Ninive, nádherné hlavní město Asyřanů

9. dubna 2008 v 19:23 | Martina |  Období úpadku
Od období Nové říše měli Egypťané co do činění s Asyřany, národem, který žil v severní Mezopotámii podél horního toku Tigridu. Asyřané byli zpočátku vazaly Mittanců, za vlády Ramesse II. se ale stali opravdovou hrozbou. Jejich síla stále narůstala, až v 7. století př. n. l. zaútočili na Egypt. Jejich hlavní město Ninive se tehdy stalo jedním z největších měst své doby.

O pověst hlavního města asyrské říše Ninive se zasloužili antičtí autoři, kteří jej umísťovali mezi řeky Tigris a Velký Záb. O přesné poloze města ale Řekové nehovoří. Kniha Jonášova popisuje Ninive jako veliké město, kterým se muselo procházet tři dny. Ve středověku určil přesné umístění města španělský cestovatel Benjamin z Toleda, který žil ve 12. století. Byl prvním evropským cestovatelem, jenž se zmínil o poloze Ninive - podle něj se nacházelo na východním břehu řeky.
Roku 1766 místo navštívil významný orientalista a cestovatel dánského původu Carsten Niebuhr. Nejstarší mapu lokality posléze pořídil Claudius James Rich roku 1820, aniž by na místě podnikl jakékoli archeologické sondáže. Teprve v 19. století ale Francouz Paul-Émile Botta, konzul u tureckého sultána v Mosulu, objevil ve vesnici Chorsábád ruiny paláce, který si nechal vystavět asyrský vládce Sargon II. v 8. století př. n. l. "Byl jsem nadšen, když jsem viděl, že celá plocha je pokryta reliéfy, jež byly o to zajímavější, že některé z nich zřejmě zachycovaly důležité dějinné události." Botta byl přesvědčen, že nalezl legendární Ninive, známé hlavní město Asyřanů. Ve skutečnosti šlo ale jen o velkolepý palác, který ležel několik kilometrů od samotného města.
O několik let později obdržel renomovaný anglický asyriolog Austen Henry Layard od všemocného britského velvyslance v Cařihradu sira Stratforda de Redcliffe potřebné prostředky k zahájení prací v oblasti, kterou před ním zkoumal Botta. Layard měl větší štěstí než jeho předchůdce, neboť nejprve se mu podařilo odhalil nádherné rozvaliny v lokalitě Nimrud a později jihovýchodně od Nimrudu narazil na palác krále Senacheriba, Sargonova syna, který později zkrášlil Aššurbanipal. Tentýž panovník v paláci nechal zřídit i rozsáhlou knihovnu. Layard odkryl v prostorách paláce reliéfní výzdobu, která pokrývala stěny v délce téměř tří kilometrů. Mezi nejvýznamnější motivy výzdoby patří detailní scény popisující obléhání a posléze i dobytí odbojného judejského města Lachíše. Právě tam se Layardovi podařilo nalézt tisíce hliněných tabulek pokrytých klínovým písmem. Ninive vystoupilo z historického zapomnění. Tabulky přeložil jiný Brit, Grafton Smith, a zjistil, že je na nich zapsáno vyprávění o biblické potopě.
Vzkvétající město
Ninive založili v 6. tisíciletí př. n. l. amorejští kočovníci. Za vlády egyptské 18. dynastie udržoval faraon Amenhotep IV. diplomatické vztahy s králem Aššurubalitem I., který mu zasílal dary. Ramesse II. později uzavřel slavnou smlouvu s Chetity, díky níž by Egypt mimo jiné chráněn před stále rostoucí hrozbou Asyřanů.
Zlatým věkem města nicméně bylo 8. století př. n. l., kdy vládl Senacherib. Právě díky tomuto panovníkovi se Ninive stalo hlavním městem Asýrie, která se osvobodila z mitannského vazalství a získala velkou moc. Senacherib nechal město opevnit hradbami s patnácti branami. Hradby se táhly v délce 5 km. Vodu nutnou k zavlažování a k uspokojování potřeb obyvatel města přiváděl do Ninive akvadukt s pěti oblouky, který byl 20 m vysoký, 10 m široký a překonával 300 m dlouhou propast. Senacheribův vnuk Aššurbanipal byl velmi vzdělaný, a proto dokončil velkou knihovnu a nechal palác dále zkrášlit. Válečnické město bylo zároveň kosmopolitním střediskem, kam přijížděli obchodníci ze širokého okolí prodávat nebo směňovat své zboží. Městem Ninive také procházelo vzácné zboží z Orientu (koření, látky a hedbáví), které odtud putovalo dále do Středomoří a do Egypta.
Velkolepý palác
Aššurbanipalův palác byl kopií paláce Aššurnasirpala, který vládl ve městě Nimrud. Monumentální stavba se rozkládala na ploše více než deset hektarů. Kromě paláce se v areálu nalézaly chrámy a kaple zdobené barevnými freskami, okřídlenými býky a vyobrazením bohyně Ištar a dobyvatelských a válečnických úspěchů. Palác se rozděloval na dvě zřetelně odlišné části. První z nich byla babanu, část vyhrazená pro nepříliš významné návštěvníky, v níž se nacházely rovněž úřady, pokladnice a kancléřství, jehož dokumenty se ukládaly do regálů z cihel. V zadní části babanu se nacházely dvě monumentální brány střežené okřídlenými býky, jimiž se vstupovalo do velkého trůnního sálu v samém srdci budovy. Tam se panovník setkával s velvyslanci a přijímal všechna zásadní rozhodnutí týkající se království poté, co je probral se svými poradci z řad šlechty.
Druhou částí paláce byl bitanu, rezidence krále a dvora. Královské komnaty, jejichž okna vedla na vnitřní nádvoří, tvořily dvě místnosti zdobené reliéfy s výjevy z královské hostiny. Ve výzdobě a jejích námětech byly znatelné egyptské vlivy, objevovalo se tu například zobrazení zrození boha Hora. V těchto komnatách také král Senacherib nechal na jedné fresce zachytit své slavné vítězné tažení proti Židům z Judey. Na fresce je vyobrazeno dobytí pevnosti Lachíš, obležené obrněnými vozy a lučištníky. Také jeho nástupce Aššurbanipal objednal u svých umělců vyhotovení velmi realistických výjevů z vítězných bitev.
Pád města
Nejvýznamnější asyrský vládce Aššurbanipal stvrdil svrchovanost svého národa válkou v Egyptě, kam vtrhl roku 666 př. n. l. Dostal se až do Théb, odkud vyhnal tamní vládce a město zplundroval, než se ho podařilo porazit faraonovi Psammetikovi I. Roku 646 př. n. l. porazil Aššurbanipal Elamity a zničil jejich hlavní města Súsy. "Súsy, velké svaté město, sídlo jejich tajemství, jsem dobyl veden slovy Aššura a Ištar; pronikl jsem do jeho paláce… Srovnal jsem súský zikkurat se zemí. Zničil jsem jejich hroby." Po Aššurbanipalově smrti roku 627 př. n. l. vypukla mezi jeho dvěma syny válka, která pro zemi znamenala zkázu. Oslabení Asyřané nebyli schopni postavit se Médům, kteří spolu s Chaldejci roku 612 př. n. l. zaútočili na Ninive. Pobili veškeré obyvatelstvo a město zničili. Asyrské království navždy zmizelo ze světa.
 


Aktuální články

Reklama