimo jiné proto, že oba mocné státy měly zájem o stejné území. Nakonec se však jejich spory omezily na krátké konflikty a neúspěšné pokusy o invazi. Když se do sporu zapojila třetí země, nevyzpytatelná Asýrie, oba dřívější nepřátelé se proti ní raději spojily.

Velký faraon a válečník Thutmose III. se rozhodl, že zaútočí na Mitanni, a tak potlačí vzrůstající vliv Asiatů. Potřeboval na to 17 tažení. Způsobil v oblasti spoušť a vyvolal znepokojení, takže babylonské, aššurské a chetitské kmeny mu raději začaly odvádět tributy, doufajíce, že si tak kupují několik let klidu. Faraon celý jeden rok systematicky likvidoval jakýkoli pokus o vzpouru v Mitanni. Osm let na to Egypt již kontroloval velmi rozsáhlou oblast, ovšem tuto expanzi ukončilo dobytí tří měst v okolí Kadeše, tradiční kolébky vzpour asijských vládců. Výboje Thutmose III. jsou poměrně dobře zdokumentovány. Panovník totiž nechal do stěn karnackého chrámu vytesat tzv. anály, které představují výpisky z jeho válečného deníku. Jsou zde zaznamenány průběhy tažení, popisy bitev, ztráty nepřátel i počty zajatců. Jednotlivé události jsou řazeny chronologicky a jsou zaznamenány i neúspěchy egyptské koalice.
Hrozba války
Nakonec tedy v oblasti zavlála relativní politická rovnováha, ale mezinárodní vztahy se znovu zhoršily za vlády Thutmose IV. Království Mitanni tehdy překvapivě uzavřelo spojenectví se svým někdejším nepřítelem, Egyptem, v obavách z Chetity Tuthalii, který začal ohrožovat mitannské hranice. Po první smlouvě o výměně dobytých území (Egypťané získali Palestinu a vrátili Mitanncům severní Sýrii) dokonce faraon požádal o ruku dceru mitannského krále. Pro Chetity bylo toto spojenectví nečekaným tahem, takže raději své válečnické sklony utlumili, tím spíše, že v té době bojovali ještě s obyvateli Anatolie, kteří se snažili vniknout na jejich území ze severu.
Načas byla nastolena křehká rovnováha. Za vlády Amenhotepa IV.-Achnatona se ale hrozba války znovu vynořila. Vládce Amorejců (národ sídlící na území dnešního Libanonu) se připojil k Chetitům, neboť věřil, že se mu tak podaří zbavit se egyptského jha. Království Mitanni tehdy bylo zmítáno vnitřními spory - mezi sebou bojovali příznivci Egypťanů a Chetitů a země neměla právě růžové vyhlídky. Nový chetitský panovník Šuppiluliuma zpacifikoval Anatolii a zaútočil na severní Sýrii, kde se mu podařilo podmanit si Aleppo. Egypt odmítl přijít na pomoc svým mitannským spojencům, což vzbudilo obavy u egyptských vládců v pohraničních krajích. Měli strach z invaze, jejíž hrozbu faraon jako by zcela přehlížel.
Zahynul Tutanchamon u Kadeše?
Kolem roku 1328 př.n.l. se Egypt neúspěšně pokoušel dobýt Kadeš. Možná právě během jednoho z těchto tažení zahynul mladý faraon Tutanchamon. Jeho mladá vdova Anchesenamon, bezpochyby zneklidněná, pravděpodobně tehdy navrhla chetitskému králi, že by se provdala za jeho syna. Chetitský král se svatbou souhlasil, ovšem jeho syn cestou k břehům Nilu záhadně zmizel a možná byl zavražděn. Již neexistovalo cesty zpět a válka hrozila čím dál víc. Nicméně nepřátelství Chetitů a Egypťanů se přece jen ještě podařilo zažehnat.
Konflikt nakonec vypukl až za vlády Ramesse II., který vstoupil na území Amorejců a rozhodl se dojít až na sever Sýrie a střetnout se s Chetity před branami mocné Kadeše. Na rozdíl od informací v nápisech, které nechal vyrýt ke své slávě do stěn chrámů, velký faraon u Kadeše žádné oslnivé vítězství nezaznamenal a území Amorejců se znovu stalo sférou vlivu Chetitů.
Po smrti chetitského krále Muvatalliho nastoupil na trůn jeho syn Urchi-Tešup, za nějž ale vládl jako regent jeho strýc. Ten jen těžko snášel pomyšlení, že by se jeho moc měla zmenšit ve prospěch synovce, a tak jej nakonec ze země vyhnal a sám se roku 1289 př. n. l. ujal vlády pod jménem Chattušili III. Nový panovník byl nucen ve vztazích s Egyptem změnit taktiku. Hra na kočku a na myš již nebyla déle udržitelná. Asýrie dobyla část Mitanni a Chattušilimu bylo jasné, že nemůže čelit dvěma mocnostem najednou. Roku 1280 př. n. l. podepsali Egypťané s Chetity definitivní mírovou smlouvou, jež byla stvrzena sňatkem jedné z Chattušilových dcer s panovníkem Ramesse II. Rovnovážné vztahy mezi dvěma velkými středovýchodními sousedy vydržely mnoho let. V jejich stínu ovšem nenápadně rostla moc dalšího státu, Asýrie.
 


Aktuální články

Reklama