Pohnutý osud Kleopatry

11. dubna 2008 v 20:37 | Martina |  Ptolemaiovci
Antonius prohrál. Arogantní Octavianus chtěl při triumfálním návratu do Říma vléct Kleopatru za svým vozem jako prachsprostou otrokyni. Poslední egyptská královna však byla příliš hrdá na sebe i na tisíciletou civilizaci, kterou ztělesňovala, a tak raději zvolila smrt.

Psal se rok 31 př. n. l. V námořní bitvě u Aktia v Řecku se spolu střetla vojska Octaviana, oficiálního nástupce Gaia Iulia Caesara, a římského generála Marka Antonia, který z lásky ke Kleopatře daroval Egyptu část Římem dobytých území v Asii. Marcus Antonius bitvu prohrál a jeho flotila byla rozprášena. Většina jeho přátel a spojenců přešla k nepříteli. Marcus Antonius zůstal zcela osamocen.
Marcus Antonius z lásky zvolil smrt
Jeho poslední pokusy o vybudování armády hodné toho jména byly odsouzeny k nezdaru. Octavianus již stál před branami Alexandrie a byl odhodlán svému protivníkovi nic nedarovat.
Velký dobyvatel Marcus Antonius kdysi snil o tom, že z egyptského hlavního města učiní metropoli podobnou Římu a že bude sám vládnout Orientu po boku Kleopatry, matky jeho tří dětí. Ten, jehož velký Caesar vynášel do nebes, byl najednou pouhým poraženým vojákem, bídným manželem ztraceným milencem. V domnění, že královna Kleopatra je již mrtvá, prokázal Marcus Antonius naposledy svou statečnost. Uchopil meč, obrátil ho proti sobě a vrazil si jej do těla. Agónie velkého Marka Antonia neměla dlouhého trvání - zhroutil se a padl mrtev k zemi.
Věděla, že Octavianus touží po moci
Den poté Octavianus triumfálně vstoupil do Alexandrie. 28. srpna roku 30 př. n. l. navštívil Octavianus, budoucí císař Augustus, egyptskou královnu v jejím paláci. Sliboval jí, že bude moci zůstat na faraonském trůnu a že on sám bude respektovat Caesarovu poslední vůli, v níž určil svého a Kleopatřina syna Kaisariona svým nástupcem. Avšak královna se nenechala ošálit. Dobře znala skryté úmysly nového vládce Říma. Věděla, že nikdy nepřipustí, aby mu sedmnáctiletý chlapec zkřížil cestu k absolutní moci, a že jej při první příležitosti nechá zabít. Pochopila, že v neduživém těle a za ostrým hlasem se skrývá pomstychtivá duše bez skrupulí. Kleopatra se nemýlila. Octavianus byl odhodlán skoncovat s dynastií Ptolemaiovců.
Nevíc měl v úmyslu připoutat poslední egyptskou královnu za svůj vůz a vláčet ji za pískotu davů ulicemi Říma jako prachsprostou otrokyni. To by bylo završení jeho triumfu - poražený Egypt by se stal římskou provincií a ctižádostivá a arogantní královna by svůj život dožila v zajetí v Římě. O několik dní později byl Ptolemaios XV., řečený Kaisarion, plod lásky Kleopatry a velkého Gaia Iulia Caesara, zavražděn Octavianovými pochopy.
Had zaručující nesmrtelnost
Přísně hlídaná Kleopatra se dozvěděla o smrti syna. Právě toho syna, pro nějž plánovala skvělou budoucnost. Vždyť hlavně kvůli němu se vrátila k tradičním egyptským rituálům, aby ještě více zdůraznila jeho příslušnost a loajalitu k zemi, jíž se zasvětila tělem i duší. Jen ona z celé ptolemaiovské dynastie hovořila egyptsky. Kleopatra se tedy rozhodla pro jediné možné řešení hodné egyptské královny - zemřít.
Tímto osudovým činem nejenže zabránila Octavianovi vychutnat si pomstu, ale navíc jako Eset-Afrodíté naposledy dokázala, že je bohyní, a tedy nesmrtelnou jako všichni faraoni toho Egypta, za jehož důstojnou nástupkyni se vždy považovala. Snad ani nemohla ukončit svůj život symboličtěji než uštknutím zmije, pouštního zabijáka. Vždyť uštknutí jiného hada, posvátné kobry, zajišťovalo nesmrtelnost.
Konec faraonského Egypta
Podle pozdější legendy přinesla jedna ze služek Kleopatře košík s černými fíky, mezi nimiž se skrývala záludná zmije. Když zůstala Kleopatra o samotě, vložila mezi fíky ruku. Uštknutí ji celou roztřáslo. Ne, neposkytne Octavianovi to potěšení vidět ji pokořenou. Bylo by svatokrádeží pokusit se měřit s bohy. Kleopatřinou smrtí se uzavřela velká kniha dějin faraonského Egypta. Vláda císaře Augusta mohla v klidu začít.
 


Aktuální články

Reklama