Údolí králů, království mrtvých

22. srpna 2008 v 20:23 | Martina |  Geografie
Na levém břehu Nilu, na západ od starobylých Théb, se nachází fascinující a tajemné Údolí králů, kde byli pohřbíváni faraoni z tří nejprestižnějších dynastií Nové říše.

Faraoni se rozhodli umístit nekropoli pro svou poslední cestu naproti hlavnímu městu Thébám. Dvě říčky zde vymlely vyschlá pouštní údolí - "wádí". Údolí bylo přístupné klikatou horskou soutěskou. Vedly sem i jiné přístupové cesty, které byly chráněny opevněnými stanovišti. Brána králů se otvírá za chrámem královny Hatšepsut.
Vyprahlá měsíční krajina jak na konci světa, kde nic neroste a nikdy ani nerostlo. Je to omamný svět, kde si osamělost podává ruku s tajemnem, uzavřeným mezi strmými vápencovými útesy. Právě zde se nachází asi 60 hrobů nejslavnějších faraonů, kteří kdy vládli Egyptu. Monarchové starého Egypta si toto místo, z nějž vyzařuje zvláštní energie, zvolili pro své podzemní hrobky, jejichž chodby sahají hluboko do nitra hor. "Kamenné údolí uzavřené v suchých, spálených horách, na něž praží slunce. Některá jeho místa však nesou jasné stopy mnohem žhavějšího ohně." - Tak popsal Údolí králů cestovatel, který jej v 19. století objevil.
Právě zde se nechávali pohřbívat faraoni 18. - 20. dynastie (v letech 1567 - 1085 př. n. l.). Ve východní části údolí se nachází 58 hrobů, zatímco v té západní jsou pouhé čtyři. Místo bylo možná zvoleno i proto, že mu vévodí hora, která vzdáleně připomíná pyramidu. Pohřebiště založil panovník Amenhotep I. (jeho hrobku se však zatím nepodařilo objevit). Všechny hrobky, které se zde nacházejí, byly identifikovány. Volba tohoto pouštního místa byla vedena snahou uchránit hrobky před všudypřítomnými vykradači, které přitahovalo neocenitelné bohatství, jež faraony doprovázelo na cestě do království mrtvých.
Poté, co zloději bez větších obtíží překonali důmyslné nástrahy nachystané na ně v pyramidách, považovali panovníci 18. dynastie za nezbytně nutné lépe zabezpečit vchody do svých hrobek. Když si vybrali toto ztracené místo stranou od Théb, věřili, že se vyhnou neblahému osudu a zůstanou skryti před znesvěcovateli hrobů. Nic však nedokázalo zastavit zatvrzelost a chamtivost lidí, kteří se rozhodli zmocnit nedocenitelných pokladů.
Korupce a úplatky
Zdá se, že ještě za Sethiho I., Ramesse II. a Ramesse III. bylo pohřebiště přísně střeženo. Tato ostražitost však posléze polevila, což bylo průvodním jevem neustále se prohlubujícího úpadku. Znesvěcovatelé hrobů mohli využít celkové oslabení státní moci a spolehnout se na hamižnost zkorumpovaných úředníků a strážců, kteří bez váhání přehlíželi jejich zlé skutky, za což inkasovali část kořisti.
Kněží působící na pohřebišti již ztratili naději, že se jim podaří svaté místo uchránit, a jen sčítali škody: královské mumie zbavené ozdob, kosti rozhazované po zemi. Kněží v takovém případě přistupovali k nové mumifikaci, aby se faraon mohl znovu dostat do království mrtvých, tentokrát však bez výbavy, kterou měl na své první cestě.
Rabování a překupnictví majetku uloženého v Údolí králů dosáhlo takových rozměrů, že za 20. dynastie kvůli němu vypukl opravdový skandál. Byla ustavena vyšetřovací komise a několik vykradačů bylo zatčeno. Jejich výpovědi, při procesu pečlivě zaznamenané, jsou fascinujícím svědectvím o systematičnosti rabování. I přes vlny zatýkání se situace zklidnila jen nakrátko. Postupně se z královského pohřebiště stala bašta a útočiště banditů, do nějž se cestovatelé neodvažovali vkročit.
Doklady slavné minulosti
Hrobky v Údolí králů, ač zbavené svého obsahu, jsou cenným dokladem nádhery a skvostnosti své doby. Téměř všechny mají stejnou podobu. Za vstupem následuje sestupné schodiště, vedoucí do nitra hrobky, která se často skládala z šachty, jež měla zmást zloděje, předsíně a pohřební komory. V ní byla uložena kamenná sarkofágová vana obsahující jeden nebo více sarkofágů.
Šachta v první místnosti byla dlouho předmětem nejrůznějších výkladů. Podle některých šlo o past na vykradače hrobů, podle jiných sloužila k zachycování prosakující vody. Některé výklady viděly v šachtě symbol mateřství. Prý se v ní koupali novorozenci a podobně jako Sokarova jeskyně v Usirově hrobu měla být symbolem vznikajícího života. Hloubka šachty se v jednotlivých hrobkách liší, ale dosahuje maximálně několika metrů.
Umění na svém vrcholu
Hrobka Sethiho I., která je nejokázalejší, je dlouhá téměř 120 metrů a obsahuje 13 místností vzájemně propojených chodbami. Fresky na stěnách ukazují, že umění tehdy bylo na samém vrcholu. Hrob velkého dobyvatele 18. dynastie Thutmose III. se nachází v úzké úžlabině na samém konci údolí. Jeho zvláštností je, že sarkofág se podobá kartuši. Největším hrobem v Údolí králů je hrob královny Hatšepsut, který je 210 metrů dlouhý a klesá až do hloubky 96 metrů pod zemí.
Ale ani taková hloubka nezachránila hrob před znesvěcením. Jediná hrobka, která vandalství unikla, je hrobka Tutanchamonova. Mimořádně cenné předměty uložené v hrobce nevýznamného faraona jen dávají tušit, co asi mohly obsahovat královské hrobky Sethiho I., Amenhotepa II. nebo Ramesse II. Je to vlastně poslední vítězství Achnatonova nástupce - jeho ostatky spočívají jako jediné ve svém původním hrobu v měsíční krajině Údolí králů dodnes.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama