Hlavní zásady egyptského jazyka

3. června 2008 v 22:21 | Martina |  Písmo
Egyptština má tu zvláštnost, že používala několik grafických systémů (např. hieroglyfického a hieratického písma) k zápisu téhož jazyka. Později se objevily i další grafické systémy - v 7. století př. n. l. to byla démotština a na přelomu letopočtu koptština. Také tato písma sloužila k zápisu téhož jazyka, který se ale samozřejmě během staletí vyvíjel.

Jakého je egyptština původu?
Egyptský jazyk se podobá některým mrtvým i živým jazykům. Patří do skupiny afroasijských jazyků, které se dříve označovaly jako semitohamitské (toto pojmenování souvisí se jmény Noemových synů Šéma a Cháma, kteří byli podle Bible předchůdci Semitů a Afričanů).
Tato jazyková rodina se dělí do pěti skupin. Spadají sem semitské jazyky (mrtvé jazyky Blízkého východu jako akkadština, aramejština a foiničtina, ale také arabština a hebrejština), berberské jazyky (různé jazyky severního pobřeží Afriky - např. tuaregština, kablyle), kušitské jazyky (jazyky východní Afriky), čadské jazyky a konečně egyptština, která vytváří samostatnou skupinu semitohamitské jazykové rodiny. Podobně jako indoevropské jazyky (mezi něž patří jazyky natolik odlišné jako sanskrt, angličtina, románské jazyky, řečtina či čeština), jež jsou výsledkem rozdílného vývoje jediného prastarého základního jazyka, jsou také všechny jazyky Afriky a Blízkého východu odvozeny z téhož základu. Egyptština je pak jediným zástupcem specifického vývojového proudu. (moje pozn.: Tady mě napadá jediné - Egypťané museli mít vždycky něco extra…)
Všechny afroasijské jazyky mají dva společné rysy - důležitost souhláskového systému, neboť většinou tyto jazyky zapisují pouze souhlásky, a způsob odvozování slov z třípísmenných skupin, které tvoří kořen slova.
Kdysi živý jazyk
Stará egyptština pochopitelně za tři tisíce let své existence prošla určitým vývojem. Rozlišuje se pět hlavních vývojových stupňů:
  1. stará egyptština, což je jazyk Archaické doby a období Staré říše (cca 3150 - 2180 př. n. l.);
  2. klasická egyptština, jazyk Prvního přechodného období, Střední říše a Druhé přechodné období (cca 2180 - 1543 př. n. l.);
  3. novoegyptština, používaná až do vlády sajské dynastie (kolem roku 660 př. n. l.);
  4. démotština, která existovala do prvních staletích našeho letopočtu;
  5. koptština, používaná do 7. století.
Studenti egyptštiny obvykle začínají klasickou egyptštinou, neboť právě v tomto jazyce byla sepsána většina dochovaných literárních děl. Také Egypťané ji považovali za vzorovou fázi jazyka.
Zásady egyptštiny
Každá staroegyptská věta, podobně jako v moderních jazycích, musela obsahovat dvě části - subjekt a predikát. Subjekt popisuje jev, o němž se ve větě mluví, a predikát představuje vlastní výpověď o subjektu. Např. v české větě "tento plán je vynikající" je subjektem "tento plán" a predikátem "je vynikající". Tzv. klasická egyptština je založena na dvou základních typech vět - slovesných větách a větách bez sloves jako predikátu (neslovesné věty).
Neslovesné věty se dále dělí na dvě skupiny - nominální věty a adverbální věty. Mezi nominální věty řadíme věty typu "jsem bůh". V egyptštině neexistoval podobně jako ve spisovné arabštině ekvivalent našeho slovesa "být". Egypťané by tedy řekli "já, bůh". Nominální věty obvykle popisují vlastnosti či přivlastnění si něčeho. U nominálních vět typu "tento plán je pohromou" platí, že nominálním predikátem je celá fráze "je pohromou". Samotná větná skladba nominálních vět však může být velmi složitá.
Adverbální věty vycházejí, jak už jejich název napovídá, z adverbia čili příslovce. V těchto větách stojí příslovce či příslovečné určení na místě predikátu, např. "tvůj majetek (je) v domě". Adverbální větou lze popsat totožnost či vlastnictví.
Tyto dva typy vět jsou typickými neverbálními větami klasické egyptštiny. Ze zdánlivou jednoduchostí uvedených příkladů se ale skrývá propracovaný jazykový systém. Egyptština znala několik časů (minulý, přítomný, budoucí), dokonavý vid, vedlejší věty (vztažné, obsahové, podmínkové), různé rozvíjející členy podstatného jména atd. Egyptština tedy byla mimořádně strukturovaným jazykem, který byl schopen vyjádřit konkrétní situace i abstraktní pojmy. Věty měly obecně velmi přesnou gramatickou strukturu, která vyžadovala pečlivou analýzu, aby nedošlo ke špatné interpretaci.
 


Aktuální články

Reklama