Knihovny v Domech života

22. května 2008 v 19:59 | Martina |  Písmo
O významu písma v egyptském náboženství není třeba diskutovat. Hieroglyfické nápisy pokrývaly stěny chrámů a hrobek a objevovaly se v zádušních textech. Tato náboženská pojednání byla knězi pečlivě uchovávána a zároveň byla předmětem podrobného studia a hloubání v Domech života.

Egyptští kněží vlastnili jako hlavní nositelé náboženských tradic a prastarých mýtů posvátné knihy, s jejichž pomocí správně prováděli každodenní rituály a výzdobu chrámů. Veškeré znalosti náboženství, astronomie, magie i lékařství se shromažďovaly v Domech života (per anch). Kněží zde studovali posvátné knihy a přemýšleli o bozích a jejich historii. Písaři přepisovali staré dokumenty na papyry. Všechny náboženské texty a výzdoba na stěnách chrámů vznikly v Domech života, které byly ve starém Egyptě opravdovou studnicí znalostí. Každý důležitější chrám měl vlastní Dům života. V samotném chrámu se nacházela malá místnost, kde byly uloženy knihy využívané při každodenním kultu na počest boha. Tuto místnůstku nazývali Egypťané "dům knih" a často šlo jen o výklenek ve zdi. Na jejích stěnách byly soupisy názvů děl (papyrových svitků) v ní uložených. V některých chrámech se tyto "domy knih" zachovaly.
Podívejme se blíže na chrám v Edfú v Horním Egyptě. Pochází z ptolemaiovské doby - byl vystavěn v letech 237 - 57 př. n. l. na počest boha Hora. V tomto chrámu se nalézala knihovna ve formě výklenku prvním hypostylu (sloupové síni). Texty vyryté do stěn tohoto výklenku se zmiňují o 37 posvátných knihách, které bohužel známe jen z těchto zápisů. Šlo především o díla, která měla zahánět zlé síly, démony, plazy a lvy. Byla zde uložena i "kniha informující o všech podrobnostech božských obětin a o všech tajných podobách boha a rysech příbuzných bohů, které byly každý den jeden po druhém v chrámu opisovány, aby zde duše bohů zůstaly a nikdy z tohoto chrámu neodešly", dále "kniha o vedení chrámu, kniha služeb, které je třeba v chrámech zajistit, pokyny k výzdobě stěny", "formule k zahnání zlého oka, znalost pravidelných návratů dvou nebeských těles (Slunce a Měsíce)", "výčet všech posvátných míst a znalost všeho, co se na nich nalézá, všechny rituály související s odchodem boha z chrámu ve sváteční dny".
Již z názvů je patrné, na jaké myšlenky se knihovna soustřeďovala. Knihy byly určeny k ochraně chrámu a jeho bohů. Především šlo o skutečné "návody" k provádění rituálů na počest boha Hora. "Přišel jsem k tobě, Hore Behdetský, velký bože, pane nebes, a k vám, bohové Devatera, kteří jste v Edfú, abych vám přinesl množství truhlic se svitky (papyrovými) a velké kožené svitky." (Knihovna chrámu v Edfú). (jméno formy boha Hora, která byla uctívána v chrámu v Edfú)
Díla nedozírné hodnoty
Jsou známy i další knihovny tohoto typu - v chrámu bohyně Eset na ostrůvku Philae, v chrámu válečnického boha Moncua v Tódu (10 km jižně od Luxoru), či v chrámu beraního boha Chnuma v Esně.
Přestože se neodhadnutelné množství posvátných knih nedochovalo, podařilo se archeologům učinit pozoruhodný objev v Tebtynis, řecko-římském městečku vybudovaném na okraji Fajjúmské oázy asi 100 km jihozápadně od Káhiry. Byla zde nalezena sada papyrů, které patřily chrámové knihovně. Jde o díla týkající se rituálů, astronomie a lékařství. Zároveň jsou mezi nimi i nenáboženské literární texty sepsané v démotickém písmu (kurzívní písmo používané od 7. století př. n. l.).
Záhada hrobky Alexandra Velikého
Možná někdy egyptská poušť ze svých hlubin vydá další dokumenty tohoto typu, které, jak již bylo řečeno, představovaly základy náboženské vědy starých egyptských kněží. Je známo, že roku 200 n. l. nařídil císař Septimius Severus, aby do hrobky Alexandra Velikého v Alexandrii byly uloženy posvátné knihy z egyptských svatyní. Kde však se tato hrobka nachází, je dodnes záhadou…
 


Aktuální články

Reklama