Stély, kamenné knihy

26. dubna 2008 v 17:24 | Martina |  Písmo
Mezi nejpočetnější památky z období starého Egypta bezpochyby patří stély. Světová muzea se sbírkami egyptského umění vystavují tento svébytný druh dokumentů, jejichž materiál, tvar a účel použití byly velmi různorodé.

Stély byly obvykle z vápence, z pískovce nebo z tvrdších materiálů, jakými byla například žula či diorit. Někdy se zhotovovaly i ze dřeva. Stély byly nejčastěji vsazené do zdi, obvykle měly tvar obdélníku. Horní část stél mohla být zakončena obloukovitým vyklenutím, ale možností bylo mnoho. Ozdobné prvky a hieroglyfické nápisy byly provedeny obvykle zapuštěným reliéfem. Dokonale sem zapadaly a hrály stejně důležitou úlohu jako zobrazení božstev nebo lidí (ať žijících nebo zesnulých), která doplňovaly.
Spojení mezi živými a mrtvými
Nejpočetnějším typem stél jsou bezesporu stély pohřební, které se dávaly na místa udržování kultu v hrobkách a chrámech. Mnoho z nich pochází z města Abydos ve středním Egyptě, kam Egypťané nosili k Usirovu hrobu stély svých zesnulých.
Tyto pamětní desky zobrazovaly mrtvého s jeho rodinou a spojovaly pozemský svět se záhrobím. Ikonografie stél se postupem času měnila, což umožňuje přesněji určit datum jejich vzniku. V textu, který byl obvykle umístěn pod zobrazením zesnulého, bylo uvedeno jak jeho jméno a tituly, tak formule, které měly mrtvému napomoci k získání věčných obětin. Méně často byl na stélách i životopisný text, který líčil různé události ze života příslušné osoby.
Nepravé dveře, průchod mezi oběma světy
Specifickým druhem stély jsou nepravé dveře. Vyskytovaly se především v nekrálovských hrobkách z období Staré říše. Nepravé dveře symbolizovaly průchod mezi oběma světy, jímž mohl zesnulý přijímat obětiny. Měly podobu několika do sebe navzájem zasazených dveří. Vytesané obětní formule byly zesnulému zárukou, že mu na onom světě nebude opravdu nic scházet.
Když se Egypťané vydávali do některých náboženských středisek k uctění bohů či posvátných zvířat, zanechávali na místě stélu, která připomínala jejich návštěvu a dokládala jejich zbožnost. Tyto stély byly velmi často jen jednoduše provedené, neboť je ve velkém vyráběli místní řemeslníci, kteří je pak prodávali poutníkům.
Vstup do katakomb memfidského Serapea, v němž spočívaly mumie posvátných býků Ápida, je obložen votivními stélami, které zde zanechali návštěvníci uctívající kult těchto zvířat. Mnoho z těchto stél je dnes vystaveno v muzeu v Louvru.
Královské stély
Na tyto stély se zapisovala oficiální rozhodnutí faraonů - dekrety, informace o tažení do cizích krajů, významné události faraonovy vlády. Takových dokumentů se nezachovalo mnoho, což je škoda, jelikož pro egyptology mají nezanedbatelný význam. Poskytují poměrně přesný a datovaný popis různých událostí. Tyto stély jsou obvykle horní části zakončeny okřídleným slunečním kotoučem. V obloukovitém vyklenutí je zobrazen král uctívající božstva, pod ním je zapsán oficiální text. Královské stély bývaly často hodně veliké a zhotovovaly se z tvrdého kamene, aby se faraonovo dílo zachovalo na věčné časy.
V ptolemaiovské době byly dekrety vyhlášené synodem kněží (dekrety upřesňovaly opatření přijatá králem a kněžími a děkovaly panovníkovi za laskavosti, které kněžím prokázal) zapisovány v hieroglyfickém a démotickém písmu a v řečtině. Díky takové "vícejazyčnosti" Rosettské desky se Champollionovi podařilo rozluštit hieroglyfy.
 


Aktuální články

Reklama