Nápisy na stěnách hrobek

9. května 2008 v 21:51 | Martina |  Písmo
Stěny nekrálovských hrobek začaly být velmi záhy ve Staré říši zdobeny reliéfy, malbami a nápisy. Můžeme na nich obdivovat scény zachycující život starých Egypťanů i krásu hieroglyfických nápisů.

Stěny královských hrobek v první polovině Staré říše nebyly zdobené ani reliéfy, ani nápisy. První velký soubor zádušních textů se objevil na stěnách podzemních prostor Venisovy hrobky. Tento poslední král 5. dynastie vládnoucí přibližně do roku 2365 př. n. l. se zapsal do historie právě nejstarším dochovaným nálezem Textů pyramid v podzemních prostorách jeho pyramidového komplexu. Na stěnách pohřebních místností královských hrobek z té doby nenalezneme žádné malby ani reliéfy, zato však nesčetné monotónní sloupce hieroglyfů.
Během Prvního přechodného období došlo k rozšíření náboženských textů mezi další vrstvy obyvatelstva. Především na dřevěných rakvích a částech pohřební výbavy z doby Střední říše se zachovaly soubory textů s náboženskou tématikou, jež se nazývají Texty rakví. Jejich hlavním tématem bylo zajištění posmrtné existence a znovuoživení zemřelého.
Na počátku Nové říše se objevuje soubor náboženských textů hojně doprovázený ilustracemi (tzv. vinětami), egyptská Říkadla pro vycházení na denní světlo, dnes nazývaná Kniha mrtvých. Svým obsahem částečně navazuje na starší soubory, jak na Texty pyramid, tak na Texty rakví. Byla zaznamenávána na papyry, které byly vkládány do rakví, dále se objevují i na obinadlech, do nichž byla mumie zabalena, rakvích a stěnách hrobek.
Ke Knize mrtvých byly přidávány další texty, které popisovaly cestu podsvětím, tzv. Průvodce podsvětím. Egypťané je souhrnně nazývali Amduat, tedy Kniha o tom, co je v podsvětí. Obsahovaly jednotlivé knihy - Knihu bran, Knihu jeskyní a další. Všechny znázorňovaly cestu slunečního boha podsvětím v bárce během dvanácti nočních hodin. Cesta je doplněna o zobrazení bytostí, krajiny a překážek, s nimiž se musí sluneční bůh na své cestě střetnout. Na konci noci se sluneční bůh opět rodí do dne, podobně jako se zemřelý znovu rodí na onom světě.
V královských hrobkách, např. u Ramesse VI., byly umisťovány podle určené pořadí - u vchodu do hrobky se nacházela Kniha bran, následovala Kniha jeskyní a nejdále byla Kniha o tom, co je v podsvětí.
Hieroglyfy doprovázely text
Mezi nejoblíbenější motivy reliéfů v mastabách (hrobkách úředníků) z doby Staré říše patří výjevy z každodenního života, zemědělské a řemeslnické scény. Zobrazené činnosti byly doprovázeny krátkými hieroglyfickými texty, přípisky. Tyto nápisy ozřejmovaly a vysvětlovaly znázorněné činnosti a doprovázely je komentáři.
Výjevy bývaly ztvárněny velmi naturalisticky. Témata maleb v hrobkách, která se během staletí neustále opakovala, ovšem měla také hluboký náboženský význam. Na jedné ze scén zobrazených v Nachtově hrobce z období vlády Thutmose IV. (1397 - 1387 př. n. l.) zesnulý loví ptáky, kteří byli považování za spojence Usirova bratrovraha Sutecha. Na papyrové loďce se s ním plaví rodina, jeho děti stojí před ním a klečí mu u nohou a jeho žena stojí za ním a objímá ho.
Ptáci a ryby jsou zobrazeny tak realisticky, že i dnes lze přesně určit jednotlivé druhy zvířat. Avšak celá scéna reálná není. Jde o symbolické znázornění majitele hrobky, který je plně zaopatřen a tak může v kruhu svých blízkých trávit dny odpočinkem. Zároveň má scéna hlubší smysl, neboť zemřelý tím, že přemáhá divoká zvířata žijící v bažinách, napomáhá udržování principu maat, tj. řádu a spravedlnosti.
Cílem egyptských umělců bylo dokonale propojit reliéfní zobrazení a doprovodné hieroglyfické texty. Na příkladu malby z hrobky královny Nefertari, hlavní manželky Ramesse II. (1279 - 1212 př. n. l.) jsou před postavami bohyně Eset a královny hieroglyfické texty, které uvádějí jejich jména a tituly. Před postavou bohyně je napsáno: "Slova pronášená Esetou." Nad postavou královny je napsán její hlavní titul a jméno v kartuši. "Velká královská manželka, paní obou zemí. Nefertari, milovaná Mutou, ospravedlněná."
 


Aktuální články

Reklama