Senusret III., moudrý a odvážný faraon

9. února 2008 v 23:09 | Martina |  Střední říše
Za vlády Senusreta III., pátého faraona oslnivé 12. dynastie, poznal Egypt nebývalý rozkvět. Senusret III. reformoval státní správu a zabezpečil hranice země. Díky těmto záslužným činům se stal legendární postavou, jejíž kult přetrvával ještě dlouho po králově smrti.

První přechodné období, poznamenané nejrůznějšími otřesy, skončilo s faraony 11. dynastie, kterým se podařilo Egypt znovu sjednotit. Vezír Amenemhet se s podporou některých nomarchů zmocnil trůnu a založil 12. dynastii, jejíž první představitelé se soustředili zejména na zabezpečení a rozvoj země. Senusret I. pochopil důležitost kontinuity dynastie, a proto zavedl zvyk, který převzali i jeho nástupci . ještě za svého života zapojit následníka trůnu do vlády.
Vláda Amenemheta II. i Senusreta II. byla vedena především snahou nastolit mír a zajistit prosperitu země. Egypt bohatl díky těžbě zlata a tyrkysu. Vysílaly se obchodní výpravy do země Punt. Senusret II. začal také zvelebovat močálovitou oblast Fajjúmu. Toto veledílo dokončil až jeho vnuk Amenemhet III.
Práce ve Fajjúmu, oáze ležící 80 km jihozápadně od Memfidy, jsou nejvýznačnějším dílem 12. dynastie. Vykopáním kanálu mezi Nilem a Fajjúmskou proláklinou se Egypťanům podařilo přeměnit nezdravé bažiny v oázu zeleně, která lemovala břehy nově vzniklého jezera Birkit Kárún. Bylo zde založeno hlavní město Medínit Fajjúmu, v jehož okolí se začala zúrodňovat půda.
Zatočil se svými soupeři!
Vláda Senusreta III. (asi 1872 - 1854 př. n. l.) byla vrcholným obdobím 12. dynastie. Krátce po svém nástupu na trůn musel řešit závažnou vnitropolitickou otázku. Bylo třeba zásadně omezit moc některých nomarchů, kteří svým vlivem a bohatstvím soupeřili se samotným faraonem. Senusret III. se odhodlal k radikálnímu kroku - zrušil úřad nomarchů, kteří podle něj měli přílišná práva. Nomarchové tehdy byli skutečnými pány krajů a měli významné administrativní, soudní, vojenské i náboženské pravomoci. Panovník zemi rozdělil na tři kraje - Sever, Jih a "Hlavu jihu" (oblast Asuánu), které podléhaly přímo vezírovi. Jednotlivé kraje spravovali vysocí úředníci, kteří spolupracovali s poradním sborem. Tato radikální změna, kterou Senusret III. provedl, vzápětí způsobila podstatný pokles vlivu krajských hodnostářů a nárůst počtu příslušníků střední vrstvy pracujících ve státní správě.
Početná armáda
Amenemhet II. a Senusret II. poněkud polevili v ostražitosti při hlídání hranic, čehož využily súdánské kmeny, které pronikly do dolní Núbie. Senusret III. se rozhodl s nimi rázně zatočit a vyslal do oblasti armádu. Aby se několik desítek tisíc mužů mohlo na širokých lodích přepravit do Núbie, nechal prokopat průplav 1. kataraktem. V 8. roce vlády zahájil Senusret první tažení proti království Kuš. Jiná dvě významná tažení, tentokrát do Núbie, podnikl král v 10., resp. 16. roce své vlády. Díky těmto vítězným tažením mohl posílit a rozšířit jižní hranice Egypta. Faraon se chtěl vyhnout novým povstáním na dobytých územích, a proto nechal vybudovat, případně zvětšit osm cihlových pevností, jejichž osádky střežily hranice. Tím rovněž definitivně tak přičlenil Dolní Núbii (Vavat) k egyptskému území. Od té doby nemohl žádný Núbijec libovolně překračovat hranici, pokud nebyl v Egyptě pověřen nějakým posláním. Při pevnosti v Mirgisse bylo zřízeno obchodní středisko. Výsledkem tří vojenských výprav bylo posunutí jižní hranice Egypta hluboko do núbijského území k pevnosti Semna. Pevnost byla postavena nad velmi úzkým úsekem řeky, kterým v případě nízké hladiny řeky nebylo možné proplout na lodi. Egypťané tak kontrolovali celý tok Nilu.
Senusret nezahálel ani na asijské frontě. Zahájil první opravdové vojenské tažení proti syrským a palestinským kmenům. Po tomto tažení se začaly rozvíjet kontakty mezi oběma regiony. Vzkvétající Egypt hlavně přitahoval mnoho východních pracovníků. Zemědělci a řemeslníci byli najímáni na zvelebovací práce ve Fajjúmu. Podařilo se vylepšit zavlažovací systém, což umožnilo zúrodnit další půdní plochy. Pravidelně se těžilo v lomech a dolech. V okolí měděných a tyrkysových dolů na Sinajském poloostrově vznikala jako houby po dešti malá městečka.
Senusret III. má samozřejmě stejně jako ostatní faraoni i zásluhy architektonické - nechal vybudovat překrásné stavby na Elefantině, v Abydu a v Karnaku. Do jeho vlády spadá rovněž počátek výstavby hlavního chrámu boha Moncua v Medamúdu. Bohužel jen málo památek se dochovalo do dnešních dnů. Doba jeho vlády rovněž představuje jeden z vrcholů královského sochařství. V umění se odráží změna v koncepci královské moci, kdy panovník je znázorňován se strohými a vážnými, jakoby znepokojenými rysy obličeje.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama