Odchod Židů z Egypta

1. dubna 2008 v 21:40 | Martina |  Nová říše
Biblický příběh o "vyvedení z Egypta" představuje zásadní etapu v historii židovského národa, a obecněji v nástupu monotheismu. Pod vedením Mojžíše, prvního z proroků, se izraelský národ osvobodil od faraonského jha, a po překročení Rudého moře definitivně opustil Egypt.

Odchod Židů z Egypta patří mezi významné okamžiky v dějinách židovského i křesťanského náboženství. Prvních 15 kapitol knihy Exodus, druhé knihy Starého Zákona, vypráví o tom, jak Mojžíš osvobodil svůj lid a umožnil mu uniknout z "otroctví". Žádný egyptský zdroj sice nepotvrzuje tyto události, nicméně egyptologové a archeologové je zasazují do období vlády panovníků 19. dynastie Ramesse II. a Merenptaha ve 13. století př. n. l.
Faraonovi otroci
Kromě náboženského významu má odchod Židů z Egypta i význam symbolický. Ukazuje, že každý člověk musí bojovat za své osvobození, aby tak obrodil sebe sama. Tato událost vždy podněcovala lidskou fantazii. V 19. století si legendu přivlastnili historizující malíři. Později je následovali hollywoodští filmaři jako Cecil B. DeMille, který ve filmu Desatero přikázání zinscenoval nepravděpodobné setkání Ramesse II. (Yul Brynner) s Mojžíšem (Charlton Heston).
Za vlády Sethiho I. a jeho nástupce Ramesse II. byli Židé považováni za otroky. V deltě Nilu, v zemi Gošen, kde se usadila Jákobova rodina, pracovali na výstavbě měst Piramesse a Pitom. Mojžíš byl sice vychován jako Egypťan, ale poté, co byl svědkem toho, jak jeden Egypťan udeřil Izraelce, se vzbouřil. Postavil se na stranu slabšího a útočníka zabil. Posléze musel uprchnout, aby se vyhnul spravedlnosti.
Útočiště nalezl v midjánské zemi na jihovýchodě Palestiny. Zde se oženil se Siporou, dcerou kněze Jitra. "Po mnoha letech egyptský král zemřel" (Ex 2,23). Bůh vyslyšel naříkání Židů kteří úpěli pod faraonským jhem a "rozpomněl se na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem" (Ex 2,24). V epizodě s "hořícím keřem" se Mojžíšovi zjevil Bůh. Právě jeho určil, aby osvobodil izraelský lid.
Bůh se pomstil Merenptahovi
Mojžíš se vrátil do Egypta. Se svým bratrem Áronem předstoupil před Merenptaha. Požádali jej, aby jejich lid nechal odejít do pouště, kde bude uctívat svého boha. Panovníka tato drzá žádost natolik rozzuřila, že Židům robotu ještě ztížil. Ani na druhý pokus Mojžíš s Áronem u Merenptaha neuspěli. Bůh se pomstil tak, že na Egypt seslal strašlivé rány. I královští mágové byli bezmocní proti "deseti ranám egyptským", jichž však byli ušetřeni Židé. A tak "Egypťané naléhali na lid a spěchali s jeho propouštěním ze země, protože si říkali:'Všichni pomřeme'" (Ex 12,33). Teprve po desátém projevu síly Boha se faraon nechal oblomit.
Židé prchali pronásledováni faraonem
Bůh nevedl svůj lid "cestou směřující do země Pelištejců" (tuto cestu podél Středozemního moře obvykle využívaly armády při taženích do Palestiny a Sýrie), nýbrž "přes poušť k Rákosovému moři" - bezpochyby je tím myšlena oblast Rudého moře kolem Suezské šíje. Avšak faraon se pustil po jejich stopách. Prchající Židé již z dálky slyšeli rachot egyptských vozů a dusot koňských kopyt. Bůh se přeměnil v oblakový sloup, který oslepoval jejich pronásledovatele. Když došli na břeh, Bůh moře rozdělil prudkým východním větrem. Mezi dvěma hradbami z vody přešli uprchlíci moře suchou nohou. Když za nimi vešli Egyptští, moře se nad nimi zavřelo a navždy je pohltilo. Synové Izraelští pokračovali v cestě až na horu Sinaj, kde od Boha obdrželi desky svědectví a stali se vyvoleným lidem. Odchod Židů z Egypta poznamenal osud nejen jich samých, ale celého lidstva.
Přechod přes Rudé moře (výňatek z bible, kniha Exodus, kapitola 14, verše 21 až 30)
"Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva. Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře, všichni faraonovi koně, vozy i jízda. Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek. Způsobil, že se uvolnila kola jejich vozů, takže je stěží mohli ovládat. Tu si Egypťané řekli:'Utečme před Izraelem, neboť za ně bojuje proti Egyptu Hospodin.' Hospodin řekl Mojžíšovi: 'Vztáhni ruku nad moře! Vody se obrátí na Egypťany, na jejich vozy a jízdu.' Mojžíš vztáhl ruku nad moře, a když nastávalo jitro, moře opět nabylo své moci. Egypťané utíkali proti němu a Hospodin je vehnal doprostřed moře. Vody se vrátily, přikryly vozy i jízdu celého faraonova vojska, které vešlo za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jediný. Ale Izraelci přešli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou zprava i zleva. Onoho dne zachránil Hospodin Izraele z moci Egypta. Izrael viděl na břehu moře mrtvé Egypťany. Tak uviděl Izrael velikou moc, kterou osvědčil Hospodin na Egyptu. Lid se bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi."
(Český ekumenický překlad bible, Česká biblická společnost.)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama