Živá Káhira

22. srpna 2008 v 20:22 | Martina |  Geografie
Káhira - hlavní město Egypta ležící na křižovatce cest mezi Východem a Západem a město, kde se prolíná minulost se současností, nejvýznamnější metropole Afriky a arabského světa.

Jednu z nejhezčích vyhlídek na město a jeho okolí nabízí 186 metrů vysoká Káhirská věž tyčící se v samém centru města. Ten pohled bere dech - minarety mešit, kupole kostelů a další nádherné stavby jsou rozesety ve městě táhnoucím se od břehů Nilu až k písečným pouštím a pyramidám v Gíze. Ve spletitých uličkách i na futuristicky působících magistrálách vládne hektický provoz.
Přeplněné tramvaje, černobílé taxíky, auta všeho druhu od limuzín po staré rachotiny, hlučné motocykly a vozíky tažené osly vytvářejí zdánlivě nepřehlednou změť vozidel. V neutuchající kakofonii se mísí netrpělivé houkání klaksonů, křik vozků a stánkařů, pokřikování malých kamelotů a čističů bot, vyvolávání muezzina a vyzvánění kostelních zvonů.
Jedna z nejstarších synagog na světě
V jednotlivých káhirských čtvrtí můžeme nalézt stopy nejrůznějších historických období. Mezi náměstím Opery a náměstím Ataba vypadá Káhira jako kterékoli evropské město. Jsou zde obchodní domy a široké bulváry, téměř dvojčata svých pařížských protějšků barona Haussmanna. Podél pobřeží Nilu se pyšně tyčí budovy ze skla a oceli. Kolem římské Traianovy pevnosti se tísní množství koptských kostelíků a synagoga rabína Ben Ezry, jedna z nejstarších na světě.
Stará islámská Káhira hrdě vystavuje na odiv své mešity, lidnaté uličky, pestrobarevné stánky i kavárny, v nichž zákazníci nonšalantně popíjejí vřelý čaj, než se vydají na Chán el-Chalíli, kdysi karavanseraj a dnes největší súk v Orientu. Naproti mešitě sultána Hassana stojí Saladinova citadela, pozůstatek pompézního osmanského období. Poblíž hradeb s vyschlým vodním příkopem, naproti Bráně vítězství, kterou kdysi procházeli poutníci cestou do Mekky, žijí nejchudší obyvatelé Káhiry a čerství imigranti, kteří nalezli útočiště v hrobkách starého hřbitova - Města mrtvých.
Nepovolené přístavky zaplavují střechy
Všude se tlačí nedisciplinovaný dav sedmi milionů obyvatel města. S chapadlovitě se rozrůstající aglomerací se jejich počet zvyšuje až na 20 milionů. Káhira, jejíž hustota zalidnění dosahuje až 110000 obyvatel na km2, musí čelit rychlé urbanizaci, která se místy vymkla z rukou. Stále se zvyšuje počet velmi chudých čtvrtí. Domy narůstají do neuvěřitelných tvarů - nepovolené přístavky zaplavují střechy, balkony slouží jako podpěry pro příbytky, které zdánlivě proti všem zákonům zemské přitažlivosti visí nad ulicemi.
V Káhiře, městě a křižovatce civilizací a kultur, se různorodost snoubí s harmonií. Světová náboženství zde dlouho sousedila bez křiků a svárů. Muslimové, židé i křesťané, Koptové, pravoslavní nebo maronité, všichni pociťují ke svému městu silné pouto. Klasická i hovorová arabština se elegantně mísí s francouzštinou, památkou na přítomnost Bonaparta, a angličtinou, dědicem britské okupace. Kosmopolitní a živá Káhira je zároveň arabským, africkým i západním městem, kde se setkává minulost s přítomností, Sever s Jihem, Západ s Východem.
Tři výjimečná muzea
  • Egyptské muzeum
Muzeum založené v roce 1858 Augustem Mariettem se nachází v budově podobající se vile v novorenesančním slohu, která je dílem francouzského architekta Dourgnona. Muzeum pečuje o největší sbírku děl nalezených v Egyptě - celkem o 100000 předmětů včetně nádherného pokladu z Tutanchamonovy hrobky.
  • Koptské muzeum
Tento výstavní prostor otevřený v roce 1910 vlastní vzácnou sbírku fragmentů památek, látek, ikon a rukopisů, které dokumentují dějiny koptské civilizace. V roce 1947 sem byla přemístěna význačná sbírka předmětů shromážděných francouzským egyptologem Gastonem Masperem.
  • Muzeum islámské civilizace
Muzeum založené roku 1880 představuje jednu z největších sbírek starého islámského umění na světě. Glazovaná a barvená keramika a sklo, hrnčířské výrobky a ozdobné nebo užitné předměty dokládají uměleckou bohatost islámské civilizace od vzniku islámu až po osmanské období.
 


Aktuální články

Reklama